Už to víme: golfisté nejsou žádní chudáčci

(GOLF 401) V českém prostoru dosud nevznikla sociologická studie, která by odpověděla na otázku: Kdo je český hráč golfu? Tuto mezeru nyní částečně vyplnila diplomová práce studenta pražské Vysoké školy ekonomické. Obsahuje zajímavé údaje – někdy nečekané, někdy pochopitelné.

Zhruba devadesátistránkový text Leoše Horny se jmenuje Poptávka po golfu v České republice a integrální součástí výzkumu byl sociologický dotazník, na jehož základě autor získal údaje o českých hráčích golfu. Původně byl dotazník koncipován pro dva vybrané kluby, pak byl přeorientován na celou republiku. Dotazník byl umístěn na webový portál vyplnto.cz a odkaz na něj byl šířen přes TeeTime a další golfové severy. Průvodní dopis s dotazníkem byl přes TeeTime rozeslán mezi 20 000 golfistů, spolu s ostatními weby byla oslovena téměř polovina celé členské základny ČGF.

Dotazník vyplnilo 1 218 respondentů, po vyřazení nevěrohodných odpovědí zůstalo 1 122 respondentů. Zhruba čtyři desítky lidí projevily zájem o zaslání diplomové práce včetně výsledků šetření, dva dokonce uvedli, že by jim tato práce mohla pomoci řešit obchodní strategii golfového areálu.

Více než tisícovka odpovědí už má značnou vypovídací hodnotu, je však nutno například uvážit, že šlo o golfisty „pozitivně naladěné“ – ty, kteří chtěli odpovídat. Není to zcela „objektivní“ sociologický vzorek podchycující všechny vrstvy hráčů, ze všech míst v republice atd. Nicméně výsledky lze považovat do určité míry za relevantní.

Skutečnost, že Hornova skupina nekopíruje úplně přesně opravdový stav členské základny českého golfu, lze ilustrovat na příkladu struktury pohlaví hráčů. Podle serveru ČFG hraje v Česku golf 33% žen a 67% mužů, Horna u své skupiny uvádí číslo 80% mužů a 20% žen. Také věk je poněkud jiný: Hornovi neodpovídali žádní hráči ve věku 0-15 let a do kategorie 15-25 let Hornovi spadalo jen 5% jeho respondentů. Ovšem ve věku do 21 let je celkem 13,7% hráčů. Hlavní skupina odpovídajících na dotazník se však od reality nijak nelišila: tvořili ji hráči mezi 26 až 55 lety, kterých je zhruba 70-75%.

Jak tedy vypadá český golfista?

Pokud jde o vzdělání, tak v 58% má magisterské a vyšší vzdělání. V 7% má bakalářské, v 6% vyšší odborné. Středoškolské s maturitou má 26% hráčů. Český golfista je tedy prakticky vždy maturant a výrazně převažují vysokoškoláci. Jen pro srovnání, v běžné populaci má magisterské a vyšší vzdělání ani ne 10% populace.

Horna dílčím způsobem zjišťoval, co hráči golfu dělají, čím se živí. Vyšlo mu, že zhruba 31% jsou manažeři a 16% osoby samostatně výdělečně činné. Zhruba 4% hráčů golfu jsou důchodci. Z konkrétních oblastí se 10% hráčů rekrutuje z oblasti financí, 6,8% ze sféry IT, dalších 7,7% je z „nákupu a prodeje“, 4,1% dělá ve stavebnictví, 3,5% ve zdravotnictví, 2,8% v administrativě, 2,3% ve státní správě a samosprávě, 1,9% ve sféře právnické atd.

Mimořádně zajímavá jsou čísla o výši příjmů českých golfistů. Podle Hornových výsledků má přibližně 23% hráčů golfu v České republice měsíční příjem vyšší než 70 000 korun. A dalších 17% má příjem mezi 50-70 000 korunami. Znamená to, že čtyři golfisté z deseti mají příjem více než 50 000 korun. Dalších 24% má pak příjem 35-50 000 korun, zhruba 22% hráčů bere mezi 20-35 000 korunami. Pod 20 000 korun má příjem přibližně 13% hráčů. Tomuto rozvrstvení odpovídají i odpovědi na otázku, nakolik jsou golfisté v ČR citliví na změny svých příjmů. Plných 62% odpovědělo, že citliví nejsou. To zhruba odpovídá oněm 64% hráčů, kteří berou 35 000 a více.

Doplňme, že průměrný příjem v celé České republice je 25 600 korun měsíčně. Průměr však zvyšuje Praha s více než 33 000 korunami průměrného příjmu, bez ní je průměr v ČR okolo 23 500 korun. I tak ale plných 64% hráčů golfu patří mezi osoby s výrazně nadprůměrnými příjmy. Ano, golf je hra pro každého – ale v realitě dnešní České republiky ji každý rozhodně nehraje. Horna také z výše uvedených dat vyvozuje: „Golf hrají lidé v produktivním věku, s vyšším vzděláním, s nadprůměrnými příjmy a vykonávající méně fyzicky náročná povolání (spíše duševní).“

Ovšem pozor: mít vysoký příjem neznamená, že jste ochotni také snadno utrácet. Zhruba 55% hráčů je totiž ochotno zaplatit za roční hrací kartu maximálně 10 000 korun. Dalších 28% je ochotno dát do 16 000 korun, do 24 000 je to 11% a více než 24 000 za roční hrací kartu dá už jen 6% hráčů ze všech.

Jak často chodí český golfista hrát? Pouhá 2% hráčů jdou hrát 5-7x týdně. Shodou okolností (nebo naopak zákonitě) má v Česku jen asi 3% hráčů singl hendikep – jedině častá hra totiž vede k této výkonnosti. Ale už ve skupině 2-4x týdně najdeme plných 31% hráčů. A dalších 30% chodí hrát alespoň jednou týdně. Je tedy jasné, že přes 60% golfistů si jde zahrát alespoň jednou týdně. Dalších 16% pak chodí hrát jednou za 14 dní, 6% jednou za tři týdny a nemalých 15% jednou za měsíc a méně.

Horna rovněž zjišťoval vztah frekvence hraní a počasí, resp. ročního období. Plných 42 % golfistů v zimním období nehraje golf vůbec a dalších 37 % golf omezuje, byť se snaží navštěvovat indoorová centra. Pouze 8 % golf neomezuje a pravidelně navštěvuje indoorová centra a někteří dokonce cestují za golfem do zahraničí. Pokud jde o venkovní hru za nepříznivého počasí, tak 23% golfistů je ochotno hrát, 44% spíše ano, 30% spíše ne jen 3% není ochotno hrát.

A ještě výzkum týkající se hráčů svazáných s domovským areálem, hřištěm. Přes 61% hráčů ho navštěvuje především proto, že je dopravně dobře dostupný. Pro 41% je prvořadá atmosféra v klubu a na hřišti, pro 24% je zásadním faktorem kvalita hřiště a jeho služeb, pro 22% cena a u 15% hráčů jsou nejdůležitějším faktorem přátelé.