Jaká je česká golfová společnost?

Zatímco před rokem 1989 tvořili čeští golfisté nevelký spolek, který vyvíjel svou aktivitu spíše v ústraní, dnes existuje už početná golfová společnost, která se snaží vydobýt si své místo na slunci. Její zastřešující orgán, Česká golfová federace, nejen sdružuje české kluby, ale také zajišťuje organizaci národní reprezentace, stará se o všeobecný rozvoj golfu v Česku.

V Česku hrají už desítky tisíc hráčů, ale golf není diváckým tahákem. Když se koná nějaká akce, přijde obvykle jen pár stovek diváků. Exhibice Ernieho Else na Karlštejně.

Golfovou společnost ale tvoří v prvé řadě samotní hráči. Odkud se berou a jací jsou? Neexistuje přesný sociologický profil českého golfisty, stejně jako nenajdeme profil českého tenisty nebo lyžaře. Ze statistik ČGF lze ale například vyčíst, že českému golfistovi je v současnosti v průměru 38 let. Nejpočetnější skupinou hráčů jsou ti v rozmezí 31-40 let, je jich zhruba 28%. Další početnou skupinou jsou hráči ve věku 41-50 let, těch je asi 22%. Dětí a mládeže do 20 let je zhruba 15 %. Hrají ovšem i lidé nad 75 let.

Žen je zhruba třetina, dvě třetiny jsou muži. Výkonostně se přes 54% všech registrovaných hráčů pohybuje v kategorii HCP 36 a vyšší, HCP 20-36 má 30% hráčů, HCP 10-20 12% hráčů a jen necelá 3% mají HCP jednomístný, tedy nižší než 10.

Čeští hráči pocházejí z mnoha sociálních skupin, je ovšem zřejmé, že tu nejde o tak rozmanitou skupinu jako jsou například cyklisté (v Česku jezdí na kole zhruba 1,5 milionu obyvatel). Zatímco k jízdě na kole vám stačí jen to kolo a můžete vyrazit hned od vlastních dveří, cesta ke golfu je složitější. Je časově i finančně náročnější, a tudíž jí projde méně lidí. Golf vyžaduje jistou cílevědomost, ale také materiální zabezpečení – například bez automobilu, kterým se na hřiště dopravíte, bude vaše cesta ke golfu podstatně složitější.

Bernahrd Langer po svém vítězství na Casa Serena Open v roce 2008. Každá návštěva špičkových hráčů jako je Langer posouvá český golf kupředu.

Někdy se říká se, že golf je podnikatelským či manažerským sportem. Je to částečně pravda. Podnikatel je totiž většinou pánem svého času a na golf si ho udělá snáze než běžný zaměstnanec. Také přirozená podnikatelská ctižádost a ambicióznost nachází v golfu své uplatnění. Pokud jde o manažery, pro ně je golf zase možností jak se setkat s obchodními partnery i jinak než v kanceláři. Golf je populární i mezi příšlušníky tzv. svobodných povoláních, opět tu hraje fakt, že tito lidé nejsou nuceni být v práci pět dnů v týdnu po dobu osmi hodin. Nicméně nelze říct, že golf v Česku hrají jen podnikatelé, manažeři a umělci. Na hřištích potkáte všemožné typy hráčů i lidí, kteří pocházejí z nejrůznějších sfér.

Svět českého golfu tvoří i jednotlivé kluby a majitelé, provozovatelé hřišť. Hřiště většinou fungují jako každý jiný podnik – snaží se vydělat si na sebe. Příjmy plynou z členských příspěvků klubu, poplatků za hru, z gastronomických a ubytovacích služeb. V mnoha případech i z častého pronájmu hřiště pro firemní turnaje. Golfové podnikání v Česku ale zatím brzdí například to, že je velmi obtížné sehnat za rozumnou cenu vhodné pozemky pro stavbu hřiště. Dalším problémem je vysoká vstupní investice, protože výstavba osmnáctijamkového hřiště vyžaduje minimálně desítky miliónů korun. Hřiště také spolyká hodně peněz na provoz a údržbu.

Golf přitahuje i proto, že nabízí relaxaci v přírodě. Golfové hřiště je pěkným prostorem – dokazuje to i ostrovní jamka na hřišti Dýšina u Plzně.

Velká hřiště žijí z velkého počtu pronájmů na turnaje, menší hřiště musí spoléhat na to, že se jim podaří sehnat dostatečný počet členů a že si jejich hřiště oblíbí tzv. fee hráči. Většina majitelů českých hřišť se shoduje v tom, že pokud „odepíšete“ vstupní náklady na výstavbu hřiště, lze při rozumném hospodaření na provozu hřiště i něco vydělat. Mnohá hřiště tedy vznikají tak, že se skupina investorů či movitý jedinec z důvodů spíše idealistických rozhodne hřiště postavit a vložené náklady bere jako investici, která se vrátí teprve následující generaci. Jsou nadšenci, kteří místo aby si pořídili další exkluzivní vilu, raději si postaví golfové hřiště, které přináší radost nejen jim, ale i ostatním hráčům.

Zatímco světoví hráči v čele s Tigerem Woodsem patří nejen ve svých zemích k mediálním hvězdám a idolům, v Česku se golf v médiích zatím prosazuje především ve své mimosoutěžní podobě. Kupříkladu když se píše o tom, že prezident nebo premiér někde hráli golf… I to patří k zatím nedospělému věku českého golfu, kdy jsou záležitosti sice zajímavé, ale podružné upřednostňovány před sportovní stránkou hry. Golfový svět v Česku také rozhodně není totožný se světem českého showbyznysu, ač je tak někdy na stránkách bulvárních tiskovin prezentován. Je ale pravdou, že pokud veřejnost vnímá nějakou známou osobnost pozitivně, a dotyčný hraje golf, může takový příklad přilákat další hráče. I v USA hrají golf populární osobnosti, herci, zpěváci atd., a jejich společné turnaje s profesionálními hráči (turnaje typu PRO-AM) patří k nejsledovanějším sportovním přenosům v zemi.

Co by skutečně českému golfu prospělo, je větší informovanost u nejširší veřejnosti a větší podpora ze strany státních institucí při vzniku hřišť. V Česku obce běžně podporují stavbu dětských hřišť, fotbalových plácků, tenisových kurtů, ale u golfových hřišť je to spíše výjimkou. Přitom nejde opět o nic jiného než o prostor určený k rekreaci. Jestliže nějaké hřiště v blízkosti obce vyroste, určitě si brzy najde své hráče a nebude ležet ladem. Kvůli hřišti se také nemusí zabírat přírodně cenné lokality, může vzniknout na rekultivovaných místech, vejde se i do městské zástavby.