38. Železné hory pro neželezné jezdce

Podle názvu by Železné hory měly být jen pro sportovce. Přitom jsou „pouze“ vrchovinným krajem s poklidnými částmi cest vedoucími údolím Chrudimky.

Železné hory jsou vlnící se vrchovina, nikoli dramatické hory

Železné hory nehledejme jako ostatní české hory při hranicích. Leží naopak v samém středu České republiky. Od nejvýchodnějšího i nejzápadnějšího výběžku Česka je dělí zhruba stejná vzdálenost, podobně jako od severní polské i jižní rakouské hranice. Zdaleka nedosahují skutečných horských výšek, kopce nejsou ani 700 metrů vysoké. Ze tří stran jsou obklopeny rovinou, pouze na západě na ně navazují o něco vyšší Žďárské vrchy. I proto mají trochu uzavřený charakter, dochovalo se zde i značné množství lidové architektury.

Přehrada Pařížov, kousek od Golčova Jeníkova

Výmluvný pohled na Železné hory se naskýtá od jihozápadu, od Čáslavi a Golčova Jeníkova, což jsou i dobré výchozí body. Z roviny se náhle zdvihá vysoký svah (až o 200 metrů), jeho zdolání, obvykle v několika serpentinách, ale nebývá vyčerpávající. Kdo nechce tento výjezd podstoupit, může do oblasti vjet od Chvaletic od Labe a pozvolným stoupáním nabírat výšku. Značná část této trasy – od Chvaletic přes Zdechovice a Turkovice až k hradu Lichnice – vede lesem.

Z hradu Lichnice směrem k Čáslavi

U Lichnice není možné nezastavit: od zřícenin hradu, jenž byl založen v polovině 13. století, je dokonalý rozhled do okolní roviny. Odtud je to jen 7 kilometrů k hlavnímu turistickému centru Železných hor, přehradnímu jezeru Seč. Hráz přehrady byla vybudována v letech 1925-35 a dobu jejího vzniku prozrazuje těžké kamenné zdivo, které dobře zapadá mezi soutěsku s okolními skalami. Řeka Chrudimka se tu okolo jednoho z ostrohů ohýbá ve svém toku o 180 stupňů a tento ohyb dal také jméno hradu Oheb ze 14. století, který nad ostrohem stojí. Z jeho rozsáhlých zřícenin je dnes dobře vidět hladina nádrže.

Hráz na Seči

Od hráze lze projet patrně nehezčí úsek Železných hor, údolí Chrudimky táhnoucí se k další nádrži Křižanovice. Cesta není dlouhá, ani ne 10 kilometrů, proto stojí za to ji projet pomalu, užít si jízdu. Stejně hezký, kaňonovitý úsek pod Křižanovickou nádrží lze projet už jen na horském kole, cesta je to technicky obtížná. Kdo ale odbočí před nádrží vpravo, toho sice čeká prudké stoupání, ale přes vesnici Libkov a Krásné se dostane do Horního Bradla a tím pádem znovu k toku Chrudimky – ovšem do úplně jiného údolí, ještě před sečskou nádrží. Z Horního Bradla je to pak jen 10 kilometrů proti toku Chrudimky do skanzenu Vysočina na Veselém kopci, který leží na hranici mezi CHKO Železné hory a CHKO Žďárské vrchy. Celá oblast představuje význačnou rezervaci lidových staveb s objekty ze 17. a 18. století – např. v Možděnici najdeme kovárnu a kolářskou dílnu, na Veselém kopci je Králova pila a mlýn.

Údolí řeky Chrudimky pod Sečí, u nádrže Křižanovice

Z Horního Bradla, ale i ze skanzenu Vysočina se lze dostat na dva blízké vrchy, jedny z nejvyšších v Železných horách. Východněji leží Vestec (668 m), západněji Spálava (663 m). Z obou vrchů je daleko vidět celá krajina od východu přes jih až po západ. Ze Spálavy vede zelená značka do Modletína a odtud je možné se přes Klokočov a Hoješín vrátit k sečské nádrži. Prudkým sjezdem pak dojedeme na úpatí Železných hor a rovinatou krajinou se dostaneme do Golčova Jeníkova na vlak. Anebo přes Třemošnici do vzdálenější Čáslavi, abychom si prohlédli nejen rodiště nejsvětovějšího českého režiséra Miloše Formana, ale i jedno z největších náměstí v Čechách. A cestou ještě můžeme navštívit památník malíře Antonína Chitussiho v Ronově či romantický zámek ve Žlebech.

Rozhledna Boiika na úpatí Železných hor, výhled je na Pardubicko

VÝCHOZÍ MÍSTA: Čáslav, Chrudim, Chvaletice, Chotěboř (vše ČD).
DOPRAVA: vlak – trať 230 Kolín-Havlíčkův Brod, 015 Přelouč-Prachovice.
PROFIL: středně těžký, zvlněný; náročnější výjezdy od Chrudimky.
TERÉNY: silnice, lesní cesty. Pro crossová i horská kola.
TIP NA TRASU: Čáslav (ČD) – Podhořany – Březinka – Lichnice – Seč – Bojanov – Krásné – Horní Bradlo – Trhová Kamenice – Vysočina – Všeradov – Slavíkov – Vestec – Spálava – po zelené: Modletín – Klokočov -Běstvina – Golčův Jeníkov (ČD). 92 km. Kratší varianta: bez zajížďky do Vysočiny a na Vestec (z Horní Bradla rovnou na Spálavu): 70 km.