G 320 / Čeladná: jak vlastně dál?

Už třikrát se hrála European Tour na Čeladné. Mohlo by se zdát, že turnaj si už našel své místo a historie z devadesátých let, kdy k nám ET nakoukla a zase odešla, se opakovat nebude. Jenže budoucnost čeladenské akce není jednoznačná.

Hlavním problémem jsou samozřejmě peníze. Peníze na hráčské odměny se letos snížily ze dvou na 1,5 milionu eur, přesto Stanislav Pros a Aleš Buksa doplácejí každý okolo deseti milionů korun. Turnaji především chybí hlavní sponzor. Aleš Buksa se nechal slyšet, že by rádi získali mladoboleslavskou Škodu, ale ta už dlouhodobě sponzoruje světovou cyklistiku nebo hokejový šampionát (a ví asi dobře proč – a proč taky nejde do golfu). Spíš by se hodila nějaká banka. Viz třeba Raiffeisenbank, která sponzoruje nadcházející ženský turnaj na Albatrossu.

Od peněz se pak odvíjí mnohé (i když ne všechno). Že na Moravu nepřijede evropská špička, se vcelku dá čekat. Ale nejen kvůli nijak vysoké finanční dotaci, ale prostě proto, že turnaj nenabízí nic navíc, extra. Nemá zatím tradici, hraje se v golfové méně rozvinuté zemi, navíc v poněkud odlehlejším regionu. Nelze čekat, že tu najednou bude hrát Westwood, Kaymer, McIlroy atd. To se nestane asi nikdy – stejně jako tihle hráči nemají důvod jezdit na turnaje třeba do Itálie, Portugalska atd. Ti nejlepší si vybírají jen to nejlepší.

Přesto lze v Česku pořádat běžný turnaj European Tour. Bude sice vždycky patřit do té „slabší“ poloviny turnajového seznamu, ale bude dostatečně kvalitně organizovaný a bude také zajímavý pro hráče střední a nižší kategorie. Když se pak podaří sehnat alespoň jedno, dvě jména typu Miguela Angela Jiméneze, bude to stačit.

Otázka sponzora ale výrazně souvisí s další neuralgickou skutečností. A tím je účast českých hráčů. Jakmile by se nějací čeští golfisté dostali do první ligy, tedy European Tour, není sporu o tom, že hlavní sponzor i několik menších by se našlo. Především domácí hráči totiž přitáhnou diváky a výrazně zvýší mediální atraktivitu. Ostatně stačil by jediný dobrý hráč. Podívejte se na to, co dokáže Spilková. Není sporu o tom, že sponzorství Raiffeisenbank u turnaje Ladies European Tour je dáno i tím, že hrát bude česká hráčka.

Čeští golfisté však hrají tak, jak hrají. Jestliže loni jsme se mohli tvářit ještě optimisticky, protože profesionál Viktor Skalle neprošel o jednu ránu cutem, letos to byla bída s nouzí. Nejlepším hráčem byl patnáctiletý amatér Šimon Zach! To je ale ostuda – hlavně pro všechny naše profesionální hráče. Mimochodem, Skalle letos zahrál za dvě kola plus 22 ran. To je taky pěkná blamáž.

Šimon Zach skončil dvě rány od cutu, další nejlepší se této hranici ani nepřiblížili. Trio Mrůzek-Příhoda-Tintěra si odvezlo plus 9 ran; tolik mimochodem také zahrál Jiménez, který ovšem měl za sebou turnaj PGA Championship, cestu z USA a je mu už čtyřicet sedm. Marek Nový, který si jinak vede docela slušně na EPD, odešel s plus 15 ranami. Právě těch 15 ran je hranice kde končí ještě „ucházející“ nezdar a začíná nedůstojný debakl.

Bez českých hráčů to ale bohužel nepůjde. Česko na tom není jako některé arabské státy, které sice nemají žádného zástupce ve špičkovém golfu (ale třeba ani ve formuli 1, tenisu atd.), a přesto se tam jezdí na turnaje té nejvyšší kategorie. Arabští šejkové to z ropy zaplatí… To u nás nejde. Tady musí velká či větší sportovní akce stát na všech nohách současně: sponzoři, diváci, sportovci – a ještě musí akci podpořit stát nebo aspoň regiony.

Čeští hráči přitom musí hrát alespoň druhou ligu (Challenge Tour), aby měli vůbec reálnou šanci se do finálových kol probojovat. Jestliže dnes nehrají ve větším počtu ani třetí ligu, pak se ani žádný úspěch čekat nedá. Je to jen iluze a doufání, že se štěstím by někdo mohl cutem proklouznout. Jenže i štěstí přeje pouze těm připraveným – a čeští profíci jsou připraveni jen na turnaje domácí tůry. To je málo.

Po loňském ročníku se mi zdálo, že Čeladná by mohla jít nahoru. Že letos nějaký Čech už konečně projde cutem a že se najde sponzor. Ale byla to právě ta iluze, pouhá víra. Protože realisticky vzato: český trh je dost malý, chybí tu skutečně velké firmy, pro které dvacet milionů sponzoringu nebude hodně peněz (ostatně ani ta zmiňovaná raiffeisenka se zas moc neplácne přes kapsu – prize money na turnaj jsou „jen“ 200 000 eur). Také český golf obecně je na takovou akci ještě ne úplně zralý. A to jak z hlediska potenciálních diváků (o golf se tu zajímá maximálně pár desítek tisíc lidí), tak z pohledu herní úrovně našich hráčů. Zní to sice tvrdě a nepíšu to rád, ale je to tak.

A i kdyby to vše nakrásně přišlo, ještě to stačit nemusí. Stačí se podívat třeba na tenis. Česko má vítězku Wimbledonu, má špičkové hráče v první padesátce světového žebříčku, tenis hrají stovky tisíc lidí, ale přesto se u nás žádný významnější turnaj ATP či WTA nekoná. To rozhodně není náhoda. To přesně odráží možnosti té které země ohledně pořadatelství sportovních akcí, ve kterých jde o velké peníze.