G 241 / Únava golfového materiálu?

Golfové sloupky píšu už pátým rokem, týden co týden. Za tu dobu jsem jich napsal skoro čtvrt tisícovky. Ale teď jsem si řekl, že je čas na změnu.

Často se mě lidé ptali, jak hledám témata, o kterých píšu. Odpověď byla vždycky jednoduchá: náměty mi přinášel golf sám, jak jsem ho postupně objevoval. Okruhů je hodně: nová hřiště, vybavení, jak hrát, dění v rámci českého golfu, profesionální golf, turnaje v zahraničí… Neměl jsem prakticky nikdy problém s tím, o čem psát.

Letos jsem ovšem zjistil, že témata hledám už trochu obtížněji. Začal jsem mít například pocit, že o mnohém jsem v minulosti už psal. Někdy je také potíž s tím, o čem psát v zimě, když se nehraje. Hlavní příčinou je ovšem fakt, že se proměnil můj vztah ke golfu. Znáte to: v prvních letech hraní jste nažhavený, motivovaný až přemotivovaný. Pamatuju si, jak jsem hrál minimálně dvakrát týdně, jak jsem stále řešil vybavení, chodil na drajving, kupoval golfové knihy i časopisy a sledoval televizní přenosy do dvou do noci.

Tohle je minulost. Po šesti letech hraní mi stačí hrát zhruba jednou týdně, vybavení nekupuju, časopisy občas prolítnu (píšou pořád to samé – i proto, že jich je na českém trhu mnoho). Golf v televizi mě už zdaleka tak neláká, zvlášť když nehraje Tiger nebo nejde o nějaký major. Skoro jsem přestal hrát turnaje – z někdejších dvaceti ročně to byly letošní tři a měl jsem co dělat, abych uhrál povinné výsledky, které jsou nutné k udržení aktivního hendikepu. Nevím, jak to udělám příští rok – ale tak holt nebudu aktivní…

Svou roli hraje možná i fakt, že letos jsem si udělal z golfu zaměstnání. Pro televizi Public jsem točil každých čtrnáct dní golfový magazín Golf Prime Time. Udělat si z hobby zaměstnání není ideální. Ostatně každý, kdo se pohybuje v golfu pracovně, dobře ví, že je to nejlepší cesta k tomu přestat aktivně hrát. Příprava pořadu a natáčení mi přece jen odčerpaly trochu inspirace a chuti o golfu ještě psát.

Dneska mně proto na golfu baví hlavně dvě věci. Hra samotná, ale to jen v případě, že jdu hrát s lidmi, se kterými chci jít hrát. S blízkými, kamarády, přáteli. Pochopil jsem, že právě v tomhle je golf tak přitažlivý – namísto do hospody jdete na golf. Sociální rozměr hry. Hendikepová motivace, turnajová hra, kde vlastně potkáváte pořád neznámé lidi, to mě už moc nebere. A druhou věcí, která mne stále zajímá, jsou nová hřiště. Právě proto, že jsou nová, přinášejí jiné možnosti a jiné varianty hry. A je mi úplně jedno, jestli je to hřiště postavené za 2 miliony nebo za 200.

Tak jsem si řekl, že si vezmu v golfovém psaní malou dovolenou – protože jsem ji za těch uplynulých pět let neměl. Jenže jak si může vzít sloupkař, fejetonista, dovolenou? K psaní sloupků totiž pravidelnost patří, čtenáři jsou zvyklí, že vždycky v daný den v týdnu se ten „jejich“ sloupek objeví. S nějakým delším lenošením prostě sloupkař počítat nemůže. Řešení jsem tedy našel v tom, že teď přes zimu budu psát o golfu jen každých čtrnáct dní. A na jaře se uvidí – když budou témata a chuť, budu psát častěji, když ne, zůstanu u dvoutýdenní frekvence.

Takže… Tímto sloupkem přeju všem golfistům a čtenářům hezké Vánoce 2009 a úspěšný golfový rok 2010. A já si zatím jdu dopřát malé volno. První týden v roce 2010 si přečtete další golfový sloupek autora, co to má rád na vzduchu…

P.S. Jak mnozí čtenáři zaregistrovali, píšu od léta 2009 každý týden taky výletní tipy. A tam s tématy zatím nemám problém, ani teď v zimě. Zájmy se skutečně mění, od golfu se možná zase vracím víc k cyklistice a cestování českým prostorem, kterému jsem se hodně věnoval v desetiletí 1994-2004. Přeci jen: golf je fajn hra, ale kolo ničím nenahradíš a volné putování krajinou taky ne.