Malá a „neoficiální“ hřiště, o kterých se neví

(GOLF 423) V České republice je skoro sto znormovaných golfových hřišť, ale vedle nich existuje nemalé množství golfových zařízení, která mají pár jamek a jsou volně přístupná každému. Nabízím pár tipů na taková zařízení, o kterých se ví jen málo.

Postavit golfové hřiště je docela složitá věc, vyžaduje to peníze a také spoustu povolení. Posekat ale louku, vyhloubit na kulatých „koláčích“ neboli greenech jamku a dát do ní vlajku, vymezit odpaliště pomocí kolíků – a pak vlastně už jen sekat trávu, to není až tak náročné. Takový areál nelze považovat za plnohodnotné hřiště, ale golf to rozhodně je.

Objevuji tahle malá hřišťátka vždy, když jedu na kole. Když jedete autem, minete je. Nestojí většinou ani u hlavních tahů, spíše při vedlejších silnicích.

Před pár lety jsem naprosto náhodou narazil na hřiště v Českém ráji. Jel jsem tehdy trasou z vrchu Tábor směrem k Turnovu a poblíž Lomnice nad Popelkou. Mezi obcemi Košov a Morcinov mi najednou okolní louky připadaly „zvláštní“ – a bylo to skutečně golfové hřiště, budované jedním místním podnikavcem. Dokonce jsem ho tam potkal a nabídku, že o něm napíšu, s díky odmítl: nechtěl na sebe upozorňovat, golf tu bude prý jen pro místní. Dnes je ale dobře vidět na satelitních mapách – má šest jamek.

Další hřiště se mi zjevilo jak vylouplé z čarovného zámku. Je u Nového Berštejna, na pomezí Kokořínska a Českého Středohoří a stojí skutečně v parku zámečku, z něhož je dnes nevelký hotel. Jel jsem si vyfotit budovu zámku, ale zcela překvapen jsem v parku objevil jamky, grýny i pár bankrů. Zámecký park není veliký, mezi stromy jsou průseky a na nich jsou vměstnány jamky. Grýny, jak už to u podobných hřišť bývá, rovné a nijak nemodelované.

Na „fervejích“ se buď hraje golf, ale spíše se tu jen tak polehává, můžete se po nich volně procházet. Celý hotýlek je zařízen pro rodinnou dovolenou a golf je tu součástí sportovní nabídky – je tu ještě tenis včetně travnatého (!) kurtu a bazén. V parku je skutečně nádherně a říkal jsem si, že pokud tady někdo začne hrát golf, určitě si o této hře udělá pěkný obrázek.

Kuriózní hřiště jsem objevil minulý týden, když jsem s kolem zavítal do Krkonoš. Přijel jsem do lyžařského střediska Benecko, postavil kolo u jednoho z penzionů a jdu vyfotit panorama hor – a koukám, přímo přede mnou kus vysekané louky a na ní zapíchnuté tři vlajky. Amatérský golf pro každého, hlásá cedule. Opět tu je golf součástí širší nabídky sportů a vyžití pro celou rodinu; na vedlejším prostoru si skupina dětí zrovna hrála s velikými míči.

Golf na Benecku má přitom jedny z nejhezčích krajinných vyhlídek v Česku – je vidět celý masiv vrchu Kotel (1435 m), Zlaté návrší a údolí, kterým vede silnice na horní Mísečky a pak právě až ke Zlatému návrší. Malebné jsou i pohledy na protější luční stráně. Areálek na Benecku je opět hlavně pro úplné začátečníky, je to golf „na zkoušku“, zabavit sebe a třeba i děti. Ale je dobře, že tahle nabídka tu je.

Z poslední doby si vybavuji ještě jedno hřiště, či spíše jednu travnatou „dráhu“ s dvěma grýny na opačných stranách, toto zařízení stálo na zahradě jakéhosi penzionu u Plzně – ale za boha si teď už nemohu vzpomenout, jak se ona víska jmenovala. Snad nejbizarnější podobu pak měl „drajving“ v podobě sítě, do které mohli na dvorku jedné hospody (snad v Malšicích?) pálit návštěvníci na cestě z Bechyně do Tábora. Dal jsem si tu tehdy jednu limonádu i pár ran do sítě – ale když jsem tudy jel loni, hospoda už byla zrušená.

Pravidelné a zkušenější hráče golfu podobné malé areálky už příliš neuspokojí, budou vyžadovat delší jamky a minimálně devět. Ale už jen prostá existence takového zařízení jasně říká, jak se golf postupně včleňuje do života společnosti.

Myslím, že podobných zařízení existuje v Česku v tuto chvíli už dvě či i tři desítky, ať už mají jamku jen jednu nebo tři až šest (nebo rovnou osmnáct, jako známé naturální hřiště Třímany u Berounky). Kdysi jsem v jednom golfovém časopise četl dílčí seznam těchto golfových zařízení, ale za poslední roky jejich počet určitě vzrostl. Důvodem k jejich stavbě je na jedné straně komerční zájem, tedy snaha přitáhnout na další sportovní aktivitu nové klienty, někdo si ale pár jamek skutečně postaví proto, aby na nich mohl hrát sám či s lidmi z okolí. Chce to pak jen výdrž: sekat denně trávu není nic pro lenochy.