Předpověď počasí na sezónu 2014 (laická, jak jinak…)

(GOLF) Už to skoro vypadá, že je tu jaro. Zima byla slabá a golfové areály otevírají, ačkoli běžně vítají návštěvníky okolo prvního dubna. Lze z téhle situace vyvodit relevantní předpověď počasí pro celou letošní golfovou sezónu?

Každý seriózní meteorolog vám řekne, že předpovídat počasí má smysl jen asi na týden dopředu. Při krátkodobé předpovědi, tedy do tří dnů, je pravděpodobnost úspěšnosti 80 i více procent, u střednědobých předpovědí (do 10-14 dnů) pak klesá třeba až k padesáti procentům, což je v zásadě to samé, jak když házíte mincí: jednou to vyjde, podruhé ne.

Dlouhodobé předpovědi počasí, ať už měsíční či na delší úseky, se nevytvářejí na základě aktuálního počasí, ale jde pouze o modely vycházející z pozorování v minulosti. Dlouhodobé předpovědi jsou v zásadě průměrné hodnoty za dané období například za posledních padesát let.

Předpovídat, zda letos bude na golfových hřištích teplo nebo zima, zda bude v létě hodně nebo málo pršet, tedy v podstatě nelze. Co však můžeme udělat, je zjistit, jaké počasí obvykle následuje po zimě, která byla slabá jako ta letošní. Mimořádně teplá zima je spíše výjimečným jevem, je to neobvyklá klimatická „akce“, která obvykle vyvolává adekvátní reakci, po níž se pak celý systém dostává zpět do vyváženého stavu.

Poslední zima podobná té letošní se vyskytla na přelomu let 2006/2007. Lednové teploty tehdy byly až o šest stupňů vyšší než je dlouhodobý průměr, únorové o čtyři a březnové a dubnové zhruba o tři stupně. V případě letních měsíců (červen až srpen) roku 2007 se však již teplota dostávala do normálu a podzim (září-listopad) dokonce přinesl chladnější počasí, než bývá zvykem – zhruba o jeden až dva stupně.

Této charakteristice odpovídají částečně i kategorie týkající se slunečního svitu či deště. Rok 2007 přinesl v březnu a dubnu vysoce nadprůměrný počet slunečných dní, od června se však stav vrátil k průměrným hodnotám. Trochu jiná je situace v případě srážek, protože některé meteorologické stanice zaznamenávaly už od května velmi nadprůměrný počet srážek.

Kupříkladu karlovarská stanice v roce 2007 hlásila dokonce po plných pět měsíců, od května až do září, minimálně o třetinu vyšší počet srážek. Že by tedy i letos sezóna ve Varech, na Cihelnách, v Hájích atd. byla deštivá? Také v okolí Hradce Králové pršelo od května do července asi o čtvrtinu víc, v srpnu bylo počasí již standardní. V okolí Prahy (stanice Ruzyně) pak pršelo po celé léto průměrně, jako v jiných rocích.

Tedy vyhlídka pro letošní rok, která vychází z analogie 2007 / 2014: jaro bude teplejší než obvykle, léto jako vždycky (někdy teplo, jindy ne) a chladné dny na podzim přijdou dříve než obvykle.

Vedle modelů vycházejících z ověřovaných dat seriózních vědeckých institucí (v tomto případě Český hydrometeorologický ústav) si ale můžeme vzít na pomoc i zkušenost našich předků, lidovou pranostiku. Netřeba ji podceňovat: kupříkladu pranostiky vztahující se k „ledovým“ mužům Pankrác-Servác-Bonifác 12.-14. května jsou potvrzeny i statistickými čísly. V těchto dnech dochází každý rok s pravděpodobností až 65% vždy k ochlazení. Pravdivé jsou i pranostiky týkající se oblev na počátku února, tzv. hromniční oteplení, které přichází až s 75% pravděpodobností. Je nicméně pravdou, že některé pranostiky si také občas protiřečí.

Z pranostik týkajících se letošního průběhu zimy můžeme vybírat:

Nebylo-li opravdové zimy, nebude opravdového léta

Zima bez sněhu, léto bez chlebu

Na teplou zimu stodolu nepřistavuj (bude malá úroda, která se vejde i do té staré…)

Není-li sněhu, nebude hub

Teplá zima neduhama oplývá (nedivte se, pokud jste letos byli častěji nastydlí a trápilo vás tělo)

Nezamrzne-li po celou zimu kámen ve vodě, potom mrazy uhodí až v březnu. A tu zima bývá nejkrutější

Tu poslední pranostiku si raději nepřejme. Nicméně je pravdou, že výraznější oteplení na konci února a v první dekádě března bývá často vystřídáno v druhé dekádě března opět chladnějším počasím. Dobrým dokladem březnové zimy jsou fotografie z 15. března 1939, kdy Němci vjíždějí do Prahy a lidé na ně pohlížejí zachmuření – a taky zachumlaní.

Lze shrnout, že letošní průběh jara a léta nebude asi meteorologicky úplně běžný. Bude odrazem mimořádně teplé zimy. Na jaře by počasí mělo být spíše teplejší a slunečné, v létě je možné očekávat slunečno i deštivo. To by korespondovalo i s tím, že loňské léto, alespoň pokud jde o červenec a srpen, bylo naopak poměrně horké a suché. A loňské jaro bylo zase nezvykle studené a deštivé – takže to letošní by nám vše mohlo vynahradit.