Co čeká celosvětový golf?

(GOLF) Nikdo neví, co bude v budoucnu. Tváří v tvář rychlému světaběhu těžko říct, co se bude dít byť jen v příštích pár letech. Lze tedy vůbec odhadnout, kam se bude ubírat vývoj golfu v příštích desetiletích?

Golf je dnes v západní, euroatlantické společnosti patrně ve svém zenitu. V bodě téměř maximální nasycenosti. V nejvyspělejších zemích typu USA, Velká Británie, Švédsko, Austrálie či Japonsko počty hřišť nestoupají, v případě hráčů se drží na stálé úrovni 5-10% populace. To je asi maximum možného. Golf nikdy nebude běháním ani fotbalem, na to je příliš individualistický, příliš prostorově, energeticky, finančně, materiálově i časově náročný (výjimkou je Skotsko, to je ale případ sám pro sebe; asi jako Rakousko nebo Švýcarsko a sjezdové lyžování). Země „druhé vlny“ typu Německo, Francie, Nizozemí mají nárůsty minimální. Východní Evropa částečně dohání čas ztracený do roku 1989, v rámci západního celku však nejde o klíčový faktor. Růst ovlivňující evropská čísla může nastat jedině v Rusku (a na Ukrajině), ale zde hraje roli ekonomická a politická situace. V dějinách bylo Rusko často příslibem, ale často i nenaplněným.

Prapor rozvoje golfu v současnosti drží Asie. Ta disponuje obrovským potenciálem lidským, ale stále i prostorovým. Především z Číny by se v následujících desetiletích mohla stát golfová velmoc – pokud udrží ekonomický vzestup a hře nebudou na překážku administrativní obstrukce (které dnes existují). Důležitý nárůst lze očekávat i v jihoasijských zemích, podobně jako v minulosti nastal rozvoj v severoasijském Japonsku či Jižní Koreji. Golfově-turisticky jsou země typu Vietnamu zajímavé, hřiště tu jsou, ale domácích hráčů málo. To je ostatně i problém Turecka, golfové hvězdy posledních let. Jakmile by turistika opadla, golf by zde zašel na úbytě. Stojí jen na jedné noze.

Mimo Západ je potenciál golfového růstu stále v desítkách, stovkách procent. Vždy samozřejmě záleží na ekonomice konkrétní země, protože golf roste jen tam, kde společnost a lidé bohatnou. Současný počet asi 34 000 hřišť po celém světě by se tedy mohl díky růstu v Asii, snad i v Jižní Americe a potenciálně v Africe zvýšit za pár desetiletí na 40 000. Adekvátní bude i vzestup hráčů. Okolo roku 1975 jich bylo celosvětově na 40 miliónů, dnes jich je 60 miliónů. Tedy že by jich bylo v roce 2050 na 80 miliónů? Ale hlavní slovo bude mít Čína. Bez jejího přičinění nečeká golf celosvětově takový boom, jaký zažil v posledních třiceti letech hlavně díky kontinentální Evropě a USA.

Golf se v uplynulých desetiletích především v Evropě zdemokratizoval, posunul se od zábavy nejvyšších tříd k zábavě vyšších i středních vrstev. Kdysi elitářský tenis prošel podobným vývojem dříve, už od 60. let, a tento proces byl završen v 90. letech. Během té doby se tenis stal cenově velmi dostupný a otevřený všem, dosáhl pozice masového sportu. Jeho popularita sice už neroste, ale ani neklesá.

Golf by mohl jít podobnou cestou. Především v USA a v dalších anglosaských zemích by si měl udržet svoji stálou, dnes již masovou popularitu. Opírá se o tradici a je zde i výnosným byznysem; ekonomický zájem bude nutit všechy subjekty k maximálním výkonům. Evropský kontinentální golf nemá tolik hráčů ani hřišť, ani tradice není leckde pevně zakořeněna. Prospěla by mu – dle vzoru USA – větší otevřenost i cenová diverzifikace, která přiláká i finančně průměrné zákazníky. Jinak ho čeká nejen stagnace, ale i pokles. Nárůst jistých plebejských prvků spojených s demokratizací hry sice může být vnímán jako ústup od tradice, ale chce-li si golf v Evropě udržet nyní již širokou míru popularity, nezbyde mu než se přizpůsobit požadavkům a možnostem široké společnosti.

Lidé ve vyspělých zemích, především ti mladší, také dnes mění své aktivity s nebývalou dynamikou. Aby golf duchu doby stačil, čeká ho proměna směřující k větší jednoduchosti i rychlosti, včetně modifikace pravidel. Bez změn bude málo konkurenceschopný. V co však může věřit, je proměna jeho obrazu u nejširší veřejnosti. Golf vždy a všude na světě bojoval při svém růstu s negativními nálepkami, ale skoro všude se toto vnímání také posléze proměnilo. I v Česku je významný rozdíl mezi pohledem na golf v roce 1995 a 2015. Není důvod, proč by měl tento trend oslabovat. Golf bude více vnímán jako jeden z běžných sportů.

Golf má nakonec jednu výhodu. Není na rozdíl od módních a nových sportů tak snadno zranitelný. Jeho přitažlivost ověřilo už více než 150 let moderní existence. Je možné, že ho potkají výkyvy popularity, ale ve svém jádru je to sport natolik pozoruhodný a svébytný, že ho nelze ničím jiným nahradit. Netřeba pochybovat o tom, že i v roce 2050 se bude hrát a nestane se jen archeologickým artefaktem sportovních dějin.

Text vyšel v časopise Golf Digest