Zelený Baull 154 / Je golf (ne)bezpečný sport?

Patří golf do skupiny zdraví škodlivých sportů, anebo je to činnost bezpečná? Toť otázka!

Ti, kteří už dostali někdy míčkem do těla, případně do hlavy, jistě budou tvrdit, že golf není bezproblémový sport. Taky mě jednou trefil míček, bylo to ze vzdálenosti asi 170 metrů. Míček už neletěl prudce, navíc se před nárazem do mého krku odrazil od země. Trochu to bolelo a docela překvapilo, ale v zásadě nic neudělalo. Pokud byste ale trefili někoho po úderu drajvrem z takových 30 metrů, tak je to vážné. I od hráče s pomalým švihem startuje míček rychlostí přes 100 kilometrů v hodině.

Nejedná se ale jen o úder míčkem. Dostat můžete i holí, stačí se neobratně motat na drajvingu okolo hráčů. Rána železem může mít stejné, nebo ještě horší následky než zásah míčkem.

Zdraví vám ale nepoškodí jen ti druzí, ublížit si můžete i sami. Například tím, že vyrazíte v lehkém oblečení a profouknete — když k tomu zbytečně silově šviháte holí, vaše záda se brzy ozvou. Ostatně problémy se zády má – odhaduji – každý třetí golfista. Přidejme k tomu i potíže se zápěstím, někdy s lokty, a je jasné, že z golfu lze odcházet nejen plný energie, ale také jako zkroucený lazar.

Nicméně to vše je pohled z černější stránky. V zásadě si totiž myslím, že golf patří do skupiny relativně bezpečných sportů. V porovnání s většinou tzv. kontaktních sportů je to téměř procházka zeleným sadem. Při fotbale vás každou chvíli někdo nakopne, uděláte si něco s kotníkem, kolenem. Hokej je sport jen pro drsné. Z nekontaktních sportů je vcelku nebezpečné sjezdové lyžování, úrazovost je tu jedna z vůbec největších. I cyklistika má svá rizika, v lepším případě to odnesete odřeninami, v horším zlomeninami. A o srážce s autem raději nemluvme — roční počet mrtvých cyklistů jednoznačně převyšuje roční počet mrtvých golfistů. Bez problémů není ani populární in-line bruslení, opět jsou tu časté odřeniny a zlomeniny.

Naopak ke sportům vcelku bezpečným lze počítat třeba tenis, badminton, stolní tenis, pěší turistiku, volejbal, běhání… Stoprocentně bezpečnější než golf jsou petanque a curling.

Je tu ale jedna věc, která z golfu dělá činnost dosti ohrožující lidské zdraví. Jde o to, že na golf musíte jet automobilem. A v něm může dojít k nehodě.

Nemyslím teď běžnou situaci, kdy například vyrazíte v pohodě v deset ráno na hřiště, dojedete tam na dvanáctou a po klidné hře proložené svačinou a kávou dojedete zase domů. Mám na mysli úprk na hřiště, kdy máte předem daný startovní čas (často turnajový). Je to něco na způsob „tee time teroru“.

Jak to v praxi vypadá? Kupříkladu na silnici Praha – Karlovy Vary se odehrává zběsilý závod s časem, ve kterém silný vůz (nejlépe SUV) s logem golfisty na zadních dveřích předjíždí přes plnou čáru a ostatní řidiči jen vyděšeně uhýbají nebo vztekle troubí. Mnohokrát jsem to v sobotu nebo neděli brzo ráno zažil, a je jedno, jestli je to cesta do Varů, na Ypsilonku, Konopiště či Cihelny: vždycky se okolo mě přežene vůz jedoucí zhruba o 50 kilometrů v hodině rychleji, než je povolená rychlost. Schválně si zkouším u drahých aut zapamatovat typ či značku vozidla, a pak ho na parkovišti u hřiště hledám. Někdy to skutečně je on: riskující řidič-golfista.

Nevím přesně, kolik golfistů řítících se na golf se už vybouralo, ale lze připomenout smrt Ivana Hlinky, který zahynul právě při spěchu na karlovarské hřiště. Jezdit na golf by prostě nemělo znamenat, že budete ohrožovat sebe i druhé.

Ovšem i pomalá jízda z golfu může přinášet potíže. Když dohrajete, obvykle se najíte a celkově uvolníte nervový systém. Za takové situace sedáte za volant. Jedete sice poklidně, ale paradoxním důsledkem může být, že vás jízda v kombinaci s únavou ukolébá a vy usnete. Často, když „vyfoukaný“ z hraní v chladném počasí sednu do auta a zatopím si, jde na mě za půl hodinky jízdy spaní. Vím, že to nemá cenu přemáhat. A tak zastavím někde na parkovišti, sklopím sedadlo a chvíli spím. Jak osvěžující!