G 312 / Snížit hendikep bez tréninku? Jde to snadno.

K lepší golfové výkonnosti se dopracujete jen pravidelným tréninkem, ale k nižšímu hendikepu trénovat moc nemusíte. Zdá se vám tohle tvrzení nelogické? Přesvědčím vás, že tomu tak není.

Žádný golfista na světě nehraje stále tytéž výsledky. Každý má v sobě potenciál zahrát skvěle, každý občas zahraje mizerně. Většinou ale hrajeme trochu hůře než je náš hendikep. Rozptyl hráče typu Tigera Woodse se pohybuje v rozmezí 10-15 ran (65-80), rozptyl běžného rekreanta s hendikepem 18 je asi 20-30 ran. Někdy se mu podaří zahrát i pod 90 (pak snižuje), jindy ale přinese110 i více.

Nebavme se nyní o tom, jak se hráč s hendikepem 20 dostane na hendikep 10. To už je věcí systematičtějšího přístupu, pravidelnější hry turnajů. Bavme se o rekreačním hráči s hendikepem 20, 30, 40 a vyšším, který by rád snížil své číslo o pár bodíků. Přitom nemá moc chuti ani času na to, aby začal chodit pravidelně hrát a aspoň jednou týdně zašel na drajving.

Je něco takového možné? Bezesporu ano. Úspěch vychází právě z toho rozptylu, z té občasné možnosti výborného výsledku. Prakticky každý golfista může mít jednou za rok „svůj den“, kdy zahraje nad svou běžnou výkonnost. A díky tomu sníží své hendikepové číslo. Rozhodně nevylepší svoji hru jako celek, celý zbytek roku pak zase bude hrát jako dříve. Ale využije shody okolností, přidá k tomu i trochu štěstí a 40 a více stablefordů je na světě.

Někdy vás taková souhra okolností potká při přátelské hře, kdy nehrajete vůbec o nic a snížení hendikepu se nekoná. Někdy máte velké štěstí a máte svůj den zrovna na turnaji. Pravděpodobnost je ale spíše menší. Ale štěstí se dá jít i naproti, dobrý výsledek si lze tak trochu „předem připravit“. Tedy přesněji: využít vhodných podmínek. Vše samozřejmě v mezích golfových pravidel.

Zde je několik jednoduchých rad pro hráče s hendikepy 20-54, jak rychle a snadno dojít k nižšímu hendikepovému číslu.

1/ Nehrajte turnaj, ale nesoutěžní výsledek. Golfová pravidla vám umožňují snižovat i jinak než na turnaji, může jít i o přátelskou devítku po práci. Zajistí vám to značnou mentální výhodu. Jdete většinou s člověkem, kterého znáte, nestresujete se hovorem s „cizími“, nemáte takovou trému. Je dobré vybrat si parťáka se stejnou výkonností. A hrajte nesoutěžní výsledek oba, ať v tom nejste sám.

2/ Hrajte na hřišti, které znáte. Domácí či oblíbené hřiště vždycky zahrajete v průměru lépe než neznámé. Víte, jakou vzít hůl na které jamce, odkud se jakou holí hraje, kde míč skáče a kde ne atd. Znáte grýny, směry větru a fůru dalších detailů. To vše vám ušetří ve výsledku pět i více ran. „Domácí prostředí“ je samozřejmě i zásadní psychologickou výhodou – stejně jako ve fotbale či hokeji.

3/ Zvolte si den, kdy je na hřišti menší provoz. Nebude vás pak stresovat, že někdo za vámi na vás tlačí. Prázdné hřiště, to je vlastně ideál. Na všechno dost času, žádný tlak, žádné cizí pohledy na vaši špatnou hru atd. A můžete i nahlas nadávat, když vám to nejde.

4/ Plánujte tuto hru na den, kdy má být dobré počasí. Ani zima ani horko, tak okolo 20, maximálně 25 stupňů. Neměl by foukat prudký vítr, natož aby pršelo. To vždycky zhoršuje výsledky (i těm nejlepším).

5/ Snažte se hrát v obdobích, kdy je hřiště vlídné. Tedy například na jaře, kdy ještě není tráva v rafu moc vysoká a dá se z ní dobře vyhrát. Případně když hřiště zrovna provedlo jednoroční sekání vysokého rafu. Anebo hrajte někdy v srpnu, kdy bývá hřiště vyschlé a míčky hodně skáčou, přidávají na metrech. I v takovém případě je pak raf řidší.

6/ Sami víte nejlíp, kdy máte na golf největší chuť a kdy ho „nemusíte“. Pokud jste natěšeni, pokud jste v dobrém rozpoložení, tak jděte a hrajete na snížení hendikepu. Pokud naopak máte partnerské problémy, potíže v práci, pokud jdete na golf jen za únikem z nepříjemných situací, štěstěnu nepokoušejte. Nemá to cenu. I Tiger Woods je důkazem, že některé dny a období jsou pro dobrý golf špatné.

7/ Jakkoli zní předchozí rady jako vojenská strategie, někdy se vyplatí naopak neplánovat nic a prostě si jen s kamarádem těsně před hrou, na domácím hřišti a při dobrém počasí říct: budeme hrát nesoutěžně. Když něco předem moc připravujete, jste v očekávání, pod tlakem. Naopak když nic nečekáte, obvykle hodně získáte.

8/ Vyndejte z bagu hole, kterým nevěříte anebo s nimi hrajete jen jednu, dvě rány za kolo. Bohatě vám postačí 10 holí i méně (patr, S, P, 9, 8, 7, 6, 5, hybrid a driver). Čím méně holí, tím menší prostor chybu. Pamatujte, že jeden český profík obešel pouze se sedmičkou železem osmnáct jamek v Sokolově za 83 ran.

9/ Při hře hodně pijte, občas jezte a hlavně dělejte všechno tak, jak jste zvyklí. Hrajte s oblíbenými míčky, používejte staré známé markovátko, oblečte si barvu, kterou máte rádi atd. Neberte si nové boty ani nové kalhoty, u kterých byste mohli zjistit, že vás škrtí. A vypněte si samozřejmě mobil.

10/ I přes uvedené rady ale počítejte s tím, že to nemusí vyjít. I když člověk „v kostech“ cítí, že dobrá chvíle se blíží, život ani hru nelze jen tak naplánovat. Důležité je zkoušet to. Co možná nejčastěji. Jednou chytrá rada říká: Čím víckrát vystřelíš na terč, tím větší je pravděpodobnost, že trefíš střed. Kdo střílí málo, netrefuje.

A když to náhodou vyjde a vy skutečně zahrajete skvělé číslo, díky kterému jste rázem z hendikpeu 30 na 25? Neradno se radovat předčasně. Uvědomte si, že jste prostě jen využili skvělých okolností. Za obvyklých okolností bude vaše hra zase horší. Počítejte s tím, že na své hendikepové číslo asi hrát nebudete, že například na turnajích budete s největší pravděpodobností zhoršovat. Ale takový je půvab golfu. Na jeden skvělý den připadá deset obyčejných.