Velké desky se brání
Taky jste už těšili, že zmizí strašidelný les bilboardů podél silnic v Česku?
I když sněmovna navrhla razantní omezení jejich výskytu, senát nedávno její návrh zredukoval jen na dálnice a silnice 1. třídy. Důvodů uvádí více, od obav ze soudních tahanic vedených reklamními agenturami, přes menší příjmy z daní až po komické argumenty, že se tím ohrožuje zaměstnanost v oblasti tiskárenství.
Vytlačení bilboardů ze silnic určitě přinese mnoha subjektům finanční ztrátu. Ale zisky jsou zřejmé, byť nesnadno vyčíslitelné. Absence bilboardů třeba zachrání pár lidských životů, protože řidiči nebudou tzv. rozptylováni (těžko to však exaktně doložit). Při nehodě také možná nenarazíte do sloupů bilboardu, ale auto vletí do pole. Pochopitelně se tím také očistí krajina od civilizačního smetí. Svou křiklavou barevností a typizovaným tvarem jsou tyhle velkoplošné tabule pěstí na oko přírodě, v noci navíc některé vytvářejí i světelný smog.
Lze polemizovat o jejich výskytu ve velkých městech, jenže v krajině je to estetická spoušť. Tisíce bilboardů rozprsklých všude možně hyzdí Česko určitě víc, než léta proklínané čtyři obrovité odpařovací věže Temelína. Podobným způsobem jako bilboardy bohužel zaplavily krajinu v poslední době i černé desky fotovoltaických elektráren.
Senátní návrh je kompromisem, který není na místě. Jediným východiskem je komplexní odstranění. Bilboardy u silnic jsou produktem minulosti, divočejší etapy vývoje kapitalismu v Česku, kterou mají vyspělé západní země za sebou; stačí ostatně vyjet na německé nebo rakouské silnice, kde je podobných reklam minimum. Na senátním návrhu je špatné i to, že podle něj bychom tabule sice nepotkali na hlavních tazích, ale podél menších silnic, tedy těch, které především procházejí přírodními oblastmi. Zářící bigboard na dálnici D1 u benzínové pumpy, která je beztak dost barevná a v noci svítí do daleka, sice zmizí, ale jen o něco menší bilboard stojící na kraji lesa a viditelný ze všech luk v okolí zůstane. Má to logiku?
Psáno pro rubriku Medialýza týdeníku Literární noviny
Komentáře k článku