Česká hřiště z nížin i výšin

(G 370) Které hřiště v Česku je nevýše položené a které nejníže? A jaký vliv má nadmořská výška na golfovou hru? Když jsem nedávno psal o dovolené na horském hřišti Cínovec, napadalo mne zjistit, jak jsou na tom ohledně výšky další česká hřiště.

Cínovec

Česká republika má střední nadmořskou výšku 450 metrů (průměr Evropy je 290 metrů), nejvyšším bodem je Sněžka (1 602 metrů), nejníže je Hřensko u Labe (115 m). Nejvýše položené je hřiště Cínovec, které leží ve výšce 865 metrů nad mořem. To není až tak vysoko, protože české hory přesahují běžně výšku 1 000 metrů. Ale počasí na Cínovci horské už rozhodně je, hřiště je na otevřené pláni, často tu fouká a je tu samozřejmě chladněji.

Kořenec

Stavět hřiště v Česku ve výšce nad 1000 metrů už je docela risk, vládne tu nevlídné počasí. Každých 100 metrů výšky klesá teplota asi o jeden stupeň, v horách je větší oblačnost, srážky i vítr. Udržovat v takových podmínkách hřiště je těžké, navíc ani hráčů by se sem moc nehrnulo. V plánu je nicméně hřiště ve výšce 1 050 metrů na Božím Daru v Krušných Horách – na stránkách Golf Clubu Klínovec a Fichtelberg už je i projekt hřiště.

Čertovo Břemeno

Zahraniční vsuvka: mimo Českou republiku jsou i hřiště mnohem výše položená. Populární je hřiště Crans-sur-Sierre ve Švýcarsku ve výšce 1 500 metrů, kde se každodročně hraje European Tour. Alpské podnebí je však jiné než české, ve výšce okolo 1 000 metrů tu běžně rostou ovocné stromy. Před lety jsem na tomhle hřišti byl (ovšem v zimě) a počasí tu bylo nikoli jako na Sněžce, ale jako ve Špindlerově Mlýně (730 m).

Ve světě najdeme hřiště položená i ve výšce nad 3 000 metrů, patrně nejvýše leží Golf Club La Paz v hlavním městě Bolívie (3 200 m). Více hřišť s výškou 2 500- 3 000 metrů je ve státě Colorado v USA. Nejvýše položené evropské hřištěm najdete v alpském lyžařském středisku Sestriere v Itálii, které je ve 2 030 metrech. Ve výšce nad 2 000 metrů už míče létají prokazatelně dál, vzduch je tu totiž řidší.

Lipno

Ale zpátky do Čech. Po Cínovci je druhé v pořadí Lipno, jehož nejvyšší bod leží ve výšce 820 metrů; klubovna je ve výšce 750 metrů. Hřiště je v současnosti ale zavřené. Šumava má trochu jiné podnebí než Krušné hory, je tu trochu tepleji, lipenské hřiště také ani moc horsky nevypadá. Byť kopcovité rozhodně je.

Mariánské lázně

Třetím nejvyšším hřištěm je – pro někoho možná překvapivě – to mariánskolázeňské. Leží ve výšce 760 metrů. Že tu bývá velmi chladno, to zjistili i hráči European Tour, když tu hráli v půlce 90. let; někteří měli na hlavě kulichy. Samotné město Mariánské Lázně přitom leží níž, zhruba ve výšce 620 metrů.

Harrachov

Čtvrté v pořadí je malé hřiště v krkonošském Harrachově, které je ve výšce 730 metrů. Devítka vklíněná na paloucích je od centra městečka docela daleko, ale zase má blízko ke zdejší zastávce vlaku Tanvald-Kořenov-Harrachov. Hřiště je na svazích téměř sjezdovkových (však tu taky mají vlek). Hraje se tu zábavně, sklon fervejí je tak prudký, že je to rozdíl i tří holí.

Svratka

Hranici 700 metrů svým nejvyšším bodem atakuje i hřiště Sokrates v Kořenci na Moravě, částečně také Svratka na moravsko-českém pomezí (690-700 metrů). Na hranici 680 metrů je devítka u kláštera Teplá, jen kousek od Mariánských Lázní. Nejvyšší bod Čertova Břemene u Prčic je ve výšce 670 metrů. Západočeský Kynžvart má nejvyšší bod v 630 metrech, jihočeský Mnich a Nová Bystřice ve výšce 620 metrů, karlovarská Olšová Vrata se hranice 600 metrů těsně dotýkají.

Pro všechna hřiště s výškou nad 600 metrů platí, že tu bývá jiné počasí než na „běžném“ českém hřišti typu Konopiště (350 m). V českých podmínkách začíná „zimní“ čára zhruba ve výšce 650 metrů, sníh se v takových oblastech drží již delší dobu. Tato hřiště také začínají sezónu později. Záleží ovšem i na konkrétních klimatických podmínkách místa. Typickým příkladem může být Ypsilonka, která leží jen ve výšce 450 metrů, ale je v těsném sousedství Jizerských hor, což je jedna z nejdeštivějších oblastí Česka. Navíc profil Ypsilonky je horský, otevřený západnímu proudění. Horské deštivé podnebí mají také na Čeladné (500 m) či v Ostravici (450 m) v Beskydech.

Terezín

A teď ta nejnižší hřiště. Primát drží Terezín-Kotlina, které leží v pouhých 145 metrech nad mořem. Je v polabské nížině, a kdybychom šli proti proudu téhle řeky, narazíme na hřiště Stará Boleslav (170 metrů). Ještě proti proudu jsou Poděbrady, které leží ve 190 metrech. Ve výšce 180 metrů je devítka Jezera Golf Clubu Uherské Hradiště na Moravě. A nesmíme zapomenout ani na pražské Hodkovičky, které jsou ve 190 metrech, nebo na Zbraslav – 200 m. Motol je mimochodem ve 300 metrech, Hostivař 290 a Černý Most 230.

Hodkovičky

V rozmezí nízké výšky 200-250 metrů jsou ještě hřiště Mstětice, Benátky nad Jizerou, Kunětická Hora, Lázně Bohdaneč, Bitozeves, Barbora u Teplic, Kravaře a Šilheřovice u Ostravy, částečně i Terasy v Ústí nad Labem. Největší počet českých hřišť ovšem spadá do výšky 250-450 metrů.

Stará Boleslav

Pro mnohá z hřišť do 250 metrů výšky platí, že zde sezóna může při mírné zimě trvat prakticky celý rok. Ve Staré Boleslavi se hraje běžně i v zimě na letní grýny, sníh se tu drží jen týden či dva, pak při sebemenším oteplení sleze. Svou roli hraje polabské teplé klima. Hodkovičky těží i z nadprůměrného tepla pražské velkoměstské kotliny. Kdo si tedy chce prodloužit sezónu, nechť se orientuje na výše uvedená „nízká“ hřiště. Naopak v horkých dnech rozhodně stojí za návštěvu ta vysoká. Když je v Terezíně a Staré Boleslavi příjemných dvacet nad nulou, může být na Cínovci nebo v Mariánkách docela ostrých třináct. A pokud se přidá vítr, tak je pocitová teplota ještě nižší. Kulichy s sebou.