G 299 / Deset let prezidentem: resumé Milana Veselého

Stát deset let v čele firmy, organizace či společnosti je docela dlouhá doba. Milan Veselý vedl Českou golfovou federaci právě tak dlouho. Jakých to bylo deset let a s jakým výsledkem odchází?

Veselý nastoupil do vedení ČGF v roce 2001, krátce po smrti dosavadního prezidenta Hanuše Goldscheidera. Nebylo lehké po něm převzít funkci. Goldscheider měl jednak významné postavení v mezinárodním měřítku i letité kontakty, ale vyznačoval se i osobním charismatem. Stálé srovnávání s oblíbeným „Goldym“ asi nebylo zpočátku pro Veselého příjemné, ale dnes už je tato otázka pasé. Goldscheider byl jedinečný a Veselý byl prezidentem jiného typu. Co se týče prosté délky působení, tak dokonce Goldscheidera překonal; HG stál v čele československého a českého golfu od roku 1992 do 2001.

Desetiletí 2001-2010 znamenalo pro český golf větší růst i popularitu než předešlá dekáda. Golfová konjunktura je ovšem dána celospolečenskými a ekonomickými faktory a žádný funkcionář nemůže ovlivnit, kolik hráčů bude golf hrát a kolik hřišť se postaví. Veselý měl v tomto směru prostě štěstí: za své éry zažil jedny z nejlepších časů pro domácí golf. I díky vzestupu nemusel ani řešit nějaké kardinální potíže či rozkoly, ty bývají většinou spojeny s érou stagance či dokonce úpadku.

Co se Veselému během deseti let podařilo? Ptal jsem se několika lidí, kteří mu stáli v různých časech po boku. Všichni se shodli v jedné věci: Veselému se podařilo navázat na zahraniční aktivitu předešlého prezidenta. Zviditelňoval český golf v zahraničí, byl a stále je aktivním členem evropských golfových institucí. Není tam jen sám za sebe, ale reprezentuje Česko. Tento fakt je samozřejmě z pohledu běžného rekreačního hráče méně viditelný, týká se amatérského sportovního golfu, ale je to nezpochybnitelné plus Veselého prezidentství.

Co udělal Veselý pro český golf na domácí půdě? Na tuto otázku dotyční už odpovědi spíše hledali. Přesto je možné některé najít. Veselý například působil skutečně jako prezident, jeho silná osobnost dodávala funkci prestiž. Rozhodně nebyl slabým a nedůstojným prezidentem, navenek byl vhodným reprezentantem golfové sféry. Nebyl také spojován s žádným skandálem, kontroverzním podnikáním, nebyl vztažen do byznysových či lobbystických hrátek. I to je nesporným kladem jeho prezidentství – možná větším, než jsme si schopni uvědomit. Ono časté volání po „manažerském“ vedení ČGF totiž nebývá většinou ničím jiným, než snahou tak trochu si privatizovat federaci pro své zájmy.

Není nicméně snadné najít jasný, každému zřejmý přínos, kterým by se Veselý zapsal do historie českého golfu. Srovnatelné osobnosti jako například Prokop Sedlák či Karel Vopička ho mají: ten první má zásluhy na dokumentaci historie českého golfu, na tom druhém stála a stojí organizačně-sportovní část golfu. Ale musí být za prezidentem skutečně nějaké konkrétní dílo? Nestačí právě jen to reprezentativní vedení? V zásadě ano. Byť se ona „přidaná hodnota“ hodí a oceňuje.

Těch deset let má ale i svou méně přívětivou stránku. Opět vcelku panuje shoda: Veselý nebyl prezidentem-diplomatem, který obratně vyvažuje různé názory, chytře kormidluje mezi útesy. Veselý byl vyhraněný až bojovný. Sám říká, že je vysoce emocionálním člověkem – a jeho reakce také byly někdy neuvážené. Jeho emocionalita se projevila například v půlce dekády, kdy byl napadán ze strany časopisu Nr.1. Články útočily na Veselého neumětelsky, nevybíravě až sprostě. Bohužel Veselý na místo, aby se povznesl nad tento projev hlouposti, zareagoval. Rovněž velmi útočně a stylisticky neobratně. Nedokázal zkrotit svoji uraženost a říct si z výšky svého postavení: Psi štěkají, ale karavana jde dál.

Ukvapená útočnost se projevila ještě několikrát. Před volbou v roce 2009 napadl svého protikandidáta Jana Jenčovského, zrovna tak se při volbě 2011 nepřípadně vyjadřoval k novým kandidátům. A dokonce ve chvíli, kdy už nebyl pár hodin prezidentem, nečekaně vyhrožoval, že napadne výsledek jednání konference z hlediska právního. To bylo skoro trapné.

I jiné Veselého kroky působily nejednoznačně. Například když se snažil ovlivnit přijetí jednoho klubu do ČGF, přičemž jiný klub byl vehementně proti (šlo o vzájemný dluh klubů). Nebo když opět v problematice přijímání klubů razantně nasměroval delegáty k mnohem striktnějším pravidlům, což působilo v rozporu s předchozím liberalismem. Při svém aktivismu neměřil Veselý vždy stejným metrem. Ostatně někteří činovníci ČGF vzpomínají, jak byli po určitý čas ve Veselého přízni, aby se náhle ocitli v pozici kritizovaného.

V případě zmíněné volby 2009 se už vše obrátilo proti Veselému samotnému. Jestliže v jednu chvíli Jenčovského špinil, za pár dnů na to vyhlašoval, že právě s ním vytvoří dobrý tým. A přes palubu navíc hodil svého někdejšího souputníka Jana Hermana. To bylo na mnohé z delegátů konference příliš. Z jinak respektovaného prezidenta se náhle stal oportunista, který se chce držet vesla. Byť byl Veselý možná veden upřímnou snahou zabránit vlivu jedné skupiny na chod ČGF (byť je otázkou, jak by se tento vliv uplatnil), situaci řešil nevhodně.

Kdyby jsou kdyby, ale… Kdyby Veselý v roce 2009 po osmi letech normálně odstoupil, mohl odcházet s čistým štítem a ještě poctami navrch. To další angažmá mu byl čert dlužen – ovšem je to čert v něm samotném. I proto byl nynější Veselého odchod po deseti letech provázen jistými rozpaky, bez fanfár. Potlesku ve stoje se mu nedostalo. Veselý ovšem svým jednáním neprospěl především sám sobě, nešlo tu o golf obecně. Hladina se sice rozbouřila, ale bylo to vlnobití jen v rámci užší sféry vedení klubů, funkcionářů, federace. Že golfový prezident nejednal vždy vhodně, to většinu hráčů golfu nezajímá.

Jaké je tedy celkové resumé? V tuto chvíli nejednoznačné. Zdá se mi však, že negativa budou spíše zapomenuta, nebudou se jevit jako důležitá. Co si bude historie pamatovat, je prostý fakt, že těch deset let s Veselým v čele byly dobré roky pro český golf. Navíc má Milan Veselý šanci udělat pro český golf ještě dost prospěšných věcí na zahraničním poli. Hra ještě není na osmnácté jamce a konečný výsledek lze vylepšit.