Hrajete s dvěma golfovými sety?

(GOLF 409) Většina golfistů vlastní jen jeden golfový set. Připadá vám nesmyslné nebo zbytečné, že byste měli ještě druhý? Zase taková hloupost to být nemusí.

Pokud kupujete nové hole, plně vybavený značkový golfový set, od driveru přes dřeva-hybridy-železa-vedžky až po patr, vás vyjde bratru na padesát tisíc. Celkem čtrnáct (nebo patnáct) holí lze samozřejmě sehnat levněji, ale pokud se nebavíme o začátečnických či bazarových holích, rozhodně to nebude pod dvacet tisíc. To je důležitý důvod, proč mají golfisté většinou jen jednu sadu holí. Koupit si druhou je prostě drahé.

U jiných sportovních potřeb je tomu jinak. Například hodně hráčů tenisu si kupuje dvě tenisové rakety. Většinou je to stojí dohromady maximálně deset tisíc. Já osobně mám například hned tři rakety, dvě novější a jednu starší. Také kola mám dvě, jedno horské a druhé silniční (to jsem ale spíš výjimka, většinou si lidé koupí jen jedno kolo).

Proč tedy nemám dva golfové sety? Protože ten druhý nepotřebuji a stojí to peníze. A taky bych ho asi už neměl kam dát, protože náš byt je beztak plný nejrůznějších sportovních potřeb.

Nicméně mne také už napadlo, že bych si druhý set pořídil. Tedy ne úplně celý, ale jen sadu želez od PW do pětky. Vybral bych si hole, které se mi opravdu líbí – například sportovní kované hole Callaway Forged Irons. Jsou už docela „ostré“, i když ne ještě žiletky. Jejich design je velmi čistý, a i když s takovými holemi trefuju rány hůř než s těmi, co mám nyní (Callaway RAZR Tour), aspoň by mne to přinutilo dávat si lepší pozor na švih samotný.

Existence dvou setů je pro některé hráče běžnou záležitostí. Například mnozí si pořídí jednu výbavu, hrají s ní roky, pak si koupí novou, s tou starou se ale rozloučit nechtějí. A tak mají všechno dvakrát. Také hráčům, kteří hrají přes týden v místě bydliště a o víkendu jezdí pravidleně na chatu, kde je hřiště za humny, se vyplatí mít dva sety. Aby nemuseli hole pořád tahat s sebou, převážet.

Mít dva sety se hodí i těm, kteří nechtějí, aby jejich nejbližší okolí vědělo, že jdou hrát. Vyslechl jsem před časem tragikomický příběh muže, který začal hrát golf, a jeho manželka si vytvořila vůči tomuto sportu fóbii. Manžela bez problémů pouštěla s kamarády do hospody, na „akce“, na fotbal, ale jakmile muž vytáhl bag a hole zachrastily, žena se nasupeně optala: „Ty už zas jdeš na golf?!“ Měla iracionální dojem, že golf jí manžela odvádí, že je to jen flákárna, zatímco on by přece měl pracovat nebo ještě lépe – jít někam právě s ní. Golf přitom začít hrát nechtěla. Muž se tedy musel zařídit tak, že si koupil ještě druhou sadu a tu má v práci. Manželce jen řekne, že jde s kámoši „na pivo“, a přitom frčí na golf. Manželka ví, že hole jsou doma, tudíž jde skutečně „na pivo“. A doma je klid.

Kdo by potřeboval či chtěl druhý set, a přitom se mu nechce utrácet, tomu se určitě vyplatí koupit si nějaké ohranější, bazarové hole. Osobně jsem takto nedávno prodal například docela levně jeden patr, který jsem měl v komoře, přičemž dotyčný mi prozradil, že přesně takový už jeden má a tenhle druhý si kupuje právě do „zásoby“, do druhého setu.

Ne vždy se vám ale podaří sehnat úplně ty samé hole, co už máte. A půvab dvou setů koneckonců spočívá i v tom, že hole jsou nikoli stejné, ale právě jiné.

Někdo sice může namítnout, že pokud budete mít jiné hole, může to mít i neblahý vliv na kvalitu vaší hry. Je pravdou, že začátečníkům i slabším hráčům by taková permanentní změna moc radosti asi nepřinášela. Ale přizpůsobit se jiným holím by pro zkušenějšího rekreačního hráče neměl být zase takový problém. Mám v tomhle zkušenost právě z tenisu, kde hraju běžně s dvěma odlišnými raketami – jednu mám například na dvouhru (ta je víc do hlavy, těžší, ale s větší dynamikou odrazu), druhou mám na čtyřhru (je obratnější, lehčí, s větší schopnosti rotace).

V golfu je to podobné. Jeden den můžete hrát s holemi, které odpouštějí, druhý den zkusíte sportovnější. Záleží i na okolnostech či na hřišti, zda jdete jen devítku po práci nebo turnaj. Někdy má prostě člověk náladu na jedny hole, druhý den na jiné. Někdy se cítít plný sebedůvěry, jindy chce mít jistotu. Dnešní doba je o stále změně, variabilitě, specializaci. A také o stále potřebě nakupovat, vlastnit, utrácet.