Zápas, uhrančivá kniha o skonu golfového amatérismu

(GOLF) Americký scenárista, producent a spisovatel Mark Frost napsal několik knih o golfu, dvě vyšly česky a obě jsou vynikající. Golfový sen vydalo nakladatelství Jota česky v roce 2008, letos následuje kniha Zápas, která popisuje neobvyklý souboj na hřišti Cypress Point v roce 1956 mezi čtyřmi světovými hráči.

Golfový sen napsal Forst v roce 2002 a líčí v něm vítězství Francise Ouimeta na US Open v roce 1913. Kniha je zároveň poučným příběhem o kořenech golfu v USA, jsou zde zachyceny mimořádné lidské příběhy i detaily tehdejšího golfového světa. Stejný autorský přístup zvolil i při psaní knihy Zápas, která nese podtitul Den, kdy se golf navždy změnil a která vyšla v USA poprvé v roce 2007.

Tématem se Frostovi stal soukromý golfový zápas iniciovaný dvěma obchodníky, který se odehrál v lednu 1956 na kalifornském hřišti Cypress Point (vytvořil ho proslulý Alister MacKenzie). Proti sobě nastoupili Ben Hogan a Byron Nelson na jedné straně a Ken Venturi a Harvie Ward na druhé.

Zápas byl soubojem generací, protože Hogan a Nelson už byli zralí čtyřicátníci v zenitu kariéry či za ním, zatímco Venturi a Ward byli mladí dvacátníci. A navíc byli oba amatéři, zatímco Hogan a Nelson profesionálové. Zápas se zrodil z poněkud troufalého výroku jednoho z obchodníků, že „jeho“ amatéři, které zaměstnává ve svém obchodě na auta, dokáží porazit kohokoli na světě. Tak mu jeho rival sehnal jako protihráče Hogana s Nelsonem.

Jestliže Golfový sen popisoval historii golfu konce 19. a počátku 20. století, pak Zápas zachycuje období 30. let až do počátku 60. let. Poditul Den, kdy se golf navždy změnil, zní sice trochu nadneseně, vystihuje však jedno z hlavních témat knihy, a tím je soumrak amatérského golfu a vítězný nástup toho profesionálního.

Ušlechtilí golfoví amatéři v čele s Bobby Jonesem, tvůrcem Augusta National (společně s A. Mackenziem) sice neopustili scénu právě při popisovaném zápase, Frostovi však tento duel posloužil jako vhodný středobod, kdy se nad jednou, desítky let trvající érou sportovního golfu, definitivně zavřela voda. Hogan, Nelson i Sam Snead (všichni narození 1912) byli první generací, která amatéry předčila a určila, že špičkový sportovní golf bude nadále spojován jen s profesionály. „Závodně hrající džentlmen amatér typu Boba Jonese či Warda a Venturiho je dnes vpravdě archaická postava, která zmizela ze scény tak jako bizoni a telegraf,“ píše trefně Frost.

Nesmírně přesně popisuje Forst podstatu amatérského přístupu ke golfu, jak byla typická ještě v 30. letech. Amatér byl finančně zajištěný, měl smysl pro vkus i čest a hrál golf jen pro radost ze sportovního soutěžení. Naopak profesionálové byli zástupci dělnických profesí, kteří se za těžkých podmínek drali nahoru. Amatérismus byl aristokratický, čistý a vznešený, profesionalismus měl na sobě bláto ulice i špínu peněz. Jenže vše se postupem let změnilo a golfu dnes vládnou milionářští následníci někdejších chudých proletářů.

Vedle toho však Frost líčí i individuální osudy všech čtyř hráčů. Bohabojný a čestný Byron Nelson, který po celou svou golfovou kariéru pouze chtěl vydělat si na to, aby si mohl koupit ranč a chovat na něm krávy. Vedle něj zamlklý dříč Ben Hogan, s tragickým zážitkem z dětství, ale s nesmírnou vůlí vítězit. A proti nim nonšalantní a světácký Harvie Ward a průbojný Ken Venturi, kteří hráli golf „jen tak“ a živili je jejich zaměstnavatelé, či spíše mecenáši. Na všech osudech autor ilustruje, jak se rodí golfoví šampióni. Každý mladý golfista, který chce něčeho dosáhnout, by si měl tyhle osudy pečlivě pročítat (stejně jako ty z Golfového snu), aby pochopil, jaká cesta na vrchol vede.

Je až neuvěřitelné, když Frost popisuje skutečně chudý život z ruky do úst těch golfistů, které dnes vnímáme jako legendy, základní kameny golfové historie. Frost přitom vede paralelu až do dnešních dnů, kdy je golf nablyštěným velkosvětem i továrnou na peníze, které však chybí opravdoví hrdinové.

„Vymizení dravé konkurence na amatérské úrovni uškodilo i profesionálnímu golfu,“ píše Frost, „neboť jako na běžícím pásu produkuje mnohdy šikovné, ale jinak chladné firemní hráče, kteří jaksi postrádají charakter, srdce a zápal našich největších šampiónů. Po Tigeru Woodsovi, posledním trojnásobném vítězi US Amateur – který se jako amatér naučil hrát i vítězit a jehož ohromující bezpříkladný úspěch vystřelil ekonomiku golfu do stratosférických výšin -, se nenašel jediný americký hráč, který by vyhrál víc než jen hrstku důležitých turnajů, nebo přivedl svůj tým k vítězství na posledním velkém mistrovství, Ryder Cupu, kde se hraje o něco jiného než o peníze.“

Frostovi se v Zápase – stejně jako v Golfovém snu – podařilo to, co je známkou každé dobré literatury: nejde jen po povrchu jevů a jejich popisu, ale dostává se k podstatným věcem života. V obou jeho textech se ve vzájemné symbióze perfektně propojuje sport, resp. golf, s historií společnosti i živými lidmi. Frost vidí velmi přesně všechno, co se skrývá pod povrchem, a dokáže o tom půvabně i napínavě, s řemeslnou suverenitou psát. Řekl bych, že v oblasti „golfových biografií“ se pohybuje se stejnou jistotou a mistrovstvím, s jakými odpalovali své míče Nelson s Hoganem.

Nelze než českému golfistovi obě knihy doporučit. Skoro bych řekl, že by to měla být téměř povinná četba pro všechny, kteří chtějí brát golf vážně. Především proto, aby si český hráč, který není příliš konfrontován s golfovou tradicí i minulostí této hry, uvědomil, v čem spočívá skutečný „duch“ tohoto sportu. Podstatu golfu a jeho místo v lidském životě, v dějinách i společnosti, obě knihy ilustrují příkladně.