Golfovou dovču jsme si užili…

(G 366) Když je vedro, tak nemá jít člověk k vodě, ale jet do hor. Tam je chladněji. A které české golfové hřiště je nejvýše položené? To na Cínovci, v Krušných Horách. Tak jsem si tam i s rodinou v minulých dnech zajel. Na golf i na výlety.

Vlevo klubovna, vpravo fervej č. 3

Nikdy jsem na žádnou typicky golfovou dovolenou nejel a ani se nechystám. Trávit volné dny jenom hraním golfu by mne nebavilo. Do Krušných hor jsme vyráželi s tím, že jedem někam „nahoru“ a hlavně do zajímavé a pěkné přírody. Měl jsem s sebou také kolo s dětskou sedačkou, na které jsem vozil jednu z dcer (ta druhá zatím jezdí na kočárku). Ale golfové hole jsem pochopitelně vzal, i pro manželku. Bydleli jsme na Cínovci přímo na golfu, zdejší klubovna-hotýlek nazvaný Krušnohorský Dvůr poskytuje taky ubytování. Je to moderní možnost bydlení, v okolí nic podobného nenajdete.

Grýn č. 8, sedm ráno

Cínovecké hřiště leží ve výšce 865 metrů nad mořem, navíc na náhorní plošině a je tu skutečně horské klima. Když je dole 30 stupňů, je tady příjemných 23. Většinou vane i vítr, takže vedro je jen výjimečně. Horské podnebí je ovšem proměnlivé, takže ráno je mlha a dvanáct nad nulou, zatímco po obědě slunečno a dvacet čtyři. Během těch pár dnů jsme taky poznali nejrůznější varianty počasí. Od vedra a nádherného podvečera, přes divoké bouřky, ranní mlhu, prudký vítr i totální „mlíko“, kdy jsme byli v mracích a nebylo vidět na padesát metrů.

Sedm večer

Všechno tohle jsem si samozřejmě nafotil. Je neuvěřitelné, kolik podob dokáže mít jedno golfové hřiště během pár dní (někdy i v jednom dni). Tohle vám žádné hřiště v běžných českých výškách okolo 300 metrů neposkytne. Navíc když jsou na začátku července dny ještě dlouhé, brzy vycházející a pozdě zapadající slunce světelnou náladu ještě vylepšuje.

Vpravo fervej dvojky

Paradoxní ovšem bylo, že i když má zdejší hřiště jenom devět jamek, já ho během celého pobytu vlastně nešel ani jednou vcelku. S dvěma malými dětmi je to vážně potíž… Chodil jsem třeba ráno čtyři jamky, pak večer pět. S manželkou jsme stihli snad jen tři společně, to ovšem i s kočárkem a pobíhající druhou, tříletou dcerou. Moc golfové to nebylo, ale dětem se líbila ta zelená, krátce střižená plocha. Běhaly po ní, drandili jsme s kočárkem, byla legrace.

Hlavně večer totiž bylo hřiště už prázdné, někdy jsme byli v celém areálu de facto úplně sami. S kočárkem na fervejích neměli v recepci problém, ani s tím, že jsem chodil na hřiště tak trochu mimo tee-time. Ostatně tady je domácká atmosféra, tady se počítá s tím, že sem jede člověk za pohodou.

Nádrž Fláje

Užíval jsem si přírodu nejen na hřišti, ale i mimo ně. Je skutečně velkým hříchem jet na Cínovec a nevydat se do okolí na výlety. Přes den jsme tedy jezdili na kole, ale i autem. Jezero přehradní nádrže Fláje je nádherné, krajina tu je úplně tichá a klidná. Vrchol Pramenáč (905 m) je jen šest kilometrů od hřiště a nabízí výhledy na celé České Středohoří a města v Podkrušnohoří – Most, Teplice atd. Snad ještě lepší výhled je z vrcholu Loučná (950 m), to je asi dvacet kilometrů od hřiště. Vidíte celou severní polovinu Čech. Udělali jsme si výlet i do Německa, do pět kilometrů vzdáleného městečka Altenberg, kde je jedna z nejrychlejších a nejtěžších ledových bobových a sáňkařských drah na světě. Unikátní stavba, ještě z dob NDR.

Takhle bych mohl psát tipy na výlety ještě dlouho, protože Cínovec leží uprostřed severní části Krušných Hor a je odtud všude blízko.

Grýn devítky, ranní mlha

Zdejší golfové hřiště jsem vlastně ani moc jako „hřiště“ nevnímal. Neřešil jsem skladbu jamek, velikost grýnů, kvalitu bankrů atd. Bylo pro mne hlavně součástí krajiny, chodil jsem po něm ráno i večer bez holí, jen s foťákem. Nebo s dcerou, když jsme šli házet kamínky do zdejší vodní nádrže. Někdy jsem jen tak chodil trávou a hledal míčky. Ostatně to tu dělal taky jeden muž se psem, který chodil tak v sedm ráno a obešel půlku hřiště. Viděl jsem i každodenní údržbu, k níž v ty dny patřilo třeba to, že se čerpala voda z bankrů, které se po bouřkách proměnily v malá koupaliště.

Po bouřlivém dešti

Samozřejmě je výhodou, když máte odpaliště doslova deset metrů od dveří a hned druhá jamka se ke klubovně zase vrací. Stačí popadnout hole a dvě jamky máte odehrané za dvacet minut a jdete na večeři. Kdykoli si můžete jít zapatovat a potrénovat u jednoho z grýnů, případně jít pár jamek jen s dvěma holemi a dvěma míčky v kapse. Ale jak říkám: golf jsem vnímal jen jako jednu část celého programu.

Nevím, jestli bych prožil takhle pěkných pár dní i na jiných golfových hřištích v Česku, kde se dá bydlet přímo v klubovně nebo hned vedle odpališť. Asi ano, určitě je takových míst více. Ale tady hrálo velkou roli právě to výjimečné horské prostředí. Tím je Cínovec jedinečný, nenapodobitelný. Jezdit sem jenom s golfem v hlavě, to je vážně škoda. Přijet sem ale s otevřenou hlavou, s chutí poznat tohle místo v celé jeho pestrosti i proměnlivosti, to má smysl.