Prodávají? Nakupuje?

(MÉDIA) Andrej Babiš prý už „najisto“ kupuje českou pobočku vydavatelství Ringier Axel Springer. V březnu to česko-slovenský podnikatel ještě popíral, hlasy o finalizaci obchodu se však objevují stále častěji, vše má být hotovo do prázdnin.

Proč by měl mít Babiš zájem o největšího českého vydavatele (16% trhu) a proč ho švýcarsko-němečtí majitelé vůbec prodávají? Prodej může být motivován ekonomickým poklesem celé mediální sféry, především oblasti deníků. Společnost vydávající Blesk, Aha!, Sport či Reflex měla ještě v roce 2010 zisk 470 miliónů korun, v roce 2011 to však bylo „jen“ 356 miliónů. Majitelé si třeba říkají: prodat, dokud je co…

Babiš by mohl kupovat z čistě ekonomických příčin. Pakliže by ale cena – jak tvrdí jeden ze zdrojů – měla být 5-7 miliard korun, pak je to bláznivé. Investice by se mu vracela déle než deset let, jenže v médiích se dnes myslí jen na dva, tři roky dopředu. Co bude dál, nikdo neví. Reálná cena za firmu by spíš odpovídala 2-3 miliardám, tedy (obvyklému) sedminásobku současného zisku. Ale i těch sedm let je ve hvězdách.

Důvodem mohou být i Babišovy politické ctižádosti, případně osobní chuť být nejen potravinářským, ale i mediálním magnátem. U jinak věcně se chovajícího Babiše by to bylo překvapující, ale faktem je, že Bakala se nákupem Respektu a posléze Economie zviditelnil. Na druhou stranu právě kdysi mocně vydělávající Economia je nyní ve ztrátě a největšího zahraničního zviditelnění dosáhl Bakala vlastnictvím cyklistické profistáje Omega Pharma-Quick Step.

Z hlediska vývoje české mediální scény by podobný nákup posílil trend odchodu západních majitelů a nástup domácích. Levičáci se zahraničních vlastníků kdysi báli, nakonec ale scéně spíše prospěli (a stále prospívají), protože je zajímá jediné: peníze. Naopak domácí vlastníci mohou mít na média méně blahý vliv, protože mají i další zájmy a jsou s celým prostředím více provázáni nejrůznějšími vztahy.

Babišova mediální investice by byla jedním z obchodů roku, prodej zároveň odchodem roku. Ringier v Česku i přes vlastnictví „neslušného“ bulváru působil dlouhých dvacet dva let vcelku slušně.

Psáno pro rubriku Medialýza týdeníku Literární noviny