Volejte Pohodu, řediteli
Před pár dny začala vysílat nová televize. Jmenuje se Pohoda. Božíčku, to je ale milý a originální název! Jako kdyby většina televizí někdy nabízela něco jiného než onu „domácí pohodu“. Upřímně: kdybych si někdy zakládal vlastní stanici, tak ji naschvál nazvu Depka TV. To vyvolá zájem a taky přesně vyjádří pocit, který občas člověk z pohodičkových televizí má.
Ale k věci. Stanice má vysílat programy pro mladé rodiny s dětmi a stojí za ní většinově mediální podnikatel a bubeník kapely Citron Radim Pařížek, menšinově pak Vladimír Železný. Pohoda měla startovat už několikrát, Pařízek měl plány připravené již v roce 2006. Situace se na mediálním poli od té doby ovšem dramaticky změnila – inzerenti víc šetří, než utrácejí, mladá generace televizi sleduje stále méně. Projekt tedy přichází trochu s křížkem po funuse. Pařízek počítá s ročními náklady okolo stovky miliónů korun, což není až tolik. Údajně za televizí stojí investor, který dává k dispozici miliardu. Kdo to je, to ovšem Pařízek říct nechce. Zvláštní, ale pro české podnikání i trochu typické.
Stanice byla původně koncipována jako dětská, protože však Česká televize chystá podobně laděný kanál, Pařízek a Železný rozšířili záběr na děti-mládež-rodiče. Je dobré si vzpomenout, jak Vladimír Železný začínal s Novou. Licence byla udělena na základě projektu, který byl kombinací ušlechtilé veřejnoprávnosti a zábavy pro masy. Rychle z toho zbylo jen to druhé. Takže pokud i Pohoda posléze razantně změní původně ohlašovaný směr, není třeba se divit.
Jaká je vůbec role Železného v tomto projektu? Pařízek v rozhovoru pro E15 prozradil, že funkci nemá žádnou a je tak – kromě akcionářství – hlavně známkou, která stanici zajistí publicitu i určité renomé profesionality. Sedmašedesátiletý Železný a osmapadesátiletý Pařízek coby majitelé televize pro mladé rodiny je jistě trochu paradoxní záležitost, ale koneckonců: Železný má se svojí o třicet let mladší manželkou malou dceru. Třeba dobře ví, co dnešní rodiče a jejich děti od televize požadují.
Psáno pro rubriku Medialýza týdeníku Literární noviny
Komentáře k článku