Nejslavnější golfová klubovna: slepenec?

(GOLF) Pokud hledáme nejslavnější golfovou klubovnu světa, máme na výběr jen ze dvou budov: buď zvolíme skotskou klubovnu v St. Andrews, anebo americkou na hřišti Augusta National. Oba domy byly postaveny v roce 1854, ovšem ten skotský od počátku sloužil golfu. A tak se věnujme právě jemu.

Klubovna v St. Andrews u hřiště Old Course se letos v červnu dožije rovných 160 let své existence. Její dnešní podoba se ale od té při otevření v roce 1854 dost liší.

Royal and Ancient Golf Club of St. Andrews byl založen před 260 lety, 14. května 1754. Určitě i toto datum hrálo roli při úvahách, kdy postavit důstojný golfový dům, svoji roli. Myšlenka našla své první zhmotnění 13. července 1853, kdy byl položen základní kámen klubovny. Stavba pak trvala pouhých jedenáct měsíců, klubovna u Old Course byla otevřena 22. června 1854.

Původní dům nebyl zdaleka tak masivní a rozlehlý jako ten dnešní. Měl pouhé jedno patro, šlo o přízemní stavbu s půdorysem ve tvaru písmene H. Architektem byl George Rae (1811-1869), rodák ze St. Andrews, který v tomto městě postavil i mnoho dalších budov. Klubovna je orientována tak, že její hlavní průčelí směřuje k západu, na pevninu a samozřejmě k 18. jamce. Její severní část pak směřuje k moři, stejně jako východní. Jižní část budovy je orientováno k městu.

Netrvalo dlouho a klubovna už se rozšiřovala. Stalo se tak v roce 1866, přičemž nejviditelnějším přístavkem byl arkýř s velikými okny na západní straně. Tím se hlavní místnost klubovny – Big Room – prodloužila o několik metrů a členové klubu tak měli náležitě pěkný výhled na hřiště. Dodnes je Big room označována za srdce celé budovy.

Významné rozšíření následovalo v roce 1873. Protože členové kromě golfu holdovali i kulečníkové hře, vznikl požadavek na kulečníkový sál. Ten byl přistavěn na severní straně budovy. Tím byl také definitivně narušen půdorys písmene H.

V roce 1882 byla razantním způsobem změněna celá jižní strana budovy, a to rozšířením oken a vznikem druhého patra. V něm je dnes jídelna. V roce 1889 byl přistavěn nový, třípatrový blok k východní straně. Byl určen služebnictvu a budova tak nyní sahala podstatně výše, než tomu bylo v minulosti. Navíc na jižní straně byla nad vchod přidána veranda, ze které je výhled na část města.

V roce 1899 se opět měnila nejdůležitější, západní část budovy. Nad Big Room s výhledem na hřiště byla přistavěna terasa, odkud je možné dívat se na hřiště a 18. jamku z výšky. Stejně tak bylo přistavěno patro na severozápadním rohu. V roce 1925 pak proběhla poslední významná úprava, dokončil se severovýchodní roh budovy.

Malou změnu zaznamenala budova v roce 2002, byl postaven nový vchod do šaten na severní straně.

Ačkoli je klubovna v St. Andrews pro golfisty posvátnou půdou, ačkoli vnitřní vybavení působí ctihodně a uměřeně, její vnější podoba u odborníků na architekturu nijak zvýšený srdeční tep asi nevyvolá. Přístavby se sice snažily udržet původní neoklasicistní duch, ale ne vždy se to podařilo. Kupříkladu přístavky třetího patra na severozápadní straně působí dosti nestylově. Na celku budovy je pak zřetelně vidět, že je složena z několika částí a že jí chybí souměrnost, vzájemné vyvážení.

Nazvat budovu v St. Andrews architektonickým „slepencem“ je jistě odvážné až troufalé, ale z hlediska vyšších architektonicko-estetických nároků tento výraz v podstatě sedí. To však nic nemění na skutečnosti, že asi každý golfista by jednou v životě chtěl do tohoto chrámu golfu vstoupit.