Mimořádná fotogalerie: golf pod vodu, která už opadává. Hodkovičky a Zbraslav.

(GOLF 415) Ve středu už voda začala opadávat. Vzal jsem odpoledne kolo a jel se podívat na dvě pražská hřiště zasažená povoděmi: Hodkovičky a Zbraslav. Co jsem nafotil, je neveselé.

Cyklostezka podél jamky č. 1 v Hodkovičkách byla přístupná, sjel sem na ní a nemusel překonávat žádné policejní zábrany. Na cyklostezku voda při kulminaci nevystoupala, vše okolo ale bylo pod vodou. Ve středu odpoledne už voda trochu opadla, odhaduji tak o 1 metr méně.

Potkal jsem jednoho z členů greenkeperského týmu Tomáše Kužely, domluvili jsme se, že můžu na hřiště, jen ne na grýny a odpaliště. Faktem je, že místa, kde ještě před pár hodinami stála voda, byla hodně podmáčená. Tráva lehce zašedlá. Ale nebylo tu naplavené bahno, což by pro trávu bylo špatné.

Pokud voda opadne rychle, fervejím se nemusí až tolik stát. Někde se skutečně zdálo, že jim voda neuškodila. Snad ani grýnům. Velkým problémem je ale spousta materiálu, „bordelu“, který zůstal na liniích, kam až voda došla. Kousky dřeva, tráva, sláma, plastové lahve atd. Úklid bude trvat dlouho a bude to piplačka.

Na tříparovou jamku číslo 5 doplul jakýsi domek. Taky tam přistály matrace. V místech, kde voda neproudila prudce a v cestě jí stály stromy, sítě, ploty atd., je situace špatná. Právě tam se zachytilo hodně věcí. Naopak v některých banrech dokonce zůstaly i hrábě. Písek tu taky je, ale nic moc a hodně ho odplavalo.

Stál jsem v jednu chvíli na okraji bankru, písek tam ještě byl, vlnky z okolo tekoucí Vltavy šplouchaly, slunce svítilo. Zavřel jsem oči – jako někde na pláži u moře. Trochu černý humor…

Z některých míst voda odtékala přirozeně, někde stála a vsakovala se. Na pětiparu č. 4 vzniklo klidné jezero, které by ale mohlo rychle zmizet. Co se však ukáže, až opadne voda a objeví se ostrovní grýn č. 2, to si raději nepředstavuji. Zatím byl úplně pod vodou.

Po dokumentaci prakticky celého hřiště jsem sedl na kolo a zamířil dál na jih, ke Zbraslavi. V jednu chvíli jsem myslel, že tu velkou louži na cyklostezce projedu, ale šeredně jsem se spletl. Když už jsem měl vodu v botách a obě osy kola pod vodou, raději jsem to obrátil a jel jinudy. Aspoň jsem tu povodeň taky okusil na vlastní kůži.

Klubovna na Zbraslavi byla nedotčená, hřiště ale zasažené snad ještě víc než v Hodkovičkách. Design založený na vyvýšených místech a naopak prohlubních teď působil kontraproduktivně: v jámách stála voda, stejně tak v hlubokých bankrech. Na mnoha místech hřiště vznikla velká jezera. Z některých voda odtékala, do jiných přitékala, někde stála. U osmnáctky odčerpávali vodu, protože by nijak nemohla odtéct.

Musel jsem celé hřiště objet a dostat se do jeho centra přes alej, která areálem prochází. Opět jsem po cestě nabíral vodu do bot. Ale viděl jsem celý prostor.

Jezero, kde se těží štěrk, bylo mnohem hlubší a větší. Místa, která zasažena nebyla, některé grýny či odpaliště, se nádherně zelenala. Nikdo nikde, vůkol ticho, takže zajíc, kterého jsem vyrušil při chůzi vysokou trávou, přede mnou utekl, až když jsem byl na dva metry. Prudce startujícího bažanta jsem se lekl víc já než on mne. U jednoho grýnu ležel mrtvý pták. V umělém jezeře plaval kapr, sem a tam, byla z něj vidět horní ploutev. Neměl už kam odplavat. Až voda opadne, bude na suchu a lekne.

Na jednom z grýnů jsem si všiml, jak se usadilo hnědé bahno. To je špatné. Celkově jsem měl dojem, že Zbraslav se bude z povodně vzpamatovávat déle. Bylo zasaženo více prostoru, hřiště je také větší. Ale je to jen laický dojem.

Bylo už k večeru, když jsem jel domů. Nejelo se mi lehko, i když slunce ten den svítilo a nepršelo. Ať už chcete nebo ne, pohled na zmar, zkázu, škody, vás prostě musí zasáhnout.

Pamatuji si, jak jsem po povodních v roce 2002 na jakousi výzvu jel uklízet cyklostezku u Barrandovského mostu. Připlula tam z Berounky chatka, bylo potřeba ji rozebrat, dřevo spálit. Byla to hnusná práce, špinavá, všude smrad, ale sešlo se nás tehdy asi čtyřicet a chatka za odpoledne zmizela. Dodnes na tu brigádu vzpomínám.

Možná by stálo za to, až ferveje vyschnou, taky oslovit golfisty, aby přišli pomoct. Prostě jeden den, místo hraní golfu, se bude uklízet.