Zaklínadlo dneška: FITTING
(GOLF) Fitting je golfovým trendem. Co to vlastně je? Výběr či úprava holí přesně na míru zakázníkovi. Žádná konfekce, originál jen pro vás. Je ovšem fitting potřebný pro každého? Nejde o módní fenomén? A může úprava holí snížit počet ran při hře na hřišti?
K fittingu mne přivedla moje šestka železo. Koupil jsem ji před třemi lety ve výprodeji za 400 korun, líbila se mi. Kovaná hlava, malý ofset, čistá stříbrná barva. Kráska Callaway za babku. K překvapení se mi s touhle holí začalo i výtečně hrát. Šestku železo z mého standarního setu Callaway Razr Tour jsem nikdy netrefoval čistě, spíš se jí bál, ale z téhle kované se náhle stala hůl téměř skórovací. Nehraju dál, ale mám vyšší trajektorii. A to nejsem žádný skvělý hráč, spíš trochu lepší bogey golfista (HCP okolo 10). Jak je možné, že mi sedí „závodní“ hůl, kterou bych teoreticky neměl dobře trefovat?
Rozhodl jsem se zjistit o ní pravdu. Třeba je celý můj set nevhodný a potřeboval bych jinou sadu. A to mi ukáže jenom návštěva fittéra.
Kdosi mi před časem řekl, že pro fitting je důležité zvolit osobu, které věříte. Stejně jako byste měli mít důvěru ve vašeho doktora. Já tu osobu našel hodně rychle: Štěpán Hudec (30) se pod hlavičkou společnosti Golfsmith fittingu věnuje už přes sedm let, golf hraje od svých tří let a při přestupu k profesionálům měl hendikep něco přes 3. Jeho matkou je Amara Zemplinerová, někdejší mistryně Československa v golfu. Protože Amaru znám osobně, tak i štěpánovi důvěřuji.
Jsem takový průměrný
Základní fitting není nic sofistikovaného a složitého. Má dvě hlavní části: fitting statický a dynamický. Při statickém vám fittér změří délku rukou a velikost dlaně a podle toho určí délku shaftu a velikost (tloušťku) gripu. V dynamickém fittingu pak odpalujete míče a podle parametrů švihu se určuje typ a tvrdost shaftu. Oboje jsem absolvoval ve fittérské kóji Golfsmithu na drivingu v pražské Čechii.
Při statickém fittingu mi vyšlo, že mám délku paží normální, ale měl bych mít o jednu pásku silnější grip. Rozdíl té „jedné pásky“, která je pod gripem, jsem při vyzkoušení dvou gripů nebyl schopen rozeznat. Připadaly mi úplně stejné. Výsledek statického fittingu proto zní: nepotřebuji nic extra, délku ani grip holí upravovat nebudu.
Při dynamickém švihu se měří rychlosti hlavy hole, také tempo švihu. Se sedmičkou železem švihnu 128 km/h, takže jsem typický rekreační hráč. Driverem švihnu 153 km/h, což je prý mírně lepší rekreační hráč. Opět nepotřebuji nic extra, běžný shaft R – Regular je pro mne vhodný. Tyhle shafty mám, takže měnit nebudu.
Pak mi štěpán nalepí na sedmičku železo zespodu modré samolepky a odpaluji míčky z umělohmotné podložky. Jsou to příšerné rány, když hůl bouchne do podložky, ale Štěpán z nich vyčte, že mám špičku hole příliš nakloněnou směrem ven a potřeboval bych upravit lie hole (úhel hlavy a shaftu) asi o 3-4 stupně. Ale protože moje hole mají lité hlavy, stejně by je o tolik nešlo ohnout. Ohýbat lze jen kované.
Pro mne to znamená: kdybych měl mít ideální hole, musel bych si koupit komplet nové, navíc kované, a ty si nechat „ohnout“, tedy upravit lie. Což se mi nechce. Hlavně z finančních důvodů, byla by to investice okolo dvaceti tisíc.
Shaft je klíčem, hlava ne
Podobným procesem projde každý zájmce o fitting. Fittér nejprve shomáždí data, tedy míry a čísla týkající se švihu. Na jejich základě pak nabízí hráči různé varianty shaftů a hlav holí.
„Klíčem k dobré volbě hole je především shaft, ten dělá až osmdesát procent výsledku celé hole,“ říká Štěpán Hudec. „Hlavy holí se už delší dobu moc nemění, všechny varianty jsou známé a výrobci je jen mírně modifikují. Máte hlavy lité, kované, s ofsetem, bez něj, žiletky, masivní hlavy s velkou tolerancí atd. Hráč si jen vybere značku a tvar, který se mu líbí. Je celkem jedno, jestli je to Callaway, Titleist, Taylor Made, Ping nebo Nike. Ale shaft je potřeba vybírat pečlivě. V jeho správném určení spočívá hlavní fittérova práce.“
Zkouším dle Štěpánových instrukcí tři typy regular shaftů. Těžký (125 gramů), střední (110 g) a lehký (90 g). Nevím, který je který a nedokážu je mezi sebou ani rozpoznat. Hraju s hlavou číslo 7 a míče mi dopadají do kruhové výseče o průměru asi dvaceti metrů. Vidím dopady jak na obrazovce počítače, tak i sám dle dopadů míčů na plochu drivingu. S jistou omluvou Štěpánovi sděluji, že nejsem schopen určit, který z těch shaftů mi vyhovuje víc a který méně.
„Když sám hráč nepozná rozdíly, musí mu fittér vybrat ten shaft, který bude sedět. Samozřejmě preferujeme délku a přesnost rány,“ říká Štěpán Hudec. V mém případě, protože všechny varianty se ukázaly být totožné, by vybral středně těžký. Jak se později na té mé šestce ukáže, byla by to správná volba.
Tento proces hráč absolvuje nejen pro železa, ale také pro wedge a pak pro driver (a podle něj se určují i další dřeva). Je možné zkoušet nejrůznější varianty, vybírat z mnoha typů shaftů i hlav. Když má někdo čas a zaplatí si skutečně komplexní fitting, lze zkoušet hodiny a hodiny. Ale málokterý hráč dokáže během detailního fittérského vybírání a zkoušení švihat konzistentně. Unaví se a odpaluje čím dál hůř. Takže je nutné v určitém momentu přestat a říct si: tohle beru.
Jak je to s často zmiňovanými rozdíly mezi grafitovými a ocelovými shafty? „Většině mužů doporučujeme ocelové shafty, protože hrají spíše silovým způsobem,“ říká Štěpán Hudec. „Ale dnes se technologie výroby shaftů posunula tak daleko, že je možné z obou materiálů vyrobit nejrůznější typy. Neplatí tedy, že grafitový shaft je pro hráče s horší výkonností, pro starší a že přidává metry. Vždycky záleží na konkrétním typu a jeho parametrech.“
Samozřejmost při nákupu
Mám přichystány i obecné otázky. Je fitting vhodný pro začátečníky nebo pro zkušenější? Je určen hlavně ambiciózním hráčům, kteří chtějí mít výsledky, anebo všem? Kdy by měl jít hráč k fittérovi – při nákupu nových holí, anebo se starými na úpravu?
„Fitting by měl být součástí nákupu každých holí, každé nové sady,“ odpovídá mi Štěpán Hudec. „Není to něco, za co by měl zákazník platit navíc. Měl by od prodejce tuhle službu dostat zadarmo, pokud si u něj hole koupí. Fitting také není zdlouhavý, při normálním postupu trvá do dvou hodin a po nich už jen klientovi pošleme finální výběr. Fitting je také určen každému bez rozdílu výkonnosti. U špičkových hráčů je samozřejmostí, těm průměrným a slabším ale prospěje snad i víc, protože dobrý hráč dokáže trefit míč jakoukoli holí, ale slabší potřebuje, aby mu hole pomohly. Prodavač v obchodě bude vždycky vybírat jen podle hrubých kritérií: žena/muž, věk, výše hendikepu – a to je vše. Což je málo. Z mých zkušeností se do běžného typu holí, tedy do průměru vejde jen 20% hráčů. Ostatních 80% se v některém z aspektů vymyká.“
Ač se mi tomu nechtělo věřit, je to pravda. Byl jsem sice ve většině parametrů v průměru, ale pokud jde o lie hole, tak už nikoli.
Kdo je nejčastějším zákazníkem u dnešních fittérů? Typickým českým zákazníkem je hráč s hendikepem mezi 10-25, většinou jde o muže. Mnoho z nich si nechá upravit hole, které již má, někteří si ale na základě fittingu koupí hole nové. K fittérovi jdou také často už s rozhodnutím nový set si pořídit a jen potřebují přesně určit, o jaké hole se bude jednat. Jde mnohdy o hráče, kteří mají ohrané začátečnické sety, případně mají enormní pocit, že jim to se starými nejde. Často také jdou na základě doporučení svého trenéra.
Co ta šestka?
Jaký byl nakonec výsledek mé fittingové zkušenosti? A zlepšily by nové hole mojí hru?
Pokud jde o zlepšení, tak upřímně: nikdo asi neodkáže přesně vyčíslit, zda s „nafittovanými“ holemi bude každý (nebo alespoň většina hráčů) prokazatelně hrát nižší čísla. Mírné zlepšení v kratším horizontu je pravděpodobné. Ostatně jako s každými novými holemi. Ale rozhodně vám fitting automaticky neubere deset ran.
Osobně bych řekl, že smysl fittingu spočívá především v tom, aby si hráč nevybral hole nevhodné, hlavně z hlediska jeho fyzických dispozic. Aby se s nimi netrápil, aby mu nekladly odpor. Lepší hráč to asi pozná sám, ten průměrný a horší už ne. Tady je role fittéra velmi potřebná. Důležitá je samozřejmě i u lidí menšího či naopak velmi vysokého vzrůstu, u lidí s mimořádnou silou paží a podobně. Tedy u méně typických jedinců.
A co ta moje šestka železo? Fitting mi nakonec odhalil dvě klíčové skutečnosti. Jednak má tahle hůl shaft střední váhy (110 g), zatímco shafty mých ostatních holí jsou těžké (125 g). A ještě větší rozdíl je v tom, že tzv. švihová váha šestky je mnohem vyšší (swing weight D5) oproti holím v kompletním setu (swing weight D). Hůl je tedy více „do hlavy“.
Vím, že v tuhle chvíli nepůjdu a nekoupím si nový set. Ale na základě získaných informací také vím, jaké hole bych si měl vybrat. A pokud si budu v budoucnu kupovat nové hole, rozhodně se půjdu s fittérem poradit a budu se orientovat právě na to, co mi o té mé „zázračné i záhadné“ šestce železu prozradila fittingová analýza.
A tři dodatky na závěr:
Z historie fittingu
Fitting je starý skoro stejně jako golf samotný, protože co dělali kováři a jiní řemeslníci, kteří byli kdysi jedinými výrobci golfových holí? Vyráběli-kovali hole hráčům na míru, protože žádná tovární výroba neexistovala. A hráč jim také říkal, jak chce, aby jeho hůl vypadala a její finální podobu s výrobcem ladil. S podobným fittingem bylo možné se setkat v USA třeba i v 70. letech 20. století, kdy si mnozí hráči „garážovým“ způsobem upravovali hole dle svých potřeb.
Současný fitting je záležitostí posledního dvacetiletí a je dán dvěma faktory. Jednak rozvojem technologií týkajících se výroby holí. V současnosti je možné díky vyspělým materiálům a sofistikovaným postupům vyrobit prakticky jakýkoli shaft. A druhým důvodem je rozvoj snímacích a vyhodnocovacích technologií švihu a letu míče – tedy analytické možnosti. Nabídka produktů se obrovsky rozšířila a způsob, jakým jsme schopni se podívat našemu švihu na zoubek, je komplexní a detailní. Bez těchto dvou předpokladů by fitting nedošel takového rozvoje, jaký dnes vidíme.
Fittovat se dá i putter
Ačkoli se to nezdá, fitting se týká i putterů. Zde samozřejmě nerozhoduje pružnost shaftu, ale jiné parametry. Klíčová je délka shaftu, lie, tedy úhel hlavy a shaftu, loft, vyvážení a geometrie hlavy. Existují v zásadě dva typy putterů: face ballanced neboli vodorovně vyvážená hlava putteru (často to bývají mallety), což je typ vhodný pro hráče, kteří drží úderovou plochu kolmo na dráhu puttu. A pak je typ toe hang, což je putter, jehož špička směřuje dolů ve chvíli, kdy si putter položíte na shaft. Tento putter je vhodný pro hráče, kteří přetáčí hůl podobně jako u želez. Nejprve je tedy nutné zjistit, jakým způsobem puttujete, zda rovně či do oblouku, a podle toho vybírat putter. Aniž by tyto teoretické poznatky mnozí hráči znali, v praxi si všimnou, že s určitým typem putteru jsou úspěšnější než s jiným. Většinou si takto intuitivně vyberou právě ten typ, který sedí k jejich dráze švihu. Co však je amatér schopen určit až po delším zkoušení, to zkušený fittér odhalí a určí za pár minut.
Není grip jako grip
Součástí fittingu je i výběr vhodného gripu holí. Volí se ze tří základních typů: guma, guma s kordem (textilním vláknem) a měkký polymer (něco jako tenisová omotávka). Každému hráči sedí jiný typ, někomu bude připadat guma s kordem příliš hrubá, jinému bude vyhovovat, že z rukou nevyklouzává. Příjemné na držení jsou gripy polymerové, ale ty se zase rychleji opotřebí. Dělají se i kombinované gripy: nahoře pro jednu ruku máte například gumu s kordem, pod ní na druhou ruku jenom prostou gumu. A samozřejmě existují početné barevné varianty. To už je ale estetická záležitost, nikoli funkční.
Článek vyšel v časopise Golf Digest
Komentáře k článku