Členství v golfových klubech

Máte hendikep 54, máte nakoupené vybavení, chcete si jít zahrát. Vyrazíte na nějaké české hřiště a tam se vás v recepci zeptají: „Z jakého jste klubu? A jaké máte registrační číslo?“

Jeden z nejprestižnějších klubů v Česku, golfový resort Konopiště. Disponuje třemi hřišti.

Tuhle otázku vám na recepci u tenisových kurtů, na sjezdovce, ve squashové hale, na fotbalovém či hokejovém hřišti určitě nepoloží. V tom se golf v Česku od ostatních sportů liší. Teoreticky nemusíte být členem žádného klubu, v praxi je ale 99% českých golfistů v nějakém klubu (či alespoň Centrální mimoklubové registraci) zaregistrováno. V zahraničí, především v USA, je podobná „organizovanost“ nereálná. Část golfistů je členy nějakého klubu, ale část nikoli. Když víte, že budete hrát jen pětkrát do roka, nač být členem klubu? Prostě jen vezmete hole a jedete na nejbližší veřejné hřiště, popřípadě na klubové hřiště, které je otevřené příchozím.

Na onu otázku z recepce tedy můžete odpovědět, že nejste členem nikde, ale HCP 54 máte a třeba se prokážete i dokladem o jeho získání. Načež byste měli být vpuštěni na hřiště. Na některých hřištích je pak možné hrát i bez HCP 54.

Tradičním klubem je Golf Club Praha, který byl založen už ve 20. letech 20. století. Dnes má hřiště v pražském Motole.

V současnosti se v Česku ale prakticky každý hráč dříve či později stává členem nějakého klubu. Není to nutnost, ale je to výhodné. Členství v klubu znamená, že: 1. jste automaticky členem České golfové federace. 2. je vám veden hendikep na internetovém serveru ČGF. 3. většinou máte domovské hřiště, kde vedle klubových poplatků už neplatíte za hru; máte tu i různé slevy při nákupu zboží v pro shopu, slevy na drivingu atd.

Kdo by nechtěl být členem klubu, a přesto chce hrát turnaje, mít vedený hendikep, tomu je určena tzv. Centrální mimoklubová registrace (CMR). Jde o specifický „klub“, který spravuje přímo ČGF. Platí se roční poplatek, který je menší než u většiny klubů v Česku, ovšem CMR nemá žádné hřiště. Členství v CMR se vyplatí těm hráčům, kteří nechtějí platit za členství v klubech, protože jim připadá drahé, anebo hrají málo, popřípadě hrají pokaždé jinde a nechtějí se vázat k jednomu hřišti a klubu. CMR vznikla i proto, aby umožnila hráčům, kteří si ještě nejsou jisti, zda u golfu vydrží anebo neví, který klub si vybrat, překlenout toto období.

Někdejší klubovnička golfového klubu u severočeského hradu Grabštejn. Takové kluby jsou otevřené každému, bez ohledu na obsah peněženky.

Rozhodnete-li se stát členem nějakého klubu, stojí před vámi otázka: který si vybrat? V zahraničí, především v USA nebo v Británii, kde je obrovské množství hřišť a klubů, si většinou vyberete ten, který je nejblíž vašemu bydlišti. Anebo zvolíte takový, který je třeba o něco dál, ale zase má skvělé hřiště.

V Česku zatím není dostatek hřišť a tím i klubů na to, abyste si mohli volně vybrat z většího počtu těch, které jsou ve vašem okolí. Golfisté proto bývají členy v klubech vzdálených více kilometrů. Mnohdy jsou členy v klubech, jejichž hřiště sídlí poblíž jejich chat a chalup. Často také vybírají podle cenové dostupnosti klubu – například golfista s průměrným příjmem bydlící v Praze by se jistě rád stal členem golfového klubu Karlštejn, jenž je blízko, ale právě ten patří u nás k nejdražším. Tato situace se může zlepšit tím, že se zvýší počet hřišť a tím i klubů, že všechny lokality budou hřišti rovnoměrně zaplněny a ve všech budou také hřiště nejrůznějších cenových relací.

Jeden z levných klubů má své domovské hřiště v krásném parku zámečku Nechanice u Hradce Králové. Královská hra za málo peněz…

Většina českých klubů má své hřiště, některé teprve staví či plánují. Některé kluby existují jen u drivingů, jiné pouze u indoorového golfu. Je i pár klubů, které jsou spíše sdružením přátel a mají smlouvy s několika hřišti, kde členové hrají levněji. Vedle klubové formy golfu také stále mohutní přístup typu „zaplať a hraj“, kdy golfista cestuje a hraje na různých hřištích. O tuto kategorii tzv. „fee hráčů“ (green fee = poplatek za hru) mají ostatně skoro všechna hřiště eminentní zájem.

Výše poplatků u jednotlivých klubů je různá. Jsou kluby, kde tzv. vstupní poplatek činí například jednu korunu a pak jen platíte každý rok dejme tomu 10 000 korun herní poplatek. Je-li poplatek pro příchozí hráče za jednu hru 1000 korun, pak se vám částka za deset návštěv hřiště vrátí a následně už hrajete „zadarmo“. U jiných klubů bývá vstupní poplatek mezi 10 000 – 30 000 korunami (takových je většina), a pak platíte například 8 000 korun ročně herní poplatek. Jsou ovšem kluby, kde vstupní poplatek činí 100 000 korun a roční hrací 15 000 korun. Ty patří mezi tzv. exkluzivní kluby, které mají často k dispozici velmi kvalitní osmnáctijamkové hřiště, navíc ležící ve výhodné lokalitě.

Klubovna brněnského klubu na hřišti Kaskáda. Klub není příliš levný, tomu odpovídají i nabízené služby, především možnost hrát na 33 jamkách.

Vedle drahých klubů existují ovšem i ty levné, spíše domácké, většinou s devítijamkovým hřištěm. V klubovnách vládne neokázalá atmosféra, členové bývají lidé z okolí, kteří se vzájemně znají. Pokud nemáte vyšší nároky a takový klub je ve vašem okolí, má jistě smysl do něho vstoupit. Některé kluby nabízejí i tzv. pasivní členství – platíte pár tisíc a máte za to jen malou slevu na jejich drivingu (nebo ani tu ne). A vždy existuje možnost vstoupit do CMR. Forem členství je více a stačí si před volbou jen zjistit co nejvíce informací, nejčastěji přes internetové stránky jednotlivých klubů. A pak si vybrat. Kompletní seznam klubů najdete na serveru České golfové federace www.cgf.cz.