Čapkova golfová zahrádka zarůstá

(GOLF) Bylo to hřiště malé, na hraně mezi regulérním areálem a akademií, ovšem vybudované s nadšením a pečlivostí. Teď se na něm už druhým rokem nehraje a zarůstá travou. Jaký bude asi osud hřiště Atrium u Trhového Štěpánova?

Na hřišti jsem byl poprvé v květnu 2008 a tehdy jsem o něm napsal: „Kdybych měl popsat celkový dojem, tak řeknu: tohle není hřiště, ale čapkovská zahrádka, ve které všechno roste, kvete, pučí, raší, rozvíjí se. Příroda je pestrá, košatá, barevná a dobře opečovávaná. Skoro je vám líto ničit trávu tím, že do ní kopete golfovou holí… Například jeden z grýnů je ze spodní části obložen záhonem květin (představa, že mi sem sjede míček a že bych ho odtud i hrál, mi připadá svatokrádežná). I okraje odpališť jsou osázeny nízkými keříčky, na rybníčku plave dřevěná kachna s kačerem a pro vodníka je připravené sedátko. Všechno má svou duši, všude je otisk lidských rukou. Tohle hřiště je výstava v přírodě, svět sám pro sebe.“

Na hřiště jsem pak zavítal ještě v roce 2010, kdy se rozšířilo a jamky prodloužily (na serveru ČGF je uveden par 62). Celý areál výrazně směřoval vzhůru a původní spíše akademický charakter (například grýny byly výrazně menší) se zdál být překonán.

Jenže už před rokem jsem zaregistroval, že na hřišti se nehrálo. I letos před začátkem sezóny jsem vyčetl z informací na klubovém webu, že osud zdejší hry je nejistý. Tak jsem se na hřiště vydal (jak jinak, než na kole), abych viděl, jak situace vypadá.

Pohled je to smutný. Vlastně víc než smutný. Ta krásná čapkovská zahrádka, opečovávaná a udržováná, je náhle pryč. Nejsou tu ani krátce střižené ferveje, grýny, ani kachnička s kačerem na rybníku. Areálek je bez života, jen tráva tiše bují a roste do výšky. Je neuvěřitelné, jak málo stačí k tomu, aby se velká lidská práce a úsilí ztratily pod přírodou, které je ponechána její síla a volnost. Při pohledu na zarostlé hřiště si plně uvědomíte, jak křehkým organismem je golfové hřiště, jakou námahu vyžaduje, jak je potřeba ho udržovat neustále, den co den. Jinak si ho příroda vezme zpátky.

I přes vysokou trávu, která celému prostoru dnes dominuje, jsou ale místy stále vidět vysazené květiny, rostou i stromy podél fervejí. I písek v bankrech ještě není úplně pohlcený. Ale dát tohle hřiště zpátky do kupy, to bude velká práce.

Co se stalo, proč se tu nehraje? Nebudu zabíhat do detailů, některé informace najdete na klubových stránkách www.atriumgolf.com. Problémy začaly v roce 2013, potíží byla fotovoltaická elektrárna, která vyrostla hned vedle a kam mohly dopadat míčky hráčů, kteří střelili mimo fervej. Upřímně – ta elektrárna je velmi rozlehlá a jde o typickou anti-ekologickou stavbu hyzdící krajinu; na rozdíl od hřiště, které krajinu zhodnotilo, protože vyrostlo částečně na skládce, kterou zrekultivovalo.

Dalším potíž vyvěrá z toho, že manželé Voigtsovi, kteří hřiště vybudovali, se již necítí schopni ho dále udržovat a vést. Hřiště je dnes proto na prodej – a pokud by ho někdo koupil, snad by se opět vzchopilo. Ale zda se zájemce najde, je otázkou. Voigtsovi měli k místu vztah, do hřiště otiskli svůj pohled na golf i přírodu a nový majitel by musel chtě nechtě tuto tvář vzhledem ke specifickým místním podmínkám dodržet. Což by nešlo úplně snadno.

Je to nelehká situace, která bohužel postihuje i pár desítek členů zdejšího klubu, kteří musí hledat nové místo pro svoji hru. Kdybych zde byl členem, kdybych zde hrával, měl bych ze všeho určitě hořký pocit.

Ten jsem ale měl tak jako tak, když jsem místem procházel a vybavoval si, jak to tu bylo pěkné. To hřiště je v podstatě nenahraditelné, výjimečné. Nic podobného jsem na žádném českém hřišti neviděl. A asi už neuvidím. Škoda.

Těžko říct, zda se na zániku hřiště podepsaly především problémy s vedle stojící solární elektrárnou, či zda se tu sešlo víc faktorů. Otázkou také je, zda by případná podpora obce Trhový Štěpánov celé věci nepomohla. Na každý pád to ale v tuhle chvíli vypadá, že z mapy českých golfových hřišť pomalu, ale jistě jedno mizí.

P.S. Starší snímky hřiště v dobré kondici jsou většinou z roku 2008, jen dva jsou z roku 2010. Ty „zarostlejší“ pochopitelně ukazují současný stav.