Čím měřit ujeté kilometry: comp nebo mobil

(CYKLO) Elektronické počítadlo kilometrů patří ke kolu stejně jako třešnička k dortu. Má ho snad každý cyklista. Nebo už snad ne? Není náhodou v době, kdy váš chytrý mobilní telefon dokáže spoustu věcí včetně měření trasy, cyklocomputer přežitkem?

Mobilních aplikací měřících ujetou (nebo ušlou) trasu je spousta a mnohé z nich jsou velice sofistikované. Mám v mobilu hned dvě. Ale mějte si mne za staromilce – po určitém čase jsem je skoro přestal používat.

Obrovskou výhodou cyklocomputeru je, že se o něj vůbec nemusíte starat. Baterka v něm vydrží několik let, což je v případě baterky mobilu fantasmagorická představa (ale jak nádherná!). Několikrát se mi už stalo, že jsem měřil trasu pomocí mobilu, ovšem když jsem na konci vyjížďky chtěl zjistit, kolik jsem ujel, jaký byl profil atd., jen jsem koukal do černé díry pohaslého displeje.

Druhým problémem je, že aplikace se nespustí automaticky, s určitým typem pohybu, ale jen když je „ručně“ zapnete. A pak je zase po jízdě musíte vypnout. Tudíž jsem jel deset kilometrů a teprve pak si uvědomil: „Hele já neměřím, musím to zapnout!“. Případně jsem po ukončení jízdy jel dalších 50 kilometrů vlakem a díky tomu se mi vyjížďka natáhla o 50 kilometrů a radikálně zvýšila průměrná rychlost. Údaje z takové cesty jsem vskutku nepotřeboval.

Cyklocomputer je jednodušší systém, oproti mobilním aplikacím je to „malý blbeček“, ale jak je blbý, tak je dokonale funkční. Běží, když běžet má, je nenáročný na údržbu i ovládání. Za dvacet let používání (vystřídal jsem jen tři) mi nefungoval jen párkrát. Nedobrý kontakt u snímače nebo ve spoji přístroj/kabeláž (ano, mám ještě ten starý, s kabely) se mi vždycky podařilo odstranit za pár chvilek. Ani voda ho nepoškozuje a na rozdíl od mobilu mi nikdy nespadne na zem a nerozbije se displej.

Technika jde kupředu a cyklopočítadlo vypadá proti mobilním technikám jako starý příbuzný. Jenže je to jako se vším: nové nemusí být automaticky ve všem lepší. Taky už jsem třeba přišel na to, že mapy v mobilu mají své klady (jedna mapa na celou republiku), ale i svá omezení a limity. Například jsou titěrné, displej na slunci není často vidět, když se vám vybije baterka, jste opravdu ztracení atd.

Člověk je sice zprvu očarován možnostmi nových technologií, ale po čase přijde na to, co jak funguje a co se hodí pro praktickou každodenní činnost. Já mám jasno: cyklocomputer mi slouží dobře a nemám důvod ho dávat pryč. Mobilní měřící aplikace toho sice dokáží víc, ale vyžadují i větší aktivitu jezdce. A také člověka nutí si po jízdě sednout k počítači a jízdu si prohlédnout v detailu, tzv. vyhodnotit, případně podělit se se zážitkem s ostatními. Víc možností, ale také víc času, co vám to celé zabere. A mě baví hlavně jezdit na kole – ne sedět u počítače.

Psáno pro časopis Cykloturistika