Plážový golf? To nepůjde snadno.

(GOLF) Většina sportovních odvětví je stará, má svůj základ v antice nebo se vyvinula z raně novověkých her. Dnešní doba nicméně žádá stále nové impulsy – a to je problém, protože nic zgruntu převratného už nevymyslíme. Rodí se pouze odvozeniny a kombinace.

Příkladem prvního může být původně tichomořské prkno pro jízdu na vlnách (surf), které zplodilo prkno s kolečky na asfalt (skateboard), dalším derivátem je snowboard. Příkladem druhého jsou i některé variace na golf: footgolf (fotbal+golf) či discgolf (létající talíř a golf).

Část nových sportovních disciplín působí trochu vyspekulovaně, část jich po opadnutí prvotní módní vlny stagnuje, některé jsou však úspěšné. Zápasy ve volejbalu a beachvolejbalu na olympiádě v Riu ukázaly, že „dvojkový“ volejbal, herně přehlednější, rychlejší a provozovaný na menším poli, může být budoucností této hry. Atmosféra zápasů pod otevřeným nebem na pláži, s hudbou rozjařenými diváky i hráčkami v sexy plavkách dokáže strhnout. Naopak zápasy klasického volejbalu, s přehuštěnou herní plochou a při vší taktické dokonalosti mohou být až strojově nezáživné.

Golf je hrou, která má konzervativního ducha a příliš se nemění. V tom je její půvab, ale také nevýhoda. Golfová expanze minulých dekád dnes zpomalila, variant dalšího vývoje je několik. Sféra například může dělat z nouze „úctyhodného a pomalého“ sportu ctnost a tím být přitažlivá – ovšem nikoli pro nejmladší generace, což v dlouhodobém horizontu povede k jejímu pozvolnému ústupu. Může se ale také přizpůsobovat tomu, co lidé v rámci proměn životního stylu vyžadují a preferují.

Otázkou samozřejmě je, jak by proměna golfu v „dynamický a sexy sport 21. století“ měla vypadat? Beachvolejbalový příklad může být návodem jen obecně, svým principem radikálního zjednodušení hry. Simplifikace zde však našla konkrétní vyznění ve změně původně kolektivního sportu na de facto individuální. To u golfu možné není. Ano, představa golfistek hrajících v bikinách má sice jistou přitažlivost a mužská část diváků by si přišla na své, je ovšem potřeba uvědomit si, že ne každá hráčka má postavu jako Kiki a Maki… Současné inovační golfové návrhy se i proto pohybují v docela úzkém rámci, případně jdou zcela mimo podstatu golfu – viz footgolf, který je víc fotbalem než golfem. Turnajová hra na šest či devět jamek či větší jamka než současných 10,5 cm – a tím redukce „statického“ patování včetně nekonečného vyměřování dráhy patů – jsou z racionálních změn zmiňovány nejčastěji. Hraní golfu při hudbě je však spíše odmítáno, byť i některé tenisové turnaje už vyplňují přestávky muzikou.

Zapomíná se na to čerpat z vlastních kořenů. Proč jsou dnešní špičkové turnaje až do druhé devítky závěrečného kola často nudné? Protože se hraje na rány, nikoli jamkovka. Ta byla převažujícím formátem soutěží v první etapě moderního golfu. A golfoví průkopníci dobře věděli, že jamkovka je nejen časově rychlejší, ale svým soubojem hráče proti hráči bývá proměnlivější a dramatičtější.

Dále chybí větší důraz na možnost skupinového hraní golfu. Jednou za dva roky pořádaný Ryder Cup, svou atmosférou nejlepší golfová soutěž na světě (ostatně rovněž jamková), ukazuje, že golf vůbec není potřeba prezentovat jen ve formě individuální. Proč se ve větší míře nepořádají vzájemné národní soutěže? A proč rovnou nepodporovat a nevytvářet týmové skupiny hráčů, tedy jakési „superkluby“ na způsob těch fotbalových z Ligy mistrů? Na rekreační úrovni se tak vždycky dělo a snad i děje – viz emotivní souboje mezi regionálními kluby. Proč tyto formáty nepřenést na mezinárodní úroveň? Obrovské pole atraktivity se nachází i ve sféře kombinovaného mužsko-ženského golfu. Jsem přesvědčen, že soutěže mixů, ba i soutěže společných týmů čítajících zástupce obou pohlaví by byly skvělé. Na rozdíl od tenisu, kde v mixech mužský element dominuje, lze v golfu fyzické rozdíly díky různým odpalištím redukovat; u patování a krátké hry pak nehrají roli vůbec. Národní tým složený z hráčů a hráček by si dokázal získat sympatie a pozornost diváků víc než osamoceně bojující jedinec. Jmenované podoby golfu se přitom v současnosti už vyskytují, ovšem potřebovaly by modifikaci a silnější institucionální i marketingovou podporu.

Ohledně změn je tak dnes jisto jen v tom, že hrát by se mělo rychleji a pravidla by se měla zjednodušit. Bohužel i tento prakticky všemi golfisty akceptovaný a snadno proveditelný proces postupuje ukrutně pomalu. Trest ztráty ran za pomalost je stejně jako redukce knížečky Rules of Golf stále ve fázi jednání a příprav. Jindy příjemně neuspěchaný duch golfu se zde projevuje neblaze.

Psáno pro časopis Golf Digest