Vulgarita ke sportu (ne)patří?

(GOLF) Je to smutná pravda, ale lidé mezi sebou v běžném hovoru od nepaměti mluvili a stále mluví vulgárně. Nárůst měšťanské kultury v 19. století začal verbální sprostotu potlačovat, dnes se ale zase říká, že je jí čím dál víc. A to i ve sportu.

Impulsem k napsání tohoto článku mi byl zážitek z jednoho nedávného golfového turnaje. Šel jsem se dvěma hráči, kteří byli na daném hřišti doma. Hra ani jednomu z nich příliš nešla, byli však ve veselém rozmaru a stále se popichovali, až uráželi, častovali nelichotivými přízvisky. Nejčastěji se oslovovali: „Ty č….u!“ Nepočítal jsem to, ale co jamka, to minimálně jeden pánský úd.

Zážitek z turnaje to nebyl moc povznášející. Ale ani ojedinělý. Že jsou především muži při golfu vulgární, to si asi všiml každý, kdo už nějakou dobu hraje. Občas se to dá akceptovat, jednou za osmnáct jamek „do prdele“ proceděné mezi zuby po nepovedeném patu lze snad ještě snést. Horší je, když lidé hovoří vulgárně stále, tvoří to součást jejich běžného dialogu během hry.

Sprostota se ke golfu bezesporu nehodí. Pokud někdo chce ctít golfovou tradici tím, že si obléká tričko s límečkem a nebere džíny, a pak mluví vulgárně, je to úplně k ničemu. Je to to samé, jako kdyby někdo mluvil jako z učebnice, ale hrál v špinavých montérkách a smradlavém tílku. Ty dvě věci jsou prostě nedělitelné.

Berme však jako skutečnost, že golf od chvíle, kdy se stal záležitostí širokých vrstev, musel nutně ztratit něco ze své výlučnosti, tím pádem i distingované aristokratičnosti. Rozvoj golfu v posledních padesáti letech po celém světě s sebou přinesl na golfová hřiště nejen desítky miliónů nových hráčů, ale také hodně lidovosti, plebejskosti. A s ní přichází i mluva „nečesaná a nemytá“.

Že se bude i na golfu mluvit sprostě, to se dalo čekat. Tenis byl kdysi také sportem velmi zdrženlivým v projevech hráčů, dnes se to na kurtech po zkažených míčích nadávkami jen hemží. A že hokej nebo fotbal jsou vulgaritou doslova prodchnuté, o tom ví každý, kdo někdy zasedl do ochozů jakéhokoli fotbalového či hokejového stadiónu i stadiónku, nebo obyčejného vesnického hřiště.

Myslet si, že golf zůstane těchto trendů ušetřen, by bylo naivní. Na druhou stranu má ale golf skutečně silnou tradici. Její součástí je i dodržování etiky, které by se mělo projevit nejen v přístupu ke hře, ale také v celkovém chování, jednání – a také v mluvě. Člověk by si prostě měl při golfu dávat větší pozor na pusu, než když třeba hraje fotbal. Ten je považován za lidový sport, jistá míra lidového jazyka včetně hrubších výrazů zde bývá obvykle tolerována.

Je jasné, že z golfu nelze dělat návštěvu Národního divadla či Rudolfina. Jako ke každému sportu i ke golfu navíc patří uvolnění negativní energie po něčem nevydařeném. Nemá cenu se tomu bránit, je to z hlediska výkonu vlastně i špatně. Člověk ze sebe musí nějak dostat frustraci, jinak by ho dál pojídala. Jenže existují různé způsoby, jak tak učinit. Někdo to řekne nahlas, jiný jen sám pro sebe, potichu. Z někoho to vylétne, ale pak se hned omluví – „Pardon, já si musel ulevit, omlouvám se…“. I to lze akceptovat. Smutné však je, když někdo začne během hry nadávat a postupem doby se jeho vulgarity stupňují. Slovní reakce pak bývají provázeny i házením holí, kopáním do míče atd. To už akceptovat nelze.

Ze všeho nejhorší je však to, když golf hraje člověk, který se při něm chová stejně vulgárně jako v běžném životě. Člověk, kterému ani na mysl nepřijde, že jeho projevy jsou důkazem nízké společenské úrovně – a je jedno, jak moc bohatý je a co vlastně ve společnosti za post zastává.

Byl to zjevně případ i těch dvou zmíněných výtečníků. Stejně jako byli sprostí při hře, jsou sprostí i v normálním životě. Vůbec jim nepřijde, že je to něco divného. Na golfu jako doma – co bych si dělal násilí….

Pravou zkouškou společenské úrovně každého golfisty je pak následné poszení po hře v klubovně – nejčastěji u skleničky pití. I ten, kdo se při hře třeba drží, se obvykle v klubovně uvolní a na náhodného posluchače se pak valí lavina křupanské sprostoty.

V takových chvílích se snažím co nejrychleji z golfu prchnout. Je mi v takovém prostředí nepříjemně a moje pohledy, jakými se na dotyčné jedince dívám, to asi také prozrazují.