Spilková a golf na Cindě

(G 365) Jen pár letmých poznámek ke golfovému dění v uplynulých dnech. Samozřejmě nemůže chybět ženská tůra na Albatrossu, ale také jedna mediální kauzička, která o golfu v českých zemích cosi říká.

Spilková neprošla na Albatrossu cutem, přitom před turnajem myslela na první desítku. To je docela tvrdý rozdíl, byť hranici cutu minula jen o jedinou ránu. Ale stalo se a je to nepříjemné. Situace trochu připomněla mužské turnaje European Tour na Čeladné, kde se to domácími hráči ve startovním poli vždycky hemžilo, ale nakonec do finále neprošel nikdo.

Spilková má letos zvláštní sezónu. Nevede si nějak katastrofálně, ale také ne tak dobře jako loni. Stále se jí nedaří splnit úkol, který měla do letošní sezóny: zahrát tři vyrovnanější a pokud možno lepší kola. Jednou zahraje výborně, pak se ale propadne. Nechci tu spekulovat, co je příčinou, zda technická nebo psychická stránka hry. Pravděpodobnější je to druhé, důvodů k tomu je totiž víc.

Celkově se potvrzuje známé pravidlo platící v jakémkoli sportu: je obtížné dostat se na vrchol, ale ještě těžší je udržet se na něm. Spilková se loni na svůj osobní vrchol dostala, zahrála v prvním roce na LET slušně. Jenže letos se musí vyrovnávat se změněnou situací ve vlastním týmu a také se zvýšenými nároky, kterou jsou na ni z mnoha stran kladeny. Spilkové je sedmnáct a spíše ještě sbírá zkušenosti, než aby přesně věděla, čím je a není.

Neprojít cutem na „domácím“ turnaji není samozřejmě žádná tragédie, ale je to prostě domácí prohra. Ztracené tři body, řečeno fotbalovým počítáním. Do konce sezóny je ještě dost času, ale nebude to nic lehkého, udržet se na LET. Český golfový fanoušek také právem cítí jisté zklamání.

A propos fotbal a golf. MF Dnes před pár dny zveřejnila článek o tom, že legendární fotbalové hřiště na pražské Císařské louce, kde se hrál vůbec první fotbalový zápas v Čechách, pravděpodobně zanikne. Místo něho by tu měl vzniknout golfový drajving. Golfisté ze Smíchova a levého břehu Vltavy mohou být rádi, nebudou muset jezdit přes řeku do Hodkoviček.

Jenže nejen fotbalový fanda to vidí jinak. Nešlo při čtení článku přehlédnout jistý podtón, který se nesl ve znamení: Čestná fotbalová tradice kapituluje, vítězí prachatější golfisté. Kdybych nehrál golf a měl rád fotbal, na základě tohoto článku bych si pomyslel: Ať jdou ty golfisti do … Ty jejich prachy všechno uplatí… Skutečnost je nicméně taková, že majitel areálu chce prostě vydělat a na fotbale se mu to nepodaří. Tak vezme nabídku, která je také sportovní a která vynese několikrát tolik.

Na „Cindě“ jsem kdysi taky párkrát hrál fotbal a je to docela hezké místo. Fotbal tu měl tradici, ale osobně je mi jedno, co se tu bude hrát. Těžko však tohle vysvětlím lidem, kteří hrají jen fotbal a golf už nikoli. Ti tuhle proměnu vidí jako boj chudého dobra s bohatým – ani ne snad zlem, jako spíše se světem, kterému nerozumí a nechtějí do něj patřit. Golf je v téhle cause nevinný, ale v širším důsledku z toho – bohužel – nevychází s dobrým mediálním obrazem.

A aby toho nebylo dost, opět MF Dnes o pár dní později; zveřejnila velký investigativní článek o lobbistovi Janouškovi a jeho kontaktech. Článek ilustrovala velká fotografie Janouška s golfovou holí a ležerním výrazem v tváři, v ústech cigárko. Jestli chtěl někdo golfu udělat antireklamu, pak nešlo vybrat vhodnější snímek.

Samozřejmě, že český golf nečítá jen Janoušky a causy typu Císařská louka. Patří do něho i turnaj na Albatrossu, který i přes neúspěch Spilkové patří k pozitivním záležitostem. Ale nejširší veřejnost to bohužel takhle nevnímá. A je to znát i na skutečnosti, že Janouškova fotka v MFD zabírala mnohem větší prostor než malý článek v tom samém vydání, který informoval o dění na turnaji LET.