Když duben přichází
Titulek je názvem jedné knížky Jaroslava Foglara a probouzející se příroda v ní skutečně hraje roli. Ovšem podstatné je, že duben je měsíc z hlediska barev jedním z nejproměnlivějších. Není tak hýřivý jako podzimní říjen, ale příroda se v něm mění radikálně.
Následující snímky jsem všechny pořídil během dubna v minulých letech. Všimněte si, že všechny záběrymají vlastně stejný barevný tón. Jde o barvy málo syté, nekontrastní, převažuje ještě šedá, hnědá, trochu zelené, ale všechno je už hodně prosvětlené. Některé stromy jsou ještě relativně bezlisté, na jiných už to raší. Na začátku dubna je krajina poměrně fádní a skoro smutná. Na konci měsíce už ale kvete skoro všechno.
V galerii je i pár fotek z oblasti Podkrkonoší a na nich je výborně vidět, jak nadmořská výška rozhoduje o tom, jaké panuje podnebí. Zatímco dole už je jaro v plném proudu a louky se zelenají, nahoře na vrcholcích je ještě sníh.
Duben je podle pranostik nejproměnlivějším měsícem, kdy zima definitivně opouští žezlo své vlády na jaro ho přebírá. V dubnu je na kole ale někdy ještě pořádná zima, jak ostatně dokládá fotka cyklisty z Českého ráje, který je teple oblečen. Ale snímky z Rabštejna nad Střelou jsem dělal někdy ke konci měsíce a pamatuji si, že jsem tehdy jel už v krátkých kalhotách z Rakovníka do Mariánských Lázní.
Komentáře k článku