31. Šumava od Modravy po Volary
Za pramenem Vltavy, po stopách zaniklých vesnic, na hrad Kašperk, okolo slatí a do míst Krále Šumavy, na alpské vyhlídky. To vše v centrální části Šumavy.
Ze světa lesních samot – tak se jmenuje román spisovatele Karla Klostermanna z roku 1891, který věrně i barvitě popisuje zádumčivý, tvrdý a nepřístupný svět šumavských Plání. Kdo by se chtěl podívat do míst, kde se děj knihy odehrává, nechť se z Modravy vydá směrem ke státní hranici. Po modré značce pojede podél Modravského potoka místy, která se často halí do typických šumavských mlh. Po šesti kilometrech dojede na Březník (Pürstlink), kde stávala Klostermannova románová myslivna. Žít v těchto místech, ve výšce 1140 metrů nad mořem, kde bývá sníh 150 dnů v roce, nebylo lehké.
Z Březníku se musí cyklisté vrátit, oblast Modravských slatí je přístupná pouze pěším. Ale hned po dvou kilometrech lze u rozcestí Na ztraceném odbočit vpravo, na žlutou značku, resp. cyklostezku 1042 a pak 1023. Tato příhraniční trasa vede sice i po nezpevněných cestách, má četná prudká stoupání, k Černé hoře a ke Stráži téměř do výšky 1300 metrů, ale je díky stále se měnícímu charakteru krajiny zajímavá. Trasa vede prakticky až k lipenské nádrži, pro tento tip se spokojíme s jejím ukončením po cca 30 kilometrech v Novém údolí/Haidmüle.
Jedná se o jeden z nejhezčích přechodů mezi ČR a SRN a zároveň konečná stanice ČD. Tady čekají i pohádkové vagóny malého železničního muzea a nejkratší přeshraniční železniční trať, což je pár desítek metrů dlouhá turistická kuriozita. Na cestě do Nového údolí budeme míjet zbytky vesnice Knížecí Pláně s renovovaným hřbitovem, malé Žďárské jezírko i pamětní desky zbořených vesnic (po r. 1945) s datem zničení. V oblasti někdejších vesnic za Strážným je kraj už méně horský, střídají se tu louky, ostrůvky lesů, osamělé kameny.
To je ale jen jedna z mnoha možných tras na Pláních. Na opačné straně, na hranici mezi Šumavou a Šumavským podhůřím, je neméně pěkná trasa. Vede z Kašperských hor do Stachů, po nepříliš frekventované silnici. Od Nicova se otevírá daleký výhled přes údolí Zlatého potoka. Tady už je krajina civilizovanější. Ze Stach je možné zamířit na Churáňov (velmi prudký výjezd) a pokračovat směrem k Borovým Ladám. Nezapomeňme ale ani na náhorní planinu Horské Kvildy. Z údolí Otavy sem vede lahůdka pro vrchaře – z výšky 600 metrů až ke Zhůří do 1100 metrů téměř desetikilometrový výjezd. Do známého turistického centra Kvildy, kde se točil Král Šumavy, je to pak jen kousek a z Kvildy k prameni Vltavy jen 4,5 kilometru.
Kdo bude vyrážet na Pláně z Vimperka, neměl by rozhodně jet po frekventované hlavní silnici směřující k hranici. Mnohem volnější a hezčí je trasa přes Lipku do Borových Lad. I proto, že po cestě se míjí louka s tzv. Alpskou vyhlídkou a Alpy jsou odtud při vhodném počasí skutečně viditelné.
Oblast mezi Strážným, Volary a Novým údolím už nepatří do Plání, ale do Trojmezenské hornatiny. Jsou tu tři pěkné vesnice a do každé má cenu se vypravit (a to nepočítáme známou Lenoru se slavným dřevěným mostem – rechlemi). Od Českých Žlebů je krásný výhled, ve Stožci je pěkné nádraží i splav Studené Vltavy a obec Dobrá při Mrtvém luhu u Vltavy dělá čest svému jménu: je vzorně udržovaná, zdejší domy alpského typu připomínají Rakousko. Odevšad je přitom blízko k vrchu Stožec, kde stojí originální dřevěná kaple. Kdo jízdu zakončuje zde, má výhodu: okolo jezdí vlak a je možné se dopravit do Volar, do Prachatic i k Lipnu.
VÝCHOZÍ MÍSTA: Sušice, Vimperk, Volary (vše ČD), Modrava, Kvilda, Kašperské Hory.
DOPRAVA: vlak – trať 198 Strakonice-Volary, 194 Volary-ČeskéBudějovice. Oblast je vlakem hůře dostupná, vhodnější je auto.
PROFIL: těžký, horský; místy středně těžký.
TERÉNY: silnice, zpevněné cesty, lesní cesty. Především pro horská, ale i crossová kola.
TIP NA TRASU: Modrava – Březník – zpět na rozcestí Na ztraceném – po žluté a červené, cyklotrasa 1042,1023: Bučina – Knížecí Pláně – Strážný – Nové údolí – Stožec – Černý Kříž – Dobrá – Volary. 59 km.
Komentáře k článku