Neználek v říši kol

(CYKLO) Poprvé v životě jsem absolvoval testování kol Test Fest pořádané vydavatelstvím V-Press. A odvážím si z Monínce u Prčic zážitek, který stál za to. Objevil jsem nové cyklistické horizonty!

Ačkoli na kole jezdím aktivně už 25 let, znám vlastně jen dva typy kol: horské s pevným rámem a silniční. Horské mám nové, 29“, silniční 10 let. Dosud jsem nevěděl, jak jezdí například celopéro nebo elektrobike.

To vše jsem měl možnost zkusit na Test Festu pořádaném na Monínci, v prostoru u místní lyžařské sjezdovky (ještě byl někde na svahu sníh – tedy ten technický).

Akce se zúčastnilo asi dvanáct, patnáct značek kol, k dispozici bylo odhadem na tři stovky strojů. Potřebovali jste mít helmu, pedály a občanku. A mohli si půjčovat dle libosti. Já si půjčoval záměrně ne podle značek, ale podle typů. Abych vyzkoušel to, co bych jinde zkoušet nemohl.

Nejprve jsem usedl na celoodpružené kolo typu all-mountain (full trail), se kterým se jezdí hlavně dolů. Zadní zdvih asi 130 mm. Byl jsem v šoku, co tohle kolo dokáže, co všechno odpustí, jak snadno a bezpečně (i rychle) se s ním jede z kopce lesní cestou. Bože, to bylo pohodlí! To jsem fakt nikdy nezažil. Ale do kopce to taky byla docela dřina. Kolo těžké, pneumatiky tlusté. Leda tak vyvézt se lanovkou a pak hurá dolů. V Krkonoších by to bylo něco… Tedy kolo pro vyhraněný typ cyklistů, jezdců. Spíš pro mladší.

Další kousek: gravel bike. Karbonový rám, berany, kotoučovky a pneumatiky cca 35, tedy jako na crossovém kole. Opět obrovské nadšení! Takhle pohodlně jsem na „silničce“ ještě nikdy nejel. Ne že by se s tímhle kolem dalo jezdit pohodlně v terénu, ale přejet kus lesní cesty se s ním dá docela slušně. Na české rozbité asfaltky ideální kombinace rychlosti a pohodlí. Ale prý to bylo i tím rámem (značka Orbea), řekli mi pak po jízdě… Celkově velmi vhodné kolo na cykloturistické výlety. Osobně bych jen volil spíš rovná řídítka než berany (pak by to de facto byl cross s pevnou vidlicí – ovšem důležitý je ten karbonový rám, crossy se s ním nedělají). Nadchly mne ty kotoučovky, to je i na tomhle kole jiný záběr než klasické ráfkové.

Celopéro maratonové kolo (cross country full), zdvih asi 100 mm. Už ne tak pohodlné v přejezdu kořenů jako all-mountain, ale pořád velké pohodlí oproti hardtailu, který dost skáče. A také mnohem jezditelnější do kopce než all-mountain. Už chápu, proč mnoho jezdců odloží svůj hardtail a bere tohle kolo. Ale pozor, hodně záleží na celkové váze, rámu atd. Na závěr testu jsem si půjčil ještě druhého maratonce (top model od Stevens, 120 mm zdvih) a ten byl lepší než ten první. To bylo fakt velké pohodlí, i do kopce to skoro jelo samo, tím bych brázdil krajinu hladce a lehce.

Dvě silničky, obě s karbonovým rámem. Ta první B-Twin se sadou Shimano 105, výtečně nízká cena 43 000 Kč. To druhé Trek Émonda s Ultegrou, cena asi 80 000. To druhé naprosto famózní. Lehoučké jako pírko, záběr pěkný a hbitý, přitom kolo velmi pohodlné. Můj 10 let starý hliníkový matador je jiné kafe – a přiznávám, že bohužel zastaralé. Ale ani to první kolo nebylo špatné – karbon je prostě dobrý materiál pro silnici. A cena 43 000 je skvělá. Ale ten Trek na mne vážně udělal dojem, to byla raketa…

Hardtail Ghost. Tohle znám, hardtaily jezdím už těch 25 let. Ale přesto moc dobré kolo, osazení XT a cena kolem 50 000. Stará dobrá písnička – hardtail je univerzál do města i přírody. Do kopce jede jako namazaný, to prostě nic nepřekoná. Kdybych byl už zkušeným účastníkem těhle akcí, budu se soustředit třeba jen na jeden typ kola: např. maratony. A pak vybírat. Ghost mi ukázal v porovnání s mým vlastním kolem, že jsou mezi všemi koly v jedné typové kategorii rozdíly, někdy menší a někdy i trochu větší.

Elektrokolo. Další první zážitek v mém životě. Naprosto jiný rozměr cyklistiky. To není jiná káva, to je jiný nápoj. Limo nebo šampus… Do kopce jedete jako ďas, náhle úplně jinak uvažujete při výběru trasy (Kopce? No a co?). Šlapat musíte, to ano, někdy je i trochu potřeba zabrat, ale není to zdaleka tak náročné. Určitě je to kolo pro mnoho lidí, určitě je to i nový typ „všeobecného“ dopravního prostředku. Mé dojmy by vydaly na celý článek, ale už teď si říkám, že tomuhle patří budoucnost. Ostatně je mi padesát a kdo ví, na co mi síly v budoucnu vydrží… Elektrokolo naprosto nezatracuji a chtěl bych ho zkusit ve více situacích, v různých terénech.

Nezkoušel jsem elektrokolo s celopérem, ale hardtail, a možná právě to celopéro a elektřina je dobrá kombinace. Nahoru se vyvezete a dolů jen svištíte přes kořeny… Ale to jen teoretizuji. Jak říkám, e-bike je téma na velké úvahy.

Ještě pár postřehů k osazení. Elektrické řazení Shimano XTR je zajímavé, pohodlné, ale asi bych ho nepotřeboval. Stálé pípání mi také moc nevyhovovalo. A je drahé. Kdybych si ho ovšem nekupoval, ale dostal zadarmo – proč ne? Druhá věc: jednopřevodník vepředu je pro drtivou většinu rekreačních, ale i rekreačně-sportovních jezdců nesmysl. Kradete se o nejlehčí převody, řadit přes 12 pastorků je nekonečné. Dvojpřevodník je mnohem lepší. Nenechte se zbláznit marketingem, reklamou, řečmi okolo. Dva, klidně i tři tácy vepředu mají svůj velký smysl.

A na závěr: Test Fest na Monínci pořádaný V-Pressem měl skvělou atmosféru, krásné prostředí, hezké počasí. Celá tahle akce je prospěšná a člověku otevírá nové obzory, nové možnosti. Už teď díky ní sním o tom, že mám doma ne dvě kola (hardtail a silničku), ale čtyři: přidal bych určitě celopéro maratónce a gravel bike. A občas si od někoho půjčil i ten all-mountain. Pro radost ze sjezdu.