Tak golf začínal (2): Buržoa a šlechtic

(GOLF) Nedílnou složkou golfové historie byl i export této hry mimo Britské ostrovy, který se odehrával v posledních desetiletích 19. století a v prvních letech století dvacátého. Pojďme se podívat na období belle epoque, kdy golf začínal žít i na starém kontinentě. Ve Francii, Německu, Středomoří i v rakousko-uherském mocnářství.

První část textu, který s věnuje historii golfu ve Skotsku a Velké Británii, naleznete ZDE. Z Velké Británie se do ostatních zemí Evropy šířil nejen golf, ale i další sportovní disciplíny – veslování, dostihy, fotbal, rugby, tenis atd. Naopak na kontinentu se těšilo oblibě například klasické gymnastické cvičení, které našlo v Německu výraz v tzv. turnerském hnutí. Z něho si ostatně brali inspiraci i čeští Sokolové vedení Miroslavem Tyršem a Jindřichem Fügnerem.

Zatímco u některých nových sportů stačilo kontinentálním Evropanům jen dovědět se o dané disciplíně z tisku, nechat si dovézt sportovní náčiní, aby pak daný sport sami provozovali, u golfu se výrazně projevila osobní misijní činnost Britů. Bylo to dáno technicky náročným charakterem hry a nutnou podmínkou pro ni: stavbou hřiště. Britský impuls v podobě stavitelů hřišť, trenérů znalých techniky a pravidel hry, nadšených amatérských hráčů ochotných předávat golfovou pochodeň, proto nalezneme v mnoha evropských zemích.

FRANCOUZI BYLI PRVNÍ

Důležitost Britů dokládá i případ vůbec prvního evropského golfového hřiště mimo Velkou Británii. To vzniklo v roce 1856 ve městě Pau na jihozápadě Francie, poblíž Pyrenejí. V roce 1814 tu během napoleonských válek vévoda Wellington svedl bitvu a Britové si toto místo také posléze oblíbili kvůli teplému klimatu. Angličané tu pak hráli golf během druhé půlky 19. století. Hřiště v Pau je vůbec nejstarším „moderním“ golfovým prostorem na kontinentu.

Významným kontinentálním hřištěm bylo další francouzské, které na rozdíl hřiště v Pau přežilo až do dnešní doby. Rovněž leží v dané oblasti: tentokrát u mondénního letoviska Biarritz při pobřeží Atlantického oceánu u francouzsko-španělských hranic. Golf du Phare (Biarritz Golf Club) vznikl v roce 1888 a jeho otevření asistovala i princezna Frederika de Hanovre. Autory hřiště byli Tom a Willie Dunnové, renomovaní angličtí architekti. Hřiště opět vznikalo pro místní anglickou klientelu.

Historicky první desítku francouzských hřišť doplňují i hřiště Dinard na severu v Bretani (1887, opět T. Dunn), dnes již neexistující Argelès-Gazost v Pyrenejích (1890), ale také hřiště na Azurovém pobřeží poblíž Cannes (1891) či u Saint Raphaël (1895). V roce 1896 vzniklo hřiště uvnitř dostihového závodiště v Compiègne, asi padesát kilometrů severně od Paříže. Je to poměrně zásadní hřiště pro golfovou historii, protože se zde v říjnu roku 1900 odehrál v rámci II. olympijských her první olympijský golfový turnaj; podruhé a naposledy byl pak golf na OH v roce 1904 v americkém St. Louis.

Olympijského turnaje v Compiègne se účastnilo 22 hráčů, z toho 12 mužů a 10 žen. Muži hráli na 36 jamek a ženy jen na 9. Reprezentovali čtyři země: devět hráčů (či hráček) pocházelo z USA, osm z Francie, čtyři z Velké Británie a jeden z Řecka. Ženský golfový turnaj byl jednou z pouhých tří disciplín, v nichž ženy na OH startovaly: vedle golfu se účastnily ještě tenisového turnaje a turnaje v kroketu. Vítězem mužského turnaje se stal Američan Charles Edward Sands, ženský turnaj vyhrála rovněž Američanka Margaret Ives Abbottová, která se stala vůbec první Američankou v historii, jež získala olympijské prvenství.

Od roku 1906 až do dnešních dní se také hraje L´Open de France, nejvýznamnější francouzský golfový turnaj. Poprvé se hrálo na hřišti La Boulie poblíž Versailles (hřiště tak bylo de facto i prvním pařížským) a prvním vítězem byl Francouz Arnaud Massy. Zatím naposledy se turnaj na La Boulie konal v roce 1986. Mimochodem, jen tři kilometry odtud, na hřišti Le Golf National, se v roce 2018 bude hrát první Ryder Cup na francouzské půdě.

První francouzské zastřešující golfové společenství vzniklo v roce 1912, nazývalo se l’Union des golfs de France. V roce 1933 se organizace přejmenovala na Fédération française de golf.

Vedle Francie se golf začal prosazovat i v sousední Belgii. Tady byl založen první klub již v roce 1888, a to Royal Antwerp Golf Club. Několik zdejších klubů má v názvu titul královský, který odráží iniciátorskou roli krále Leopolda II. Tento muž byl také pro rozvoj golfu – přinejmenším z hlediska image – stěžejní osobností. A tak v Belgii najdeme Royal Golf du Château Royal d’Ardenne (založeno 1893), který je na jihu země v Ardenách. Naopak na severu země v pobřežním Ostende – aby to bylo po belgicku spravedlivě rozdělené na frankofonní i vlámskou část – se v roce 1903 zrodil Royal Golf Club de Belgique. Jeho hřiště je dodnes jediné čistě linksové hřiště v Belgii. O tři roky později (1906) pak byl založen druhý Royal Golf Club de Belgique, na panství Ravenstein poblíž Bruselu. Tento klub leží zhruba uprostřed země.

V roce 1909 vznikl také Royal Latem Golf Club u Gentu a v témže roce se zrodil Knocke Golf Club blízko mořského pobřeží, severně od města Bruggy. Golfově aktivní zde byli již od roku 1899 opět Angličané. Fédération Royale Belge de Golf byla založena v roce 1912 a čítala sedm klubů-členů.

GERMÁNI DO TOHO!

Typickou anglickou golfovou misí byla i ta, která přivedla golf do Německa. Lázně Bad Homburg poblíž Frankfurtu si koncem 19. století oblíbila jak německá aristokracie v čele císařem Vilémem II., který měl v místním zámku svoji letní rezidenci, tak sem zajížděla i anglická královská rodina, s tou německou rodově spřízněná. A objevoval se zde i budoucí král Edward VII. Právě ten, který bude u otevření mariánskolázeňského hřiště v roce 1905. Do Bad Homburgu zajel celkem dvaatřicetkrát. A stejně jako v Mariánských Lázníich i zde měl nepochybně nějakou ze svých četných miílenek.

Angličtí hosté zde také už po roce 1880 v místním lázeňském parku zkoušeli hrát golf a postavili zde také v roce 1889 hřiště. V redukované podobě, jako šestijamkové pitch and putt, existuje dodnes, včetně pitoreskní historické klubovny-restaurace z roku 1902. V roce 1899 zde byl založen i nejstarší německý golfový klub, Bad Homburger Golf Club 1899 e. V., který byl v roce 2013 přejmenován i díky historickým vztahům s britskou korunou na Royal Homburger Golf Club 1899. Homburský klub tak spolu mariánskolázeňským patří k pouhým dvěma klubům na kontinentu, kterým titul „královský“ propůjčil britský panovník. Klub měl před první světovou válkou už 2 284 aktivních a přes 700 pasivních členů, mezi nimi byli vedle britského krále i řecký král, siamský (thajský) panovník a četná řada dalších aristokratů.

Deutscher Golf Verband, tedy Německé golfové sdružení, vzniklo v roce 1907 a zakládalo ho osm klubů. Vedle homburského klubu to byly kluby např. z Wiesbadenu (vznikl 1893) z Berlína-Wannsee (1895), Baden Badenu (1901), Kielu (1902) Hamburku (1906) či Kolína nad Rýnem 1906). Jednalo se prakticky vždy o kluby lázeňsko-rekreačních lokalit, případně z velkých měst. V Mnichově vznikl golfový klub v roce 1910.

Nejstarším švýcarským klubem je Engadine Golf Club ze Svatého Mořice, založen byl roku 1893. Druhý vznikl GC Montreux (1900) a třetí Lucerne GC (1903). První devítijamkové hřiště bychom ve Švýcarsku našli už v roce 1891 – a kde jinde, než právě v exkluzivním lázeňském městečku St. Moritz, kde slunce svítí přes 322 dní v roce. V roce 1892 zde bylo také založeno osmnáctijamkové hřiště Samedan, které díky nadmořské výšce přes 1 800 metrů bylo dlouhá desetiletí nejvýše položeným hřištěm v Evropě. Association Suisse de Golf/Schweizerische Golfverband (název samozřejmě musí být dvojazyčný, německo-francouzský) byl založen jako nejstarší golfová organizace na kontinentu již v roce 1902.

V Holandsku, kde se kdysi hráli předchůdci golfu: kolf i colf, se golf objevuje také na přelomu 80. a 90. let 19. Století. První klub Koninklijke Haagsche Golf & Country Club byl založen v roce 1893. Jeho dnešní hřiště asi 3,5 kilometru od moře však vzniklo až po druhé světové válce. Druhý klub, Utrechtse Golfclub „De Pan“ vznikl v roce 1894; jeho hřiště je parkové, i když vlnící se povrch připomíná linksové duny. Svým duchem se podobá mariánskolázeňskému, ale právě takto mohlo vypadat kdysi i lesní hřiště v Klánovicích. Třetím nejstarším v Nizozemí je Rosendaelsche Golf Club poblíž Arnhemu, vznikl v roce 1895. Nizozemská Nederlandse Golf Federatie byla založena těsně před první světovou válkou, v roce 1914.

Nejstarším švédským klubem je Göteborgs Golf Klubb, založen byl roku 1902, ale první golfové pokusy se zde odehrávaly již v uplynulém desetiletí, a to pod vedením anglického kněze A. V. Desparda. Hřiště leží u moře, má ovšem parkový charakter. Už v roce 1904 byl založen švédský golfový svaz – Svenska Golfförbundet. Druhým nejstarším klubem je Stockholms Golfklubb, jenž vznikl v roce 1904 a jeho hřiště leží zhruba 9 kilometrů od centra města. Korunní princ Gustav Adolf byl od roku 1906 prezidentem klubu a založil tak tradici úzkého vztahu s královskou rodinou. A třetím klubem byl Falsterbo Golfklubb založený v roce 1909 poblíž Malmö; jeho hřiště je ryze linksové a leží na unikátním místě, až na nejjihozápadnějším výběžku Švédska, na zdejším poloostrově.

Ve Skandinávii je nejstarším klubem dánský Københavns Golf Klub, vznikl v roce 1898 a leží poblíž Kodaně. Zdejší strohé a naturální hřiště založené v r. 1899 najdeme v okouzlujícím chráněném parku Dyrehaven, kde se pase vysoká zvěř. Hřiště bylo nedávno renovováno, ale velice citlivě a při uzachování jeho prostého rázu. Není tu nic zbytečného, laik by se jen podivil, co na tomhle hřišti je tak ceněného – chybí spektakulární bunkry, ostře se vlnící hrany fervejí, efektní greeny atd. Ale znalci golfové historie by hned věděli. Unikátním hřištěm je i Fanø Golf Links otevřené v roce 1901, dodnes považované za jedno z nejlepších linksových hřišť na kontinentu. Dansk Golf Union vznikla až v r. 1931.

V Norsku pak byl nejstarší golfový klub Oslo Golfklubb založen až v roce 1924. Ve Finsku je nejstarším Helsinki Golf Club s hřištěm z roku 1932.

SLADKÝ JIH, NESPĚCHAJÍCÍ MOCNÁŘSTVÍ

Do Itálie, přesněji do kolébky renesance Florencie, přiváželi golf četní angličtí návštěvníci již před rokem 1889, kdy také v tomto městě založili první golfový klub. V roce 1903 vzniká ve „věčném městě“ Římě první italské hřiště – Roma Acquasanta. Druhým hřištěm bylo Circolo di Menaggio e Cadenabbia z roku 1907, ležící zhruba padesát kilometrů severně od Milána, poblíž jezera Lago Di Como, v podhůří Alp. Federaziana Italiana Golf byla založena v roce 1927.

Na Pyrenejském poloostrově byl první golfový klub založen u portugalského Porta již v roce 1890, Oporto Golf Club byl však výhradně anglickou záležitostí. První domácí hráč byl přijat až v roce 1921! Další hřiště v zemi také vznikala až ve 20. a 30. letech 20. století; místní golfová federace vznikla až v roce 1949.

Podobné to bylo ve španělsky mluvících regionech: na Kanárských ostrovech v Atlantiku vznikl již v roce 1891 Real Club de Golf de Las Palmas, v prvních desetiletích zde hráli opět jen Angličané. Na Mallorce přitom bylo první hřiště až v roce 1964. V Madridu byl v roce 1904 založen Real Club de la Puerta de Hierro s hřištěm Arriba, designoval ho Tom Simpson. Od počátku to byl velmi ctihohodný, leč také jen na nejvyšší společnost orientující se soukromý klub. Ano, byla to pravá aristokratická a buržoazní „snobárna“, ale stačilo hrát skvělý golf a už jste na hřiště podívali. Během celé jeho historie zde totiž hráli mnozí evropští profesionálové: Seve Ballesteros, Bernhard Langer, Ian Woosnam nebo Sandy Lyle. V roce 1912 vznikl golfový klub i v katalánské Barceloně, dnes s názvem Real Club de Golf El Prat, jehož nynější hřiště je až z 50. let 20. století. Španělská národní golfová federace byla založena roku 1932.

A jak to bylo u „nás“, tedy ještě za dob císaře pána? V Rakousku-Uhersku byl založen Golf Club Wien už v roce 1901, nicméně klub s tímto názvem dnes hraje na hřišti vybudovaném až v roce 1949. Hřiště pak vznikala mimo Vídeň, ovšem v německy hovořícím regionu: roku 1905 v Mariánských Lázních, o rok později bylo otevřeno hřiště v údolí říčky Teplé v Karlových Varech. Od roku 1905 se také hrálo ve Františkových Lázních (hřiště zaniklo po roce 1914). V Uhrách (resp. na Slovensku) vzniklo hřiště v roce 1908 v Tatranské Lomnici, první uherský/maďarský klub byl založen v roce 1911 a před první světovou válkou již také existovalo hřiště Kisoroszi, dvacet pět kilometrů severně od Budapešti. V roce 1914 také vzniklo hřiště v Piešťanech.

Prvním hřištěm v ryze českém prostoru bylo od roku 1913 budované soukromé hřiště barona Františka Ringhoffera na jeho zámku v Olešovicích u Prahy. Další česká hřiště pak vznikají až v meziválečné éře: „staré“ motolské hřiště bylo budováno od roku 1926 (dnes zde je sídliště Homolka), líšnické vyrůstalo od roku 1928, malé hřiště Leletice existovalo v letech 1936-1942. Klánovice byly způlky otevřené až v roce 1938.

Také v sousedním Rakousku se budovala další hřiště až v meziválečném období: Golf Club Semmering nacházející se ve výšce 1000 m vznikl v roce 1926, Kärtner Golfclub Dellach v Korutanech v roce 1927. Salzkammergut Golfclub v Bad Ischlu byl založen roku 1933, pak vznikla i dvě hřiště ve výšce přes 900 m: Golf und Landclub Achensee v Pertisau (1934) a Golfclub Innsbruck – Igls (1935). Österreichischer Golf-Verband byl založen v roce 1931, Golfový svaz ČSR vznikl rovněž v tomto roce. A maďarský Magyar Golf Szövetség byl založen dokonce až v roce 1989.

PAN BOHATÝ SI JDE ZAHRÁT…

Pokud dnes trochu žehráme na to, že český golf v lecčems nedosahuje úrovně toho západního, pak i z výše uvedeného můžeme vyčíst kořeny problému. Ve většině jmenovaných zemí totiž golfové kluby a hřiště vznikaly už koncem 19. a počátkem 20. století, tedy podstatně dříve než v česky hovořícím prostoru. Západní Čechy se zdejšími hřišti spadaly do německé oblasti, takže v Čechách se golf začal formovat až po roce 1918. Koncem 30. let nepřekročil počet hřišť v ČSR desítku, z toho jen dvě byla osmnáctijamková; naopak v Německu bylo hřišť zhruba šedesát, ve Švýcarsku dvacet (z toho 6 osmnáctijamkových). I z průniku golfu do Evropy je proto patrné, že Čechy nepatřily do centra nejvyspělejšího světa.

Jde také o to, kdo tehdy golf hrál – a je jedno, o jakou zemi šlo. Skoro všude byla golfová klientela z téhož kadlubu. První hřiště na kontinetu byla určena hlavně movitým anglickým turistům, hostům lázeňských zařízení, jejichž návštěva patřila k typickým projevům trávení volného času. Místa vzniku tehdejších hřišť patří dodnes k exkluzivním. Na mnoha hřištích se také zcela přirozeně objevovala šlechta. Pro ni byl golf, dorazivší sem z aristokratické Anglie, vhodnou platformou, na níž bylo možné předvést svůj již dosti pohasínající lesk (co na tom, že golf konstituovali spíše obyčejní Skotové než zazobaní Angličané).

Golf byl ve svém průkopnickém období skutečně spojen se vznešeností králů i vévodů. Ale ještě více byl hrou bohatých buržoů, kteří „na to měli“. Tihle lidé táhli golf kupředu, zatímco střední vrstvy zatím stály opodál a mohly se jen toužebně dívat. To vše jsou faktory pro české prostředí, charakterizované plebejskostí a prostředním živnostenstvím, spíše nepříznivé. S pány a boháči si „malý“ český člověk nechtěl zadat. I proto, že to byli dost často Němci. A tak měl golf v Česku trochu zpoždění.

Byly to však bezpochyby krásné a ctihodné časy, když golf v Evropě začínal. Dnes na ně můžeme hledět s okouzlením i nostalgií. Ale buďme také rádi, že golf za těch více než sto let ušel svoji cestu. Protože dnes tato hra patří už skutečně všem. Nebo snad ne?

Psáno pro časopis ForGolf