Klánovice budou s lesem, bez hřiště. Definitivně. Opravdu?

(G 397) Golfové hřiště v Klánovicích nevznikne. Zastupitelé Prahy totiž schválili záměr změnit tamní lesní pozemky, dosud určené pro „sport a hry“, opět na „lesní porost“. A na tom se už žádné hřiště stavět nemůže. Zdá se, že dlouhé roky vlekoucí se causa bude uzavřena.

Nikdy ale neříkej nikdy – věc má ještě malý háček v tom, že zástupci Forest Golf Resort se nechali slyšet, že by dali celou věc k soudu. Je také možné, že za nějakých dvacet, třicet let se Klánovičtí budou na věc dívat jinak a po hřišti zatouží. A třeba tam pak vznikne. Ale v tuhle chvíli je věc jasná.

Klánovická klubovna z počátku 40. let

Záměr vybudovat po roce 1989 v Klánovicích golf měl v sobě vždy hodně sporných bodů. Na jedné straně stála tradice, vždyť zdejší osmnáctka byla na konci 40. let 20. století prakticky hotová. Na straně druhé ale stál les. Nebyly to žádné nádherné buky a duby, ale zdejší borovice, smrky a břízy už hodně vyrostly a tvořily (a dodnes tvoří) kvalitní část lesa. Každý mohl vidět, že vybudování hřiště by byl znatelný zásah do jeho struktury.

Nálada počátkem 90. let však byla jiná než dnes. Byla snaha napravovat chyby a křivdy. Jenže k vybudování hřiště nedošlo – z mnoha typicky českých důvodů, především úřednicko-právních. Golf Clubu Praha, původnímu vlastníku areálu, totiž připadlo do vlastnictví jen 3,5 hektarů pozemků okolo původní klubovny z přelomu 30. a 40. let. GCP následně dožívající, leč stále zachovalou klubovnu i s okolím prodal, jejím vlastníkem se stali lidé ve společnosti Forest Golf Resort Praha. S nimi věc nabrala nový a také a značně „dynamičtější“ směr.

FGR původně zamýšlel postavit zde mistrovskou osmnáctku, ale doba už se změnila. Okolo vyrostla jiná hřiště (Mstětice, Stará Boleslav) a místní nechápali, proč zrovna kvůli dalšímu golfovému areálu by se měl kácet les. Navíc jeden z mála v okolí. Nakonec se z causy stala mezilidská válka i politikum. Klánovické volby do místního zastupitelstva byly de facto jen referendem o tom, zda hřiště ano či ne. Lidé volili politické strany hlavně podle jejich názoru na kácení lesa.

Bylo zřejmé, že z takto vyhrocené situace už nevede cesta ke kompromisu. Místní se ve skutečném referendu o plánovaném hřišti na podzim 2009 vyslovili většinou 80% hlasů (při 60% účasti) proti. Referendum probíhalo za zjitřené atmosféry a určitě by nebylo tak jednoznačné, kdyby proběhlo někdy v roce 1995.

Osobně se takovému postoji Klánovických nedivím. Jak už jsem napsal před časem: kdyby

zástupci Forest Golf Resortu postupovali decentně a s většími ohledy na místní obyvatele, kdyby hned na začátku přišli s projektem na malou devítkou, tak měli větší šanci. Jenže jejich postoj měl daleko k nějaké rozumné taktice. Byl to útok čelním směrem a podle toho také dopadl.

Výsledkem je tedy to, že v Klánovicích stojí a bude stát „jen“ dobová, zrestaurovaná klubovna, vedle níž je nevelký drajving a cvičné plochy. Golf se tu hraje a vypadá to pěkně. Místní si na golf v této podobě zvykají a snad už i zvykli, vášně postupně utichnou.

Lze jen s trochou ironie poznamenat, že klánovické golfové patálie po roce 1989 vlastně jen navazují na ty, kterými zdejší hřiště muselo projít po roce 1945. Poněkud zjednodušený výklad likvidace zdejšího hřiště zní, že ho „rozorali komunisti“. To je samozřejmě pravda, ale k rozorání nemuselo tehdy možná dojít, kdyby se klub nejprve sám vnitřně nerozklížil. Líšnice přežila právě proto, že byla jednotná. Klánovice nikoli, byly nahlodány zevnitř některými svými členy, kteří v komunistickém puči viděli svoji šanci, jak klub ovládnout. Kdo by si o tom chtěl přečíst víc, toho odkazuji na text v publikaci Jaroslava C. Nováka „Golfová hřiště“, kde se na stranách 162-165 klánovické cause po roce 1945 i 1989 věnuje velice pečlivě a také objektivně.

Češi už od bitvy u Lipan vědí, že nesvornost a neschopnost dohodnout se mezi sebou je jejich největším nepřítelem. Na místo, aby šli cestou kompromisů, vzájemně se řežou hlava nehlava. A klánovické causy jsou jen potvrzením této skutečnosti.