O stránkách Na vzduchu a jejich autorovi
Pokud chcete, kontaktujte mě přes mail andrej.halada@email.cz
Proč název „navzduchu.cz“?
Tyto webové stránky se věnují především cykloturistice a české krajině, stejně tak i golfu. Cyklistika a golf mají sice sportovní základ, ale jinak jsou v lecčems odlišné. Hledal jsem tedy vzájemné pojítko a nalezl pouze jediné: obě činnosti se odehrávají venku – tedy NA VZDUCHU. Název jsem nevyspekuloval, v jednu chvíli mne napadl. Ale někde vzadu v hlavě jsem to spojení už musel mít, protože…
Název těchto stránek evokuje i jedno umělecké dílo. V roce 1895 namaloval významný český malíř-krajinář František Kaván (1866-1941) obraz nazvaný NA VZDUCHU DOMOVA. Kaván pocházel od Jilemnice a Podkrkonoší bývalo častým námětem jeho děl. I tento obraz ukazuje některé ze zdejších míst. Jeho atmosféra dýchá přelomem jara a léta, vzdušnou volností. Pamatuji si, že když jsem obraz v Národní galerii viděl poprvé, zaujal mě právě tím, jak věrohodně zobrazil čerstvý den i českou krajinu.
Kdo jsem – o autorovi
ANDREJ HALADA (1967). Narodil jsem se v Praze, vystudoval jsem Fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy (1989) a následně Filmovou vědu na Filozofické fakultě UK (1996).
V letech 1993-1999 jsem pracoval v týdeníku Mladý svět jako vedoucí kulturního oddělení, posléze jsem byl rok v Nedělních novinách. Od roku 2000 do roku 2008 jsem byl editorem (to je ten, který rediguje všechny články) v týdeníku Reflex. Od roku 2008 do 2010 jsem pracoval v Televizi Public jako dramaturg, scenárista i moderátor. Od roku 2011 pracuji ve Vojenském historickém ústavu Praha, vedle toho přednáším o mediální problematice a kultuře a píšu články do různých periodik, v posledních letech především do časopisu Cykloturistika a Golf Digest.
Zajímá mě kultura a sport, historie i technika. Z umění literatura, film, hudba či architektura. Zajímá mě i česká krajina, její minulost, proměny. Na kole intenzivně jezdím od roku 1994, kdy jsem si koupil své první horské kolo. Při jízdách po celých Čechách zároveň fotografuji. Od roku 2004 hraji i golf a zároveň o něm píši. Na kole jsem projel prakticky celé Čechy, kromě několika moravských jsem navštívil i všechna golfová hřiště v Česku. Z těchto aktivit a zájmů vznikly i následující knížky.
Vydané tituly
Golfová hra v proměnách času. Kapitoly z historie a současnosti českého a světové golfu. (2017, nakl. Karolinum).
Odborně pojatá práce (poznámky, literatura atd.), ovšem snad psaná i čtivě… Šest kapitol o golfu, mapujících především jeho historii v českém prostoru během 20. století a po roce 2000. Rozvoj golfu v Evropě v letech 1985-2015, Historie Golfového svazu ČSR (1931-1948), Komparativní historie golfu a tenisu u nás v letech 1948-1989, Golf na olympijských hrách (1900, 1904, 2016), Plocha golfových areálů v ČR, ekologické otázky, Golf na obrazovkách českých televizních stanic po roce 1990. Knížka získala v roce 2018 i ocenění Klubu autorů literatury faktu, Cenu Egona Ervína Kische. Knihu lze objednat ZDE.
Na kole křížem krážem po Čechách (nakl. Fragment, 2003).
Když vás něco skutečně baví, tak se to na výsledku určitě projeví. A ocení to i ti druzí. Této knihy se dodnes prodalo už přes 35 000 výtisků a prodává se pořád. Vyšla i v rámci dalších souborů obsahujících výletní tipy. Knížku ocenilo i samo nakladatelství, dali mi v roce 2008 cenu za „Dlouhodobě nejprodávanější titul z oblasti literatury faktu“. Celkem 45 tipů na cyklistické výlety po celých Čechách, včetně fotografií – Posázaví, Polabí, České Středohoří, okolo Blaníka, Brdy, Krkonoše, Šumava atd.
GOLF křížem krážem po Čechách (nakl. Fragment, 2008).
Podobně koncipovaný titul jako „kola“, obsahuje úvod o golfu (Jak na to, Kde hrát, Jaký klub vybrat atd.), pak popis všech v té době znormovaných hřišť. Prodej zdaleka ne tak úžasný jako u kol – řádově o jednu nulu méně. I z toho je vidět, jak obrovskou má cyklistika u nás základnu. I když tenhle titul nakladatelé už znovu asi nevydají, jsem rád, že jsem ho mohl napsat, nafotit a že ho můžu rozdávat kolegům z golfu.
77 českých filmových komiků (1999, nakl. Brána).
77 portrétů českých filmových herců, kteří hráli v českých filmových komediích od jejích počátků až po konec tisíciletí. Burian, Voskovec, Werich, Haas, Marvan, Polívka, ale i Pucholt, Hrušínský, Zázvorková, Bohdalová, Abrhám… Při psaní medailonů jsem se toho hodně dověděl, čerpal jsem z různých knih o herectví, které napsali lidé v daném oboru rozhodně vzdělanější než já. Kupříkladu V. Holzknecht, když psal o dvojici V+W. Relativně slušný prodej, okolo 5 000 kusů.
Od Tankového praporu ke Koljovi – Český film devadesátých let (1997, Nakladatelství Lidové noviny).
Částečně filmověvědný, částečně publicistický text o vývoji českého filmu po roce 1989, včetně rozboru téměř všech filmů natočených v této době. Text knihy vznikl jako moje diplomová práci na filmové vědě, nabídl jsem ho nakladatelství NLN, ti ho vydali. I když má kniha asi větší hodnotu než předchozí rozhovory, prodalo se jí méně, zhruba tak dva tisíce kusů. Populárnější texty lákají více než odborné.
Na kus řeči (1996, nakl. Brána).
Knížka rozhovorů, které vycházely od roku 1993 v Mladém světě. Jan Kačer, Michal Viewegh, Tomáš Hanák, Ladislav Smoljak, Pavel Tigrid, Václav Klaus atd. Touhle knihou jsem se sice zařadil do řady novinářů (i takynovinářů), kteří své zapomenutelné texty vydávají knižně. Ale snad aspoň ten výběr osobností nebyl marný. Dodnes vzpomínám na interview s Tomášem Hanákem, který se zrovna vrátil z protialkoholické léčby, a Pavel Tigridem – pro jeho přesný jazyk a bystré úsudky; v 78 letech, po čtyřiceti letech života v cizím prostředí.