Ti si žijí, trafikanti!
(MÉDIA) „Trafikou roku stánek Jana Poklopa v Sázavě.“ Ten titulek mě vážně zaujal. Netušil jsem, že nějaká soutěž o Nejlepší trafiku existuje, ale zpráva o výsledcích jejího druhého ročníku (pořádaného První novinovou společností) mi dodala dobré nálady. Nikde se nestalo žádné neštěstí, nic nejde k horšímu, nikdo nikoho nekorumpoval… Prostě jen existuje pěkný stánek s novinami.
Z fotografie jsem zjistil, že je z červených cihel, má čtvercový půdorys a pod kulatou dřevěnou střechou je možné se v dešti schovat. Tiskoviny jsou vystavené po všech stranách stánku, okolí uklizené. Vedle je i stojan na kola.
Trafiky existovaly již v 18. století a termín samotný (z italštiny traficco – obchod) se používal hlavně v rakouské říši. Už císař Josef II. rozhodl, že malé krámky s tabákovými výrobky budou přidělovány válečným vysloužilcům, invalidům. Tento typ životní kompenzace se udržel po celé 19. století i v časech první republiky. I za komunismu úspěšně přežívala domácká atmosféra trafik, obsluhu tvořily často pábitelské typy v ženském vydání.
Trafika je dodnes prodejním místem cigaret a doutníků, převažují ale mediální produkty. Oba sortimenty to však mají nahnuté, v dlouhodobém výhledu jim hrozí zánik. Trafika však určitě přežije i rok 2100. Po roce 1989 se významně rozšířil prodej pití a malých laskomin, někde jsou nabízeny i knihy. Trafika je příkladem institutu, který se v rámci evolučního vývoje stále mění a díky tomu i přežívá.
Trafikant Jan Poklop dělá svou práci určitě svědomitě a rád, zákazníkům dává jen to nejlepší a v trafice se nefláká. Přitom na svém kšeftu asi nijak výrazně nebohatne. Jsou však i jiní trafikanti. Za okénkem svého kšeftíku nedělají vůbec nic, nikdo z jejich práce nemá valný užitek a peníze jim přitom tečou samoproudem. Trafiku nedostali jako odměnu za zdravotní újmu, ale za svoji stranickou legitimaci, vychytralost a někdy doslova podlost. I proto by měla vzniknout ještě jedna soutěž o Trafiku roku. A už teď vím, že by ji za rok 2012 s přehledem vyhráli někteří členové ODS.
Komentáře k článku