G 308 / Claret Jug v Česku měl patinu, ale nebyl to originál

Minulý týden byla na návštěvě v Česku nejstarší a nejslavnější golfová trofej na světě. Džbán na víno, ze kterého pije už skoro 140 let vítěz The Open. Jak tahle stříbrná cennost vypadá zblízka?

Málem jsem ho minul. Vstoupil jsem do velké vstupní haly Beroun Golf Resortu, kde byl Claret Jug dva dny vystaven, a hrnul jsem se kamsi do restaurace, k baru, do klubové zóny, kde jsem pohár očekával. A najednou jsem si všiml, že v nevelké vitríně je štíhlý stříbrný předmět. Byl to on.

První dojmy nikdy nelžou, říká se. A můj první dojem byl, že pohár je poněkud málo jiskřivý, stříbro matné. „No máte pravdu, potřeboval by trochu přeleštit,“ potvrdil mi strážce z bezpečnostní agentury, když jsem se s ním o poháru bavil. Čínské „pohárky ze zlata“, které dostanete na kdejakém amatérském turnaji, září výrazněji. Ale když je něco staré, tak by to mělo mít nárok na trochu zašlé patiny.

Pohár do Berouna doputoval přes Karlštejn, Plzeň a Dýšinu. Vyrazil k nám v rámci marketingové akce Plzeňského Prazdroje, jehož značka Pilsner-Urquell je sponzorem The Open a také sponzoruje tůru českých profesionálů, kteří hráli v Berouně. Pohár byl za sklem a měl dva bodyguardy. Bezpečnostní agentura si pohár vždycky na noc odvážela do sejfu, přes den byl na určeném místě. Pohár není vysoký, výšku mu dodávají tři kruhové podstavce se jmény vítězů. Na řádku je vždy uvedeno jméno šampióna, rok, místo konání turnaje a počet ran.

Víte mimochodem, co je to „claret“? V češtině má výraz klaret jiný obsah než v Anglii, navíc je tu ještě francouzský termín clairet. Původně šlo o druh vína vyráběný v oblasti Bordeaux, bylo světlé a odtud taky plyne název clairet, což je zdrobnělina od clar – jasný, světlý. Angličané to zkomolili na claret a pro ně to znamená červené víno z Bordeaux, které bylo lehčí než burgundské. Naopak většina vinařů z Moravy má pod pojmem klaret na mysli průzračné bílé víno, avšak vyrobené z modrých hroznů.

The Open se poprvé konalo v roce 1860, tehdy se vítězi předával tzv. Opasek šampióna, vyrobený z marocké látky a opatřený stříbrnou přezkou. Opasek si však v roce 1870 odnesl Tom Morris ml., jenž vyhrál potřetí v řadě. Od roku 1872 se předává nová putovní trofej, džbán na klaret, který tehdy společně věnovali R&A St. Andrews, klub Prestwick a Ctihodná společnost golfistů edinburghských. Výroba poháru stála 30 liber.

Teprve při pohledu s nosem nalepeným na ochranném skle si všimnete nejzajímavějších prvků džbánu. Jsou to nápisy se jmény vítězů. Ti nejstarší jsou uvedeni přímo na poháru, první řádek je datován 1872 a vítězem byl opět Tom Morris ml. Vítězové od roku 1888 už jsou na podstavcích. Na ten první se vešlo šest jmen pod sebe, na prostřední osm a na spodní se jich vejde deset. Zatím poslední plná „skupina“ deseti vítězů začíná Markem O´Mearou z roku 1998 a končí Padraigem Harringtonem z roku 2007. Další skupina má zatím jen tři řádky: P. Harrington (2008), S. Cink (2009) a L. Oosthuizen (2010).

Jména nejsou vyryta do stříbrné destičky úplně přesně, písmena jsou lehce kostrbatá. Prostě ruční práce, žádná moderní robotická technika. Problémy dělali rytcům především kulatá písmena, takže například Tiger WOODS je tam napsaný skoro jako WOOOS. Vyhrál třikrát a pokaždé má při svém zápisu také jiný tvar písmene S.

Překvapení na mne ale čekalo ve chvíli, kdy jsem přijel domů a začal psát tento článek. Když jsem totiž nalistoval oficiální stránku The Open Championship a tam v rubrice Claret Jug začal číst o historii poháru, dověděl jsem se, že džbán, který jsem viděl v Berouně, nemohl být starý 140 let. Byl výrazně mladší, protože to vůbec nebyl originál, nýbrž jen replika.

Původní pohár spočívá v klubovně Royal & Ancient v St. Andrews. Za repliku byl vyměněn už v roce 1927, po více než půl století „provozu“. Walter Hagen, který si původní pohár osahal už v letech 1922 a 1924, v roce 1928 poprvé zdvihl nad hlavu „novou“ trofej. Důvodem byla především snaha zachovat původní pohár pro budoucí generace. Od roku 1872 do roku 1927 se vystřídal v rukou dvaceti osmi hráčů.

Replikám však nebyl konec. V roce 1990 byla vyrobena další, již druhá kopie. Ta je umístěna v Britském golfovém muzeu v St. Andrews. Následovala třetí kopie, která spatřila světlo světa v roce 2000. Ta je určena pro výstavní účely a putuje dodnes po celém světě. A k dovršení všeho je tu ještě čtvrtá kopie, která vznikla v roce 2003 a ta také cestuje po světě.

Takže celkem pět džbánů na víno a všechny by měly být stejné. Ale který z nich jsem v Berouně vlastně viděl? Tipuju kopii číslo 3 z roku 2000, protože když jsem si detailně zvětšil fotografie podstavců se jmény, tak právě do tohoto roku jsou jména předchozích vítězů psána jakoby „jednou rukou“. U dalších vítězů je rukopis rytce jiný, jsou tu také jemně načrtnuty řádky.

Ať je to ale jakákoli kopie, vypadala věrohodně. Ostatně i vítězové The Open prý nad hlavu nikdy nezdvihají ten „pravý“ pohár, ale jen repliku. Co kdyby jim totiž ten džbánek vypadl samým štěstím z rukou a rozbil se?