Golfové hřiště v Brdech? Byla by to pitomost.

(GOLF) Před pár dny jsem objevil informaci, která mne zaujala: „Projekt osmnáctijamkového hřiště existuje v lokalitě Padrťských rybníků ve vojenském prostoru Brdy mezi Rožmitálem pod Třemšínem a Mirošovem.“ Vydal jsem se po stopách tohoto sdělení.

Vojenský prostor Brdy by se měl v roce 2015 otevřít veřejnosti, vojáci z něj odcházejí kvůli úsporám v resortu. V Čechách mají ještě vojenské újezdy u Karlových Varů (Hradiště-Doupov) a na jihu Čech (Boletice). Újezd v Brdech fungoval od roku 1926, významně ho rozšířili nacisté a po nich komunisté. Má rozlohu 260 kilometrů čtverečních, jde zhruba o obdélník velikosti 20×10 kilometrů.

Dnes se jedná o přírodně nejcelistvější území centrálních Čech. Jsou zde jen lesy, prakticky žádná civilizace, krajina má téměř horský charakter. Bezlesnaté jsou jen malé části území, výcvikové a cílové plochy, kde má krajina luční až stepní charakter. Významnou součástí jsou zdejší potoky a vodní nádrže, k nejhezčím patří dva Padrťské rybníky založené už v 16. století, Dolejší a Hořejší, které na sebe navazují. Právě u nich je také bezlesnatá vojenská cvičební plocha. A na tuto plochu tedy zřejmě kdosi umístil onen „projekt osmnáctijamkového hřiště.“

Odkud se tato informace vzala? V Příbramském deníku ji 12. 12. 2013 vyslovil středočeský Hejtman Josef Řihák. Ten se staví proti odchodu vojáků z Brd, domnívá se, že krajina se stane obětí dravých podnikavců a její přírodní unikátnost vezme za své. Hejtman informaci sdělil takto: „Developerské projekty na takzvaný rozvoj Brd jsou již připravené. Existují již plány například na stavbu sjezdovky na Třemošné či na vybudování golfového rezortu u Padrťských rybníků. Plzeňský kraj si jistě ne nadarmo nechal již v loňském roce udělat od nizozemské develeporské společnosti s pobočkou v Praze studii o územní prostupnosti Brd.“

Starost o brdskou krajinu je ze strany hejtmana chvályhodná, na jeho informace ovšem ihned reagoval na serveru pribramsko.eu předseda občanského sdružení Brdy – Res publica, dr. Pavel Čámský. I toto sdružení si klade za cíl chránit Brdy před devastací – viz jejich stránky http://www.brdy-respublica.estranky.cz/, kde jsou zdokumentovány aktivity sdružení založeného v roce 2005.

Pavel Čámský říká: „V roce 2005 přišla Okresní hospodářská komora v Rokycanech s nápadem na tzv. „odvojenštění“ Brd… Celý ten „plán“ obsahoval zhruba 20 řádek textu (…) a obsahoval pro nás nepřijatelnou formu využití Brd. Zmiňovalo se tam i nějaké rekreační využití okolí Padrťských rybníků, o „golfovém resortu“ tam nebylo ani slovo. I kdyby však existoval jiný „plán“ na golfové hřiště na Padrti, byl by předem odsouzen k nezdaru. Pokud bude újezd zrušen, zůstane území ve vlastnictví státu a v režimu ODOS a navíc zde vznikne CHKO, a na Padrti bude vyhlášena I. zóna ochrany. Půjde tedy o území, kde jsou vyloučeny jakékoli zásahy, kromě nezbytného managementu přírody. Golfový resort na Padrti je asi stejně reálný, jako že se Česká republika stane v dohledné době nejrozvinutější zemí světa.“

Jinými slovy: o tom, kdo nosí v hlavě myšlenku na „golf na Padrti“, ví v tuto chvíli asi jen hejtman Josef Řihák. Ten ji použil i jako strašáka, který má veřejnost přesvědčit o tom, že Brdy jsou v ohrožení a že je potřeba s tím něco dělat.

Tím by mohl tento článek skončit, neboť se ukazuje, že: 1/ Golf na Padrti je nejspíš něco na způsob novinářské kachny, jde o informací založenou na pofidérním základě. 2/ I kdyby někdo tuto myšlenku skutečně nosil v hlavě, nepůjde ji vzhledem k daným okolnostem realizovat.

Dodal bych nicméně k daným faktům ještě pár osobních postřehů, protože oblast Padrťských rybníků znám velmi důvěrně coby cyklista.

Jde skutečně o území mimořádné přirodní kvality, jedno z nejklidnějších a nejpřirozenějších v centrálních Čechách. Paradoxně vzniklo i tím, že vojáci celý prostor dlouhá desetiletí nechali svému osudu. Padrť je dnes, stejně jako jiné okrajové části vojenského prostoru, částečně přístupná po cyklostezce, která vede po hrázi Hořejšího rybníka. Pěší či cyklovýlet vřele doporučuji, a to klidně i v zimě.

V Česku znám mnoho míst, kde by golfové hřiště vypadalo krásně, na většině z nich bych si ale nepřál, aby stálo: krajinu by porušilo. Platí to stoprocentně i o golfu na Padrti; osobně bych proti něčemu takovému okamžitě protestoval. Navíc by to byla hloupost i z důvodů ekonomických. Oblast je ve výšce zhruba 650 metrů, patří k nejchladnějším v celých Brdech. Je vzdálená nejen od větších měst, ale je i dopravně špatně dostupná. Navíc v nedalekých Hořehledech, které jsou od Padrtě asi 10 kilometrů, už golf funguje.

Nejde přitom jen o Padrť, ale vlastně o celou oblast Brd, resp. tu část, kde jsou nyní ještě vojáci a kde po jejich odchodu vznikne CHKO. Stavět tu golfové zařízení by znamenalo jít hlavou proti zdi – asi jako když byla v Klánovicích prosazována varianta osmnácti jamek s kácením lesa. Existují mnohem vhodnější a praktičtější místa, kde golf bude pěkný a nebude v rozporu s přírodou.

Lze jen připomenout slova českého architekta Ladislav Žáka, tvůrce vytříbených funkcionalistických vil 30. let a zároveň průkopníka v oblasti krajinné ochrany, který už v roce 1947 napsal, že by žádná stavba – ani ta nejkrásnější – neměla vzniknout tam, kde by jí byly „obětovány krajinné hodnoty, jejichž cena tkví právě v jejich neporušitelnosti.“ Podle Žáka je nejlepším počinem v některých případech nestavět nic, neboť „prázdný prostor je také architektura“. Žákova slova platí nejen pro budovy, ale i pro ty stavební projevy, jako je golfové hřiště.

P.S. Snímky v galerii zobrazují oblast Padrťských rybníků a někdejší prostor, kde stávala obec Padrť (založena 1565, zničena 1952) a kde posléze cvičili vojáci.