Rozhledník: Víte, kde vynalezli kostku cukru?

Česká Kanada získala své jméno podle toho, že je na ní údajně chladno. Jenže kde jsou v Česku tak drsné podmínky jako v Kanadě? Snad jen na vrcholcích Krkonoš či Šumavy. Určitě ne pod Jindřichovým Hradcem.

Česká Kanada, oblast jihovýchodně od Jindřichova Hradce táhnoucí se až k rakouským hranicím, je dnes známým turistickým cílem. V minulosti to byl ale kraj oddělený a chudší. Nadmořská výška je přes 600 metrů, občas tu skutečně bývá větší zima než jinde. V zásadě zde ale není horší podnebí než třeba na Vysočině.

Impozantní kostel v Klášteru, poblíž rybníka Osika

Celá oblast utrpěla odsunem německého obyvatelstva po roce 1945, na rozdíl od jiných oblastí se ale vcelku vzpamatovala a dnes jde o poměrně živý a upravený kraj Čech. Známými lákadly jsou například úzkokolejná železnice, která celým krajem prochází od severu k jihu, mohutný hrad Landštejn, historické město Slavonice nebo keramická dílna Maříž.

Zastávka Kaproun

I některá méně známá místa však stojí za návštěvu. Například kuriózní zastávka úzkokolejky Kaproun. Tahle zastávka je v lesích, od stejnojmenné obce vzdálená asi 1,5 kilometru. Těžko říct, proč vlastně vznikla – ale dnes je vyhledávaná proto, že je spojena se jménem Járy Cimrmana. Ten zde prý byl vyloučen z přepravy osobního vlaku. Kdy, to informační cedule na zastávce už neříká…

Kaprounská, poněkud absurdní a proto vskutku cimrmanovská zastávka není ale jediným zajímavým cílem. Tím může být i nedaleká obec Blato, kde najdete příjemný rybník i s malou pláží a tedy možností pohodlného koupání. A pak je tu ještě obec Klášter s mohutným barokním kostelem, jehož bílé zdi a červená střecha jsou viditelné už z dalekého okolí.

Hrad Landštejn

Od Kláštera je možné zamířit ještě více na jih, až k hranici s Rakouskem. Podél ní kdysi vedla železná opona, což byly nejen dráty, ale také vykácený pruh lesa podél tzv. signálky, tedy asfaltové cesty pro pohraničníky. Signálku dnes využívají především cyklisté a možná ani neví, komu kdysi sloužila. Zmíněný pruh je už zarostlý, stromy dosáhly za dvacet let výšky okolního lesa.

Slavonice, pohled z kostelní věže

Vřele také doporučuji vjet alespoň na pár kilometrů do Rakouska. Vždycky, když tam cyklista zamíří, je konfrontován s poznáním, že i ty neojobyčejnější rakouské okresky mají o třídu lepší povrch než silnice u nás. Jezdit v Rakousku, především na silničním kole, je mnohem příjemnější než na českých záplatovaných silnicích.

Landštejn, pohled z věže

Řeč nebyla ještě o nějakém dobrém vyhlídkovém bodě. Na kopcovité a lesnaté České Kanadě jich zase tolik není, chybí tu nějaký výrazný vrcholek, vyvýšenina. A tak se dobře podíváte do kraje především z hlavní věže hradu Landštejn. Dobré výhledy se také naskýtají v místech, kde Česká Kanada už přechází do Vysočiny, v oblastech před Slavonicemi. Z některých zdejších míst je dobře vidět docela daleko do Rakouska.

Dačice, pomník kostce cukru

Komu stačí jen menší vyhlídky po místním okolí, ten určitě ocení dvě kostelní věže. Jedna je ve Slavonicích a vidět z ní je především na zdejší náměstí a okolní domy a domky. Druhá věž je v nedalekých Dačicích. Ve městě, kde byla roku 1843 „vynalezena“ kostka cukru. Tedy: poprvé zde byl cukr při výrobě vytvarován do podoby kostky. Této události je také věnován malý pomník právě u kostelní věže.