Hobíci nabíjejí!

(MÉDIA) Mám jeden docela oblíbený časopis, jmenuje se Turista. Vydává ho Klub českých turistů, vychází desetkrát ročně a obsahuje různé tipy na výlety a vlastivědné informace. Časopis si nekupuji pravidelně, na různých veletrzích cestovního ruchu, cyklistiky atd. si vždy vezmu starší čísla. U tohoto druhu tiskoviny je úplně jedno, jestli čtete rok staré číslo nebo zcela nové.

Vedle Turisty existují desítky dalších tiskovin podobného typu. Cykloturisté mají svoji Cykloturistiku (tu čtu pravidelně), myslivci Myslivost (občas listuji u tchána), modeláři Modeláře (někdy ho prohlížím u kolegy v práci) a pejskaři mají dokonce na výběr z více než deseti titulů (nečtu, psů se bojím). Snad každá oblast volnočasové aktivity, každé hobby má svůj měsíčník, dvouměsíčník či alespoň webové stránky.

Hobby časopisy mají výrazně odlišného ducha než běžné společenské časopisy. Jsou v nich jiné příběhy i jiní lidé. Neřeší se konflikty a nehledají problémy. Vcelku neutrálně se informuje, doporučuje a radí. Není to jistě záměr, ale je zde prezentována pozitivnější tvář dnešní reality. Kdysi jsem četl názor psychologa, který tvrdil, že divákům Podlahových Receptářů je sice možné se pošklebovat nad jejich radostí ze záhonů plných kedluben, ale právě mezi těmito lidmi najdeme nebývalé množství jedinců tzv. spokojených.

Není sporu o tom, že kupříkladu takový Respekt reprezentuje to nejkvalitnější ze současné české mediální produkce. Avšak číst ho každý týden vyžaduje skutečně silného ducha, protože jinak snadno podlehnete dojmu, že v dnešním světě je víc věcí špatně než dobře a vše míří k ekologickému, ekonomickému či politickému kolapsu. Naopak čtení o koníčcích člověku energii i víru v budoucnost neubírá, spíš naopak. Někdo by to jistě mohl nazvat útěkem před skutečností – ale jiný by právě v těchto světech spatřoval onu pravou skutečnost. Z časopisu Cykloturistika si ostatně vybavuji četné rozhovory s lidmi, kteří projeli různé kusy zeměkoule na kole. Vždycky mám z jejich povídání dojem, že našli sami sebe i klíč k neodcizenému životu.

Psáno pro rubriku Medialýza týdeníku Literární noviny