G 306 / Nová klubovna na Čertově Břemeni: unikát, jaký v Česku nevidíte

Na Čertově Břemeni letos zahájili sezónu otevřením velké klubovny. A je to i velké překvapení: originální až výstřední koncepce budovy zastiňuje prakticky vše, na co jsme dosud byli na českých golfových hřištích zvyklí.

V Česku se na golfu staví spíše tradičně, využívají se již existující objekty a limitem bývají i peníze. Ale klubovna má velkou vypovídací hodnotu, její tvář bývá skoro tak důležitá jako design hřiště. Některá česká hřiště se mohou pochlubit kvalitní novou architekturou: Hostivař, Hodkovičky, Kaskáda, Mladé Buky, Benátky, Albatross i další.

Původní klubovna

Také původní malá klubovna na Čertově Břemeni z roku 2002, svérázný „bunkřík“, k takovým stavbám patřil. Jeho tvůrci z D3A studia za ni získali i architektonické ocenění, stavba perfektně korespondovala s charakterem místa. Využila zdejší typický materiál, kámen. Po rozšíření hřiště z devíti na osmnáct jamek však už nestačila. A tak se začalo přemýšlet o stavbě nové klubovny.

„Původně jsme ji chtěli mít u silnice, mohli by ji využívat i cyklisté a v zimě lyžaři. Ale prostor se ukázal být nevýhodný,“ říká dr. Jiří Němec, zakladatel a majitel hřiště. „Nakonec jsme zvolili místo uvnitř areálu, u drajvingu. Je odtud pěkný výhled jižním směrem, na protější rybník a stráně.“

Nová klubovna opravdu otevírá návštěvníkům výjimečné panorama, předvádí jim jednu z největších deviz areálu: harmonicky vyhlížející krajinu, kde se různorodě střídají lesy, voda i louky.

Nová klubovna je mnohem větší

Že stavbu navrhne opět ing. arch. Stanislav Fiala, jenž pod hlavičkou D3A vytvořil i původní klubovnu, bylo nabíledni. Jiří Němec pokračuje ve vzájemné spolupráci, která má výraz i v jeho rodinném domě u hřiště, ale také ve stavbách pro farmaceutickou firmu jeho syna Petra. Syn také novou klubovnu finančně zajišťoval.

Stanislav Fiala přišel s návrhem velmi výjimečným. A přitom logickým. Nová klubovna totiž koncepcí navazuje na „bunkřík“, jen princip podstatně rozšiřuje a člení. Stavba má opět jediné podlaží, mírně se krčí nad zemí, zapadá do prostoru a opět využívá přírodních materiálů. Zatímco bunkru dominoval kámen, tady je charakteristickým prvkem dřevo. Využito je i hodně skla a břidlice, korpus budovy je betonový, uvnitř jsou příčky z barevně natřených tvárnic. Nejsou tu skoro žádné přímky, čtverce, vše je spíše nepravidelné. Organická architektura ve své typické podobě.

Hlavní vnitřní prostor

„Zadání vycházelo z ekonomiky provozu,“ říká Jiří Němec. „Jeden hlavní prostor, recepce i restaurace s barem vedle sebe, aby je v době menšího provozu mohl obsluhovat jeden člověk. Také jsme nechtěli dvě patra, aby personál i hráči nemuseli běhat nahoru a dolů.“ Takto řečeno to vypadá prostě, ale výsledek šel daleko za rámec jen užitné hodnoty. Nejčastější otázka na Jiřího Němce také zní: Kde jste vzal sílu uvěřit architektovi a jeho vizi? „To je snadné – známe ho, věděli jsme, o co asi půjde. A vím také, že nemá cenu v půlce stavby do procesu vstupovat a měnit ho.“

Týpí na střeše klubovny

Že jde o stavbu překvapivou, to pozná hráč už při cestě z parkoviště. Klubovna ještě není vidět, ale před vámi se tyčí několik dřevěných indiánských týpí. Ta stojí na střeše klubovny. Teprve při bližším pohledu zjistíte, že jde o estetický prvek: dřevo kryje odvětrávací komíny. Stejně neobvyklé jsou i stropní otvory, kterými do některých místností klubovny proudí světlo. Vysoce unikátní.

Hlavním prvkem je dřevo

Srdcem klubovny je podlouhlá hlavní místnost, která slouží jako restaurace, místo odpočinku, čtenářský či divácký koutek. Na jednom konci haly jsou pohodlné houpací koše, na druhém visí televize a je tu i knihovna (výběr chytrých knih, někdy sem pojedu jen číst si). Odevšad je prosklenou čelní stěnou vidět ven, do kraje – to je hlavní deviza prostoru. Sedět se dá i na terase, pod dřevěnou střešní pergolou. Pečlivé odstranění kůry ze stovek klád bylo jednou z nejzdlouhavějších prací při stavbě, čistilo se proudem vody. Dubové podpěry střechy vybíral jednu po druhé architekt sám v lese.

Za hlavním prostorem jsou další místnosti. Konferenční salónek, šatny, sprchy, záchody, prostor pro bagy, kancelář. Vešel se sem i malý byt se třemi místnostmi, pro občasné přespání. Pokud vás zaujmou na záchodech zvláštní kolečka a na nich navinutá železná hadice, tak to je topení na sušení ručníků.

Originalita je i uvnitř

Smysl klubovny spočívá v její praktické využitelnosti, ve vztahu ke každodennímu provozu. Čertovo Břemeno teď konečně disponuje službami pro větší akce, hřiště i zázemí pojme turnaje přes sto lidí. Nový manažer hřiště Tomáš Jelínek k tomu ale říká: „Nechceme a ani nemůžeme v principu měnit charakter areálu. Na Čertovo Břemeno jezdí lidé za klidem a odděleností, do přírody, i kvůli velmi výhodným cenám za hru. Všechno tohle zůstává, jen jsme prostě rozšířili možnosti. Už se tu konala svatba, dají se tu pořádat společenské i pracovní akce.“ Hřiště orientující se z větší části na fýčkaře se nebude vrhat do shánění turnajových sérií, ale areál je teď ideální pro středně velké podnikové nebo přátelské turnaje.

Kvalitní výběr v knihovně

Možná někoho překvapí fakt, že původně domácké hřiště má od nové sezóny i svého „manažera“. V minulosti byl manažerem, ředitelem, prezidentem i greenkeeperem – prostě vším – dr. Němec. „Teď jsem něco jako předseda představenstva v důchodu,“ říká dr. Němec. Na hřišti je ale prakticky každý den, stále ho tu potkáte a také se nic nemění na rodinném charakteru areálu. I nynější manažer totiž paří do rodiny, i on má k hřišti více než jen zaměstnanecký vztah. Provoz klubovny si nicméně vyžádal i další zaměstnance, celkem jich na hřišti pracuje šestnáct. Jsou to především lidé žijící v okolí.

Výhled z klubovny je velkorysý

Za jedinečnost se ale většinou platí. Takže moje otázka na závěr byla pochopitelná: kolik to celé stálo? Diplomatická odpověď zněla: „Nikoli málo“. Náklady na klubovnu dokonce převýšily náklady na hřiště samotné. Je ale bez debat, že tato stavba výrazně překračuje meze golfového světa, není to „jenom“ golfová klubovna. Je to stavba, o kterém se bude mluvit v souvislostí s tím nejzajímavějším i nejprogresivnějším, co bylo v českém prostoru na počátku 21. století vytvořeno. A je to také místo, které stojí za návštěvu skutečně pro všechny, nejen hráče golfu.