G 209 / Čejka: proč se zázrak nekonal

Po třech kolech vedl Alex Čejka „pátý golfový major“, turnaj TPC Sawgrass na Floridě. Náskok měl opravdu velký, pět ran. Ale nakonec z toho bylo až deváté místo.

Historii nepřepsal, žádný hráč českého původu zatím golfový turnaj na americké tůře nevyhrál. Spíše se historie opakuje. Nadějný Čejkův průběžný výsledek se proměnil v horší umístění.
Je samozřejmě nabíledni, proč Čejka v posledním kole tak zklamal. Každý řekne: neunesl tíhu okamžiku, psychicky selhal. Byl postaven do situace, ve které nikdy nebyl, šel navíc s Tigerem Woodsem. Ve hře bylo mnoho: nejen 1,7 milionu dolarů za vítězství, ale především karta na PGA na pět let dopředu včetně možnosti hrát na všech majorech. Tohle by Čejkovi, který se v posledních letech stále musí bát o svou existenci na PGA, zajistilo úžasnou pohodu. Jako kdybyste věděli, že vás z práce nikdo příštích pět let nemůže vyhodit.
Za deváté místo, první Čejkovo letošní umístění v TOP 10, nakonec bral 235 000 dolarů. Kdyby to Čejkovi někdo nabídl před turnajem, možná by vzal. Teď ale určitě cítí zklamání.
Vše ale možná dopadlo právě tak, jak dopadnout mělo. Nezvládnutá psychika je jedna věc, ale druhou věcí je sama sportovní výkonnost Alexe Čejky. Na evropské tůře, když ji v 90. letech hrál, patřil Čejka k té lepší polovině. V USA je hráčem, který patří na PGA k průměru. Je zhruba stý v zasahování grýnů v regulací a stejně tak v počtu patů na kolo. Stane se, že takový hráč vyhraje jeden turnaj, kde je menší konkurence. Může se stát, že by mohl vyhrát i turnaj kategorie major, kde se scházejí ti nejlepší, ale pravděpodobnost je už velmi malá. Není v tom jenom psychika, je v tom samotná kvalita hry jako celku. Schopnost zahrát čtyři kola po sobě bez větších výkyvů. Předvedl to ostatně i vítěz, Henrik Stenson, jinak hráč první světové patnáctky. Ten totiž zahrál jen tři skvělá kola – ve třetím si nevedl bůhvíjak, 73. Jenže tenhle jeho „výpadek“ nebyl tak veliký jako Čejkův v kole čtvrtém. Když to prostě výborným hráčům nejde, i tak hrají docela slušně. To ale není Čejkův případ. Jak to vypadá, když nejde hra Tigeru Woodsovi, už jsem psal: končí obvykle v první desítce. Woods se na turnaji trápil, ale i tak byl o jedno místo a jednu ránu lepší než Čejka.
Čejka je hráč, který dokáže zahrát jedno či dvě kola výborně. Ale už třetí něco naznačilo: čtyři berdíky a čtyři bogy. Možná měl tady štěstí, prostě mu to tam padalo – a tím vyvážil ztrátu, kterou nabral čtyřmi bogy. Ale štěstí nemívá nikdo po všechny čtyři kola. Čtvrté kolo bylo psychicky nejnáročnější, ale Čejka hrál tak, jak občas hraje, i když není pod psychickým tlakem: nad par. Že těch ran nad par bylo hodně, sedm, to bych přičítal oné specifické psychické situaci. Kdyby v ní nebyl, možná by zahrál dvě nad par… Ale i kdyby zahrál v paru stejně jako ve třetím kole, na vítězství by to nestačilo. Byl by druhý. Skvělé umístění, milion dolarů na prize money. Tohle byl možná ten sen, který se mohl vyplnit. První místo ne. Řeknu krutou pravdu: Čejka na to, aby vyhrál turnaj této kategorie, asi nemá.
Golf je potměšilá až škodolibá hra, která někdy ukazuje hráčům milou tvář, ale někdy se jim zase pořádně zašklebí do obličeje. Ale není to úplně nespravedlivá hra. Nakonec skutečně odměňuje jen ty, kteří si to zaslouží. Zázrak se nekonal. Bylo mi Alexe Čejky trochu líto. Ale takový je sport.