Tak pravil Carter. A má pravdu.

(GOLF) Před pár dny jsem četl rozhovor s anglickým hráčem Davidem Carterem, který žije dlouhodobě v České republice a vyučuje zde golf. Mluvil o stavu českého golfu a jeho věty bychom si měli my všichni, kteří se dnes mediálně, funkcionářsky či jinak pracovně angažujeme v českém golfu, pořádně zapamatovat.

V českém prostoru se kromě Davida Cartera (nar. 1972) nepohybuje nikdo, kdy by měl dlouhodobou zkušenost s tím, jak se hraje golf na té nejvyšší úrovni. Na European Tour v letech 1998-2010 odehrál na 370 turnajů, jeden vyhrál, celkem šestkrát byl mezi prvními třemi a více než dvacetkrát v první desítce. Pokud tento člověk řekne něco o golfu, má to svoji váhu, protože z něj mluví dlouholetá zkušenost a především široké poznání celé problematiky ze zemí, kde má golf velkou tradici a funguje v nich nesrovnatelně lépe než u nás.

David Carter míní: „Co českému golfu hlavně chybí, to je snadný přístup ke hře – je tu pořád spousta překážek. Když jsem poprvé lyžoval, půjčil jsem si lyže, vyjel lanovkou na kopec a pokoušel se ho sjet. Možná bych nikdy nelyžoval, kdybych musel nejdříve tři měsíce trénovat na rohožce, pak složit zkoušku, než bych mohl sám na sjezdovku. Měl jsem to štěstí, že jsem vyrostl v Jihoafrické republice, kde jsem mohl začít hrát golf stejně jednoduše, jako jsem začal třeba s lyžováním. Věřím, že golf přitáhne víc lidí, když si přestaneme hrát na to, že je to elitní sport.“

A ještě k tomu dodal:

„Chybí rovněž šesti- nebo devítijamková hřiště v blízkosti větších měst, kde by mohli hrát hráči bez handicapu za malý poplatek, jen tak pro radost. Ze všech stran se ozývá, že golf je velmi těžký sport. To je nesmysl. Golf je jednoduchá a zábavná hra. Velmi náročným sportem se stává v okamžiku, kdy chcete hrát a soutěžit na vysoké úrovni.“

Carter dále v rozhovoru (viz Golf Digest prosinec 2014) mluvil o systému výchovy hráčů, o vztahu výuky švihu a psychiky atd. Jeho postřehy jsou přesné, bylo by možné je tesat do kamene. A hlavně podle nich začít jednat. Ale mně zaujalo především to výše citované, co se týká přístupu k rekreačnímu golfu. Protože ten je nutnou základnou, bez níž koneckonců nemůže dojít ani k růstu špičkových hráčů.

Neustále se setkávám s názory, proč na česká hřiště nepouštět začátečníky a proč je potřeba mít jakési osvědčení, absolvovat test atd. Před rokem 1989, kdy byl golf dokonale zastrčeným sportem, jste nic takového dělat nemuseli. Ačkoli po roce 1989 se golf obrovsky rozvinul, dnes je pořád jedním z nejobtížněji přístupných sportů. To je úplně absurdní.

Neustále slýchávám ze strany některých mně jinak milých, uvážlivých a inteligentních majitelů hřišť, ale i funkcionářů nebo trenérů, proč mají strach z golfových noviců, neználků. „Dojde ke zranění, budou zdržovat hru, neví, jak se chovat, co by se z golfu pak stalo…“ Atakdále atakdále, nekonečná písnička. Ale jindy, když to náhodou v slabé chvilce prozradí, si někteří majitelé postěžují, že jejich hřiště je v provozní ztrátě, protože hráči nechodí a noví golfisté nejsou.

Kolik je jedna a jedna? Přece dvě!

Kolik lidí v Česku lyžuje? Přece stovky tisíc! A proč? Protože vezmu malé dítě, vezmu nelyžující partnerku, postavím je na lyže a oni jedou – nebo nejdřív padají, ale pak stejně jedou. Samozřejmě se mohou zranit (a je to větší pravděpodobnost než zranění na golfu), samozřejmě na sjezdovce trochu překážejí ostatním, samozřejmě je to nebezpečné, ale všichni jsou s tím srozuměni a všichni nakonec lyžují.

Chápu, že hřiště jako Albatross, Casa Serena, Karlštejn a asi desítka dalších si mohou vymínit, že u nich bude povolen vstup jen hráčům s hendikepem, tedy 54, případně 45, 36 atd. Tak je to všude ve světě u exkluzivních resortů. Chápu, že některá hřiště by mohla úplným začátečníkům omezit vstup v hodinách, kdy mají velký provoz – někde to je ve všední den odpoledne, jinde o víkendu.

Ale naprosto nechápu, proč by nemohl jít hrát na drtivou většinu českých hřišť naprostý zelenáč třeba ve středu dopoledne?! A navíc pokud by s ním šel třeba jeden hráč, který má už HCP minimálně 36?! To je podle mne jediná podmínka, kterou má smysl udržet a kterou by hřiště mohly vyžadovat. Doprovod už trochu zkušenějšího hráče. Ale jinak nic víc.

Český golf ušel v uplynulých letech v tomto směru jistý kus cesty, bariéra vstupu do golfu dnes už není tak vysoká, jako byla před deseti lety, kdy jste k Zelené kartě museli odehrát na 9-ti jamkách určitý počet stablefordů. Ale velké překážky tu pořád jsou. Tzv. osvědčení pro hru spojené s procesem jeho získávání, včetně návštěvy trenéra, cvičitele či STKáře stále zásadně brzdí rozvoj hry. Je to byrokratický nesmysl, který v těch golfově nejvyspělejších zemích jako je USA, Velká Británie, JAR, Austrálie atd. nenajdete. Česká golfová federace přitom sama neříká, že tento „papír“ vyžaduje, že je nutností ke vstupu do golfu (byť právě ona ho má na svých stránkách ke stažení). To vše je hlavně v kompetenci hřišť (resp. klubů), která od hráčů osvědčení vyžadují. Ale jakožto vrcholný orgán golfu v ČR by ČGF nepochybně měla vyvinout další aktivitu, měla by celý tento problém zase o kus posunout. Či přesněji: jednou provždy ho vyřešit tím, že ho odstraní.

Zrušme tedy osvědčení a ať si na každém jednotlivém hřišti sami stanoví, kdo, kdy a za jakých podmínek tam může hrát. Všechna hřiště u nás mají drivingy, kam mohou poslat úplné začátečníky na první odpaly, většina hřišť má i své marshally a jejich prací je korigovat provoz. Kdo chce začít hrát, ať si hraje bez jakéhokoli papíru. A kdo chce začít hrát turnaje ČGF, ať má tedy hendikep 54, který automaticky získá tím, že vstoupí do jakéhokoli klubu. Když už někdo dá alespoň 1 200 korun za jednoroční pasivní členství, asi má zájem hrát, bude se chtít zlepšovat ve hře i pohybu na hřišti. A takový člověk už je golfista. Stejně jako je lyžařem už ten, kdo jede poprvé v životě ze svahu dolů.

Je to jednoduché jako facka a vše ostatní jsou jen řeči, výmluvy, alibismus, ale hlavně konzervativismus, strach z neznáma a neochota ke změně. Až mi někdo bude zase něco říkat o tom, proč musíte k hraní golfu mít nějaké „osvědčení“, ocituju mu Carterovy věty a zeptám se ho: „Nestálo by za to dát na jeho postřehy, protože skutečně ví, o čem mluví? A vy sám, vy se domníváte, že golfovému světu a jeho provozu rozumíte lépe než on?“