Hledají se noví hráči

(GOLF) Minulý týden uspořádal Jan Loužecký ze společnosti TeeTime workshop na aktuální téma: hledání nových golfistů. Setkání několika desítek zástupců golfových klubů, manažerů a majitelů hřišť přineslo zajímavé poznatky.

V první části zhruba dvouhodinového setkání se hovořilo především o tom, jaká je dnes v Česku situace ohledně počtu golfistů a jejich herní aktivity. Jan Loužecký, jehož TeeTime odbavuje hráče na zhruba 85% českých hřišť, ukazoval čísla, která nebyla až tak radostná.

Ačkoli server ČGF registruje zhruba 56 000 jmen, nejde ve všech případech o hráče golfu. Například 3 600 hráčů je bez hendikepu – částečně jde asi o nehrající manželky, částečně může jít o děti. Další skupinou jsou hráči s HCP 54. Je jich celkem 12 000. Jak ti jsou aktivní, jak mnoho hrají? To je otázka; na turnaje asi moc nechodí, doufejme, že hrají alespoň rekreační hry.

Je zde ovšem ještě jedna překvapivá skupina. Celkem 12 000 hráčů totiž v posledních třech letech odehrálo pouze tři hry! Tedy jednou ročně na golfu… Je možné, že hráli, aniž by prošli recepcí, je možné, že hráli hodně zrovna na hřištích, které TeeTime neeviduje. Ale to může být spíše menšina.

Faktem prostě je, že zhruba 12 000 hráčů patří k „spícím“. Golf sice umí a mají doma hole, jenže s nimi na hřiště nechodí. Tohle je skupina, kterou by bylo potřeba znovu vrátit do hry.

A pak je tu těch zbývajících zhruba 32 000 hráčů, kteří skutečně golf hrají. Zhruba 15 000 z nich odehraje ročně 0-10 turnajů, dalších 6 700 pak 11-20 turnajů. Zhruba 12 000 hráčů odehraje do deseti rekreačních her ročně, dalších 5 400 do dvaceti her.

Tom Charvát z hřiště Slapy pak hovořil o golfu v širších sociologických souvislostech. Podle studie, kterou si nechala zpracovat Asociace majitelů golfových hřišť, je v České republice přes 300 000 lidí, kteří mají měsíční příjem nad 40 000 korun. Ti všichni jsou z hlediska golfu potenciálními zákazníky. Právě z této socioekonomické skupiny se mohou golfisté nejvíce rekrutovat.

Z těch více než 300 000 lidí již nyní hraje golf asi 12 000. Ale tenis jich hraje okolo 120 000. Je vidět, že golf se sice stal v posledních patnácti letech velmi rozšířeným sportem, ale masovosti ještě nedosáhl.

V Charvátově prezentaci se objevil i tento názor: „Kampaň ČGF „Hraj golf” oslovila a přivedla k registraci cca 18 000 zájemců, kteří však narazili na bariéru „podmínkami a restrikcemi svázaného golfu”. Neuchopený potenciál zůstal stát na prahu golfového prostředí a pouze malá část těchto lidí, kteří deklarovali svůj zájem o golf, se zařadila mezi registrované hráče. Podmínky pro golfovou hru tak, jak je prezentuje ČGF spolu s trenéry PGA, jsou vhodné pouze pro sportovního golfistu. Uzavřený „klubový golf” je pro významnou část střední vrstvy neakceptovatelný. Podmínky pro golfovou hru nastavují majitelé golfových zařízení, kteří musí pracovat s realistickým rozpočtem a rozumnou dobou návratnosti investic. Golfové hřiště se ve své podstatě a ekonomických principech nijak neliší od jiných druhů sportovišť. Není tedy možné jej provozovat pouze pro potřeby hráčů sdružených ve sportovním svazu. Řešením je vytvoření prostoru pro “rekreačního hráče”. Trh západní Evropy začíná rozlišovat „sportovní” a „rekreační golfisty”.

Jan Loužecký nicméně zároveň ukázal, že právě zmíněná kampaň Hraj golf, změň život nakonec nebyla zdaleka bez efektu, protože ze zhruba 19 000 lidí, kteří od roku 2010 projevili o akci zájem, se jich nakonec registrovalo přes 5 000. Svým způsobem tak akce zbrzdila pokles přírůstku nových hráčů. Loužecký nejen tuto akci, ale v zásadě každou aktivitu, která povede k příchodu nových hráčů, hodnotí pozitivně: „Lepší něco udělat, než nedělat nic.“

V druhé části workshopu došlo na prezentaci projektu nazvaného příznačně Nový hráč. Je to startovací balíček, který nabízí zájemcům o hru balíček 5+1 fee v ceně 1 570 korun. Vedle tohoto projektu se prezentoval i projekt Jdu na golf společnosti CZ Golf, kde je zajímavým prvkem fakt, že za vcelku nízkou cenu 990 korun dostanete hned tři hole (7, P, patr), máte dvě  lekce s trenérem včetně tréninkových míčků, tři míčky do kapsy a návod v kostce Jak se chovat na golfu. Oba projekty pak lze rozvinout i do karty Rekreačního hráče, což je projekt, který vznikl již před časem.

Jak vidno, v současnosti existuje docela dost způsobů, jak se ke golfu dostat. Základní otázka ovšem zní: chce se vůbec lidem, kteří golf nehrají, tento sport zkusit? Jsou tu ještě nějací, kteří by se dali zlákat? Není opravdu potenciál vyčerpán?

Nemám na tuto otázku jasnou odpověď. Mám jen pocit, že na jedné straně jsou vnější podmínky, ekonomika celé země i jednotlivých rodin, také jistá časová a finanční náročnost golfu. To hraje proti. Ale na druhé straně jsem přesvědčen, že určitě existují tisíce, možná desítky tisíc lidí, kteří by chtěli tento sport hrát. Sportovní tradice je v Česku silná, lidi sportují pořád a hodně. Chtějí se bavit. A golf by je určitě bavil.