Kolik místa v Česku zabírají všechna golfová hřiště?

(GOLF) Určitě už jste se někdy setkali s názorem, že Českou republiku v posledních dvaceti letech „zaplavila“ golfová hřiště a že jich je už moc. Jaká je ale skutečnost, když vše přesně změříme a porovnáme se západními státy?

V Česku je v současnosti zhruba 100 golfových areálů. Evropská golfová asociace (EGA) uvádí na svých oficiálních stránkách, že Česko disponuje 96 hřišti, Česká golfová federace jich ale registruje 101 znormovaných, protože mezi ně počítá i pětici šestijamkových. Celkově je podle ČGF v republice znormovaných 49 hřišť s osmnácti a více jamkami, 47 s devíti jamkami a 5 s šesti jamkami.

Kolik plochy tyto areály zabírají? Průměrná rozloha devítjamkového hřiště je v Česku zhruba 20-25 hektarů. U osmnáctky je to 60-80 hektarů. Jedna z největších osmnáctek u nás, Kunětická Hora, má téměř 100 hektarů, naopak na spodní hranici 40 hektarů se pohybují hřiště jako Čertovo Břemeno nebo Lázně Bohdaneč.

Budeme-li tedy počítat za průměrnou rozlohu devítjamkového hřiště 20 hektarů, a u osmnáctijamkového 70 hektarů, pak se jedná v případě všech devítek a osmnáctek o celkovou plochu 4 370 hektarů. Z toho na osmnáctky připadá 3 430 ha a na devítky jen 940 ha. Připočteme-li plochu zhruba 50 ha v případě pěti šestijamkových hřišť a několik dalších desítek hektarů pro plochu areálů disponujících jen drivingem a cvičnými plochami, dostáváme se k celkové rozloze zhruba 4 500 hektarů pro všechna golfová hřiště a areály v republice.

4 500 hektarů je 45 km². Může to být obdélník o rozloze zhruba 5 x 9 kilometrů. To je relativně malá plocha, protože například Praha samotná má 496 km². Tato plocha také představuje pouze 0,057 % z rozlohy České republiky. Pro srovnání: rozloha Krkonošského národního parku je 549 km², lipenská vodní nádrž má plochu 49 km², město Kladno 37 km².

Jako opravdový kontrast můžeme uvést, kolik se ročně zabere zemědělské půdy v České republice. Ministerstvo životního prostředí uvádí, že jen v roce 2013 ubylo 4 500 hektarů zemědělské půdy. A co je především alarmující, přibližně polovina tohoto záboru nastává v důsledku transformace zemědělské půdy na zastavěné plochy – tedy na stavby rodinných domů, obchodních ploch, skladů, silnic atd.; další polovina jde hlavně na zalesňování a vznik lučních ploch. Zastavěná plocha se přitom v období 2000-2013 zvýšila o 3,5 % a v současnosti je tak veliká, že tvoří 10,6 % území ČR. To je 8 352 km². Proti tomu je 45 km² golfových hřišť směšné číslo… Navíc netřeba hovořit o tom, že golfové hřiště stále zůstává přírodním prostorem, zatímco zastavěná plocha je především beton či asfalt. A jde o plochu z hlediska přírodního navždy, či minimálně na desítky let (v případě skladů) ztracenou.

Jak je na tom Česko ohledně „záboru“ prostoru pro golfové areály v porovnání se západními zeměmi? Kolik plochy zabírají golfová hřiště například sousedním Rakousku nebo v golfové Mekce, ve Skotsku?

V Rakousku je 156 hřišť, z toho ovšem zhruba 30% je devítijamkových a 70% má osmnáct jamek. To je celková plocha zhruba 8 420 ha, tedy skoro o polovinu více než v Česku. Pokud jde o Skotsko, tam je asi 20% hřišť devítijamkových a zbytek má 18 jamek, dohromady je zde hřišť 560. Celkově jde o rozlohu 33 600 hektarů, tedy 336 km². To je 7,5 krát více než v Česku, přičemž Skotsko je zhruba stejně tak velké jako Česká republika.

Další srovnání můžeme vytvořit na základě počtu hřišť v dané zemi a celkové rozlohy země. V zásadě jde o to, jak je zde „nahuštěno“ golfových hřišť. Celkový počet hřišť totiž nemusí o ničem vypovídat, pokud jde o velkou zemi: to je případ Švédska, kde sice 436 hřišť, což je obrovské číslo, ale země má rozlohu skoro 450 000 km². A to je zase obrovská plocha (byť většinu plochy zde tvoří spíše málo obydlené území, kde bývá i hodně sněhu).

Následující tabulka tedy udává, na kolik kilometrů čtverečních rozlohy země připadá na jedno golfové hřiště.

Z tabulky vyplývá, že s největším počtem areálů ve vztahu k rozloze dané země je možné setkat se v golfově nejtradičnějších zemích, tedy v Anglii, Skotsku či Irsku. Následují země rozlohou spíše menší, ale golfové vyspělé – Nizozemí, Dánsko atd. Velký počet hřišť nalezneme ve Skandinávii, ovšem zde – s výjimkou Dánska – připadá jedno hřiště na více než 1 000 km², což je dáno především velkou rozlohou těchto zemí.

Česká republika je z hlediska celkového počtu hřišť v poslední třetině tabulky, ovšem z hlediska poměru počtu hřišť a rozlohy země jí náleží desáté pořadí, tedy zhruba v polovině tabulky. To znamená, že prostor pro golfová hřiště v Česku určitě ještě je a počet hřišť zdaleka nepřekročil únosnou a na západě běžnou míru.