Karta rekreanta: průlomový počin pro golfové začátečníky?

(GOLF 422) V českém golfovém prostoru se objevil nový projekt, který by mohl znamenat výraznou změnu organizování hráčů golfu. Především napomůže začátečníkům. Jaké jsou podrobnosti či úskalí akce „Bavte se golfem“?

Projekt „Bavte se golfem“ – někde je také nazýván „Karta rekreačního golfisty“ – je zastřešen Asociací majitelů golfových hřišť (AMGH), která v Česku zahrnuje celkem 25 hřišť. A nejsou to žádné nevýznamné areály, naopak: Albatross, Slavkov, Kaskáda, Konopiště, Mladá Boleslav, Dýšina, Slapy, Mladé Buky, Kynžvart, Čeladná, Ropice atd.

Jak tvrdí organizátoři projektu, základní smysl je umožnit začít hrát golf rychleji, než tomu je dosud. V praxi to má vypadat tak, že zájemce o golf zavolá na některý z oněch 25 areálů, domluví si návštěvu, bude zdarma proškolen během tří hodin pověřenou osobou klubu (manažer atd.) a zároveň absolvuje devět jamek. Tím získává status Rekreačního golfisty. Pak by měl absolvovat ještě dalších 3×9 jamek s průvodcem, po nich obdrží doživotní hrací kartu (za cenu 300 Kč), která ho opravňuje hrát na hřištích AMGH a dalších hřištích po celé Evropě, jež jsou začleněny do European Golf Course Owners Association.

Když jsem poprvé četl informaci o tomto projektu na stránkách www.bavtesegolfem.cz, všiml jsem si v první řadě velmi vstřícné cifry 300 Kč za „kartu“ a informace o tom, že zájemce musí absolvovat jen jedno proškolení s osobou z klubu. To mi připadalo skutečně velmi ulehčující oproti nynějšímu stavu, kdy zájemce o golf stále musí absolvovat proces získání Osvědčení pro hru, navíc k němu potřebuje většinou služeb profesionálního trenéra, měl by se pak i stát členem nějakého klubu atd.

Pokud však získáte Kartu rekreačního golfisty, nepotřebujete být nikde organizován, jen prostě máte nějaký doklad-kartičku, která by měla lidem na recepcích golfových areálů říct, že golfovým pravidlům rozumíte a víte, jak se na hřišti chovat. Karta rekreanta by mohla být výhodná i ve chvíli, kdy golf už nějakou dobu hrajete (začali jste třeba v zahraničí), nechcete být členem klubu, mít hendikep, a přesto se vám hodí alespoň nějaký golfový doklad. Karta by se tak do budoucna mohla stát do jisté míry i variantou ke kartičce člena ČGF.

Věc má nicméně pár háčků, které moje prvotní nadšení pro celý projekt trochu zchladily.

Teprve po podrobnějším studiu podmínek jsem přišel na onu povinnost odehrát 3×9 jamek na některém z hřišť sdružených v AMGH. V tom je skryto pozadí celé akce – jde nejen o pomocnou ruku pro golfové začátečníky, ale také o marketingovou aktivitu skupiny hřišť. Co tedy ušetříte na trenérovi či členství v klubu, to investuje do fýček za hru.

Otázkou také je, jak na onu kartu budou reagovat ostatní areály, které nejsou sdruženy v AMGH. Budou ji uznávat, pustí s ní hráče na své hřiště? To jsem se nikde nedočetl. Dvacet pět areálů v Česku je z hlediska celku pouhá čtvrtina. Jde, jak bylo řečeno, o známá, kvalitní a velká hřiště, ale to může být také jistým úskalím, protože v současné době, kdy všichni šetří, se novým zájemcům o golf hodí spíše levnější a malá hřiště.

Je jasné, že současný systém – a nejde jen o ten český, ale i v mnoha dalších evropských zemích – je poměrně nepružný, bariérní. Nepřeje golfu jako takovému, ani golfovému podnikání. Organizátoři akce Bavte se golfem mají naprostou pravdu, pokud píší: „My, majitelé golfových hřišť, jsme si uvědomili, že nastal čas, kdy je třeba začít oddělovat potřeby a nároky na výchovu sportovních a rekreačních hráčů. Když chcete hrát golf jenom pro radost a zábavu s přáteli, není přece nutné, abychom vás nutili do znalosti složitých soutěžních pravidel, vysoké herní dovednosti a hry sportovních turnajů.“

Nicméně další tvrzení „Projekt „Bavte se golfem“ nastavuje nové, jednoduché podmínky pro zájemce o golfovou hru a reaguje tak na změny prostředí v Evropě, kde rekreační pojetí golfu dostává zelenou,“ už má háček v termínu „jednoduché podmínky“. Ony totiž ty podmínky nejsou až tak jednoduché, stále je tu nutnost oslovit hřiště, domluvit si instruktáž, absolvovat 3×9 jamek… Není to stav známý z veřejných hřišť v USA i jinde, kam prostě přijdu, půjčím si hole a hraju.

Poté, co vznikl projekt Hraj golf, změň život, je tu tedy další, byť poněkud modifikovaná „náborová“ akce snažící se zajistit českému golfu stálý růst. V principu lze její existenci přivítat, protože dává veřejnosti další, jinou možnost přístupu ke golfu. Je to navíc aktivita časově neohraničená, má výhodu v tom, že může existovat stále a čím déle také potrvá, tím větší šanci na rozšíření má.

Osobně by se mi však líbila jiná varianta: přijdu na JAKÉKOLI hřiště v České republice, tam mne během tří hodin po zaplacení 300 korun a jednoho fýčka na devět jamek někdo zaškolí a obejde se mnou hřiště, načež odejdu s kartou a tím jsem doživotní golfista a vše je vyřízeno. Jsem zvědav, zda se tato představa někdy stane realitou.