Vyzuj se na Trojské lávce, bruslaři!

(CYKLO) Příkazová značka Cyklisto, sesedni z kola budí už dlouhé roky polemiky a inspiruje k nejrozličnějším, mnohdy emotivním názorům. Když se na věc podíváme z hlediska bezpečnosti provozu po veřejných komunikacích, smysl má a její umístění bývá odůvodnitelné.

Jenže pokud si začneme všímat konkrétních umístění, zohledníme i otázku intenzity provozu, anebo věc uchopíme z pohledu tzv. zdravého rozumu, zjistíme, že jde o zapeklitý problém.

Typickým příkladem je značka na cyklisticky i chodecky velmi frekventovaném místě v Praze, na Trojské lávce. Logika umístění je jasná: lávka je relativně úzká, chodí po ní pěší a má sklon, jede se do kopce i z kopce. V neděli odpoledne na ní bývá nával, takže cyklisté mohou chodce ohrozit. Jenže když po ní jedete ve všední den v osm ráno, není tu ani noha. I tak musíte sesednout. Podobných příkladů bychom přitom našli po celé republice mnohem víc.

Je tu navíc problém, který není vůbec vyřešen: přítomnost bruslařů na lávce. Cyklista jedoucí na kole má k dispozici brzdy, může rychle zastavit. Bruslař brzdí obtížněji. Na lávce se mu brusle z kopce rozjedou a samozřejmě, že může ohrozit chodce víc než cyklista. Jako cyklista se ptám: proč po lávce mohou jezdit bruslaři a ne cyklisti? A proč ještě neexistuje značka: Bruslaři, přeruš svoji jízdu. Nebo Bruslaři, sundej brusle. Jenže měl by pak jít bruslař „krokem“, anebo rovnou v ponožkách, když má boty někde v autě?

Právní normy, příkazy, vždy následují realitu a snaží se původně živelný stav nějak uspořádat a usměrnit, aby společnost vůbec mohla fungovat a nebyla jen džunglí, kde si každý dělá, co chce. Dopravní provoz je typickou ukázkou nutnosti spousty příkazů, stejně tak nutnosti je dodržovat. Ale cyklistický provoz není to samé co automobilový, nejezdí se v něm rychlostmi okolo sto kilometrů v hodině. Cyklistika je jízdou, někdy má však i blízko k chůzi (babička jedoucí na kole někde na uherskohradištsku). Kolo je dopravním postředkem, ale jezdí na něm i nezletilé děti. Připojme ještě ty zmiňované bruslaře: jsou účastníky provozu po veřejných komunikacích nebo ne? Mají být i pro ně vytvořeny speciální dopravní značky?

Trojská lávka a její provoz ukazují, že nelze jen mechanicky převádět principy vytvořené pro klasický dopravní provoz do provozu cyklo-chodecko-bruslařského; a kdoví jakého dalšího, který se masově rozšíří v budoucnu (viz nárůst vozítek Segway). Je také příznačné, že prakticky o žádné dopravní značce vztahující se k běžnému provozu na silnicích se mezi automobilisty nevede polemika, prostě se respektuje a hotovo. Zatímco právě o této značce, pro cyklisty vlastně jediné speciální příkazové, se diskutuje prakticky od chvíle, kdy se na českých stezkách objevila.

Vím, že nerespektováním značky mi hrozí pokuta. Vím ale také, že její respektování je v některých chvílích absurdní. Když je Trojská lávka prázdná, a to vidím už ve chvíli, když se k ní blížím, přejedu ji. Když je poloprázdná, jedu pomalu a snažím se být k pěším ohleduplný, vyhnout se jim a nepřekvapit je. Občas ale i sesednu. Dělám to špatně?